Krmiva – Chov zvířat a veterinářství

 

   Otázka: Krmiva

   Předmět: Chov zvířat a veterinářství

   Přidal(a): Veronika10

 

 

 

 

Rozdělení krmiv

Podle původu

a) rostlinného původu(zelená píce)

b) živočišného původu(mléko)

c)minerální krmiva(krmná sůl,vápenec)

 

Podle koncentrace stravitelných živin

a)Koncentrovaná (jadrná) krmiva (obilniny)

b)Objemová krmiva

Šťavnatá(Zelená píce)

Suché(Seno)

 

Podle poměru energie a N-látek

a) Bílkovinná(zelená vojtěška,luštěniny,pokrutiny)

b) Polobílkovinná-vyšší obsah jak sacharidů tak bílkovin(Obilniny,LOS)

c) Glycidová-Obsahují jednoduché cukry a škroby(okopaniny,melasa řepa cukrovka)

 

Podle místa výroby

a)Statková(zelená píce)

b)Průmyslová(mláto)

 

Charakteristika objemových krmiv:

Slouží mechanickému nakrmení zvířat,nízká koncentrace živin

 

1)Zelená píce-souhrnné označení pro nadzemní části rostlin, které neukončily svůj růst. Základní Šťavnaté krmivoJejich kvalita je ovlivněna: půdními a klimatickými podmínkami, botanickým složením porostu,vegetačním stádiem,délkou skladování,způsobem sklizně a délkou skladování.Můžeme je ještě dělit podle obsahu bílkovin na:

a)Bílkovinná

b)Glycidová

c)Polobílkovinná

 

Bílkovinná:(Vojtěška,jetel) V původní hmotě nad 3% N-látek,obě pícniny jsou vydatný zdroj Ca,Mg a K.Kvalitní zdroj Nlátek a energie.Obvykle jsou součásti jetelotravních směsí

Glycidová:(Kukuřice,slunečnice,sudánská tráva)v původní sušině do 2% N-látek.Nejčastěji kukuřice ve formě siláže

Polobílkovinná:(Luční a pastevní porost,obilniny na zeleno,jarní a podzimní směsky) Má příznivý poměr mezi bílkovinou a energetickou složkou,vápníkem a fosforem a má dost vitamínů a stopových prvků.Nejčastěji ve směskách

 

2)Sláma-objemné krmivo které zůstane po vymlácení obilnin a luskovin.Obsah sušiny se pohybuje okolo 85% Nlátek 3-8,5%,vlákniny 35-45 %,ve slámě obilnin je až 12 % ligninu. Pro krmné účely je vhodná pouze sláma kvalitní která je charakterizovaná původní barvou a pachem,má minimum nečistot a je dostatečně suchá.

 

3)Seno-objemné krmivo,usušená zelená píce na sušinu 86%. Vyrábí se z travin nebo jetelovin, může být bílkovinné nebo polobílkovinné, podle podílu jeteloviny. Důležité pro skot (bachorová mikroflora)obsahuje dostatek organických látek,zvláště bílkovin(4-7%), minerálních látek(Ca,P) a vitamínů(A,B,D,E)Kvalita sena závisí na botanickém složení lučního porostu,vývojové fázi v době kosení porostu,na klimatických podmínkách a na způsobu sušení.

 

Úprava sena

Horkovzdušné: zelená píce se usuší horkovzdušnou sušičkou a šrotuje na moučku. Je to konzervace beze ztrát. Úsušky jsou kvalitnější než jádro, ale cena energie zabraňuje velkému Používájí se sušárny.

 

Přirozené sušení: píci nejdříve předsušíme ne strništi na sušinu 60%. Trvá to několik dnů, je to klimaticky riskantní. Vznikají konzervační ztráty(vitamíny..). pak seno dosoušíme studeným vzduchem. Procházející vzduch odebírá vodu a ochlazuje, seno rovnoměrně vrstvíme. Provádíme až do konečné sušiny.

 

4)Plevy-Blanité listy v květenství trav,zpravidla bohatší na živiny než sláma ale obsahují prach, hlínu a jiné nečistoty. Nejkvalitnější jsou plevy ovesné a pšeničné

5)Okopaniny-Krmná řepa,mrkev a brambory.Brambory mají nízký obsah dusíkatých látek ale vysoký obsah škrobu(18-20% při obsahu sušiny 25 %)Obsahují malé množství Ca a P ale naopak hodně K.Nízký obsah vlákniny. Mají vysoký obsah vody.

 

Konzervace krmiv

Senážování: senáže jsou bílkovinné, nebo polobílkovinné. Děláme je z travin, jetelotrávy a jetelovin, protože jsou těžko silážovatelné.Je to dvoufázový proces konzervace. Posečení a částečné sušení na strništi na sušinu 35 až 45%. Následuje sebrání s rozřezáním a uložení. Princip je zvýšení sušiny, zvýšení kyselosti a konzervace CO2. oxid uhličitý produkují zelené rostliny bez přístupu světla.

 

Silážování:je způsob konzervace zelené hmoty Má takový poměr živin, z jaké je hmoty. Kyselé prostředí vzniká: Spontánně – kvašením – z cukrů vzniká kyselina mléčná. Uměle – okyselením chemickými látkami. Sušina je 20 – 35%

Kvašení je možné jen u glycidových krmiv.Cukry kvasí samy, kyselé prostředí musí být dostatečné, aby se siláž nekazila a zároveň nesmí být příliš vysoké.Zachovají se původní živiny a vitamíny Základem je rychlé dosažení vysokého obsahu kyseliny mléčné(Ph okolo 4) která zamezí nežádoucím hnilobným procesům Při nedodržení technických procesů(špatné udusání,přístup vzduchu)Dochází k degradaci siláže a vzniku kyseliny máselné,octové a mravenčí.Takováto siláž je ke krmení nevhodná

 

Kritické pH je minimální kyselost stability siláže.

Cukerné minimum je množství cukrů potřebné k vytvoření kritického pH..

Nejdůležitějšími mikroorganizmy v siláži jsou bakterie mléčného kvašení které jsou anaerobní

Nežádoucí jsou bakterie máselného kvašení které jsou aerobní.

Žádoucí bakterie můžeme naočkovat

 

Doba zrání siláže je 4 – 6 týdnů, při očkování se zkracuje.

 

Postup výroby: řezanku složíme do jámy a udusáme,protože nežádoucí bakterie jsou aerobní.(potřebují vzdušný kyslík)

 

Speciální siláže:

LKS =silážovaná drť kukuřičných palic i s listeny.

VLHKÉ KUKUŘIČNÉ ZRNO narušené vlhké silážované

CCM =silážovaná drť kukuřičných palic bez listenů

GPS =silážovaná drť celých rostlin (krycích plodin). Z ječmene, ovsa nebo bobu.

Sklízíme 14 dní před plnou zralostí.

 

Silážovaní přípravky:

Slouží k urychlení kvašení a dezinfekci nežádoucí bakterií

Můžeme použít chemická aditiva, nebo probiotická aditiva.

 

Chemická aditiva: jsou to organické kyseliny(propionová), soli silných kyselin a slabých zásad(siřičitany, pyrosiřičitany). Desinfikují siláž a zabraňují kažení.

 

Probiotická aditiva: jsou to mikroby – mléčného kvašení,  oxidoredukční, celulolytické

Enzymy – rozštěpí celulózu na cukry, ty zkvasí

Bakteriofágy – cizopasníci bakterií – zahubí nežádoucí  bakterie a dojde tak ke sterilizaci

 

Jadrná(Koncentrovaná) krmiva

Charakteristika:Mají vysoký obsah sušiny(80 %) a živin

Nízký obsah vlákniny

Vysoká energetická hodnota

Vysoká stravitelnost živin(80%)

Vysoká výživná hodnota

Nestimulují přežvykování

V bachoru rychle fermentují(nebezpečí překyselení,acidóza)

Nízké skladovací ztráty

Obilniny->Glycidová krmiva,nejvíce se zkrmuje pšenice,ječmen,kukuřice.Pšenice má víc Nlátek a energie oproti ječmenu který má zase více vlákniny.Kukuřice má obsah N-látek shodný z ječmenem méně vlákniny a více energie.Oves se zkrmuje méně ale má ze všech obilnin  nejvíce vlákniny,více vápníku a více manganu.

Pšenice:Nejčastěji zkrmovaná obilnina

Vysoká energetická hodnota

Vhodná pro všechny druhy hosp. zvířat

Při krmení drůbeže nebo plemenných zvířat jenom pšenicí dochází k ztučnění

Vysoké dávky v KD mohou negativně působit na peristaltiku střev

Ječmen:Vhodný pro všechny druhy hosp. zvířat

Plucha přirostlá k obilce je zdroj vlákniny

Má nižší nutriční hodnoty než pšenice

 

Oves:   Nejnižší energetická hodnota

Dietní krmivo

Tradiční jadrné krmivo koní a králíků

Používá se do KS,mačká se a loupe

Kukuřice:Energeticky nejbohatší krmivo

Používá se hlavně ve výkrmu

U slepic mohou vysoké dávky zapříčinit ztučnění a snížení snášky

U prasat ve výkrmu je nutné její dávky korigovat na max. 30 % objemu

Žito: Do KD není zařazováno ve velkém množství

Nepříznivé dietetické účinky

Při vyšším množství může vyvolat poruchy zažívání

Není vhodné zejména pro drůbež

Námelové žito se nesmí vůbec zkrmovat

Luštěniny->Mají 3x-4x více bílkovin než obilniny ale jsou hůře stravitelné a mají nadýmavé účinky.Vysoké množství v KD negativně působí na zažívání zvířat.Některé(peluška vikev)obsahují antinutriční látky což limituje jejich použití v KS.Kvalitní a hodnotné luštěniny jsou bob,hrách a sója která má až 17% tuku a kvalitní bílkoviny.Do KD je nejčastěji dodávána ve formě extrahovaného šrotu.

 

Olejniny->bílkovinná používá jen lněné semeno které se ve formě kašovitého nápoje podává mláďatům nebo zvířatům v rekonvalescenci.Dále se podává řepka ve formě extrahovaného šrotu

 

Průmyslová krmiva: Nejčastěji vedlejší produkty při zpracování zemědělských produktů a průmyslových odvětví

 

Otruby:

Povrchové vrstvy pšenice a žita vznikající při zpracování mouky

Bohaté na vlákninu,min. látky a vitamíny

Žitné otruby jsou hůře příjmány a nejsou vhodná zejména pro mláďata

Pšeničné otruby jsou kvalitním krmivem z dietetickými účinky a dobrým obsahem vlákniny a lze je spařit a podávat ve formě nápoje nemocným a rodícím zvířatům

Krmné mouky a klíčky:

Jsou odpadem při zpracování pšenice a žita

Mají vyšší obsah vitamínu B,D a E

V porovnání z otrubami obsahují více škrobu

Jsou velmi energetické

 

Pivovarské mláto:

Zbytek po vylouhování sladu

Vhodné pro prasata,dojnice a kozy

Obsahuje hodně vody proto je třeba ho zkrmovat rychle

 

Sladový květ:

Udrolené sladové kořínky

Působí příznivě na tvorbu mléka

Příjemně voní a je dobře stravitelný

Má dobré dietetické účinky

Pro vysokou cenu se ale používá jen výjimečně

Cukrovarnické řízky:

Zbytky po vyluhování řízků v cukrovaru

Zbytkový cukr umožňuje silážování

Sušené jsou vhodné pro skot,prasata a kozy

 

Melasa:

Hustý tmavohnědý sirup který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru.

Její hlavní živinou je lehce stravitelný cukr(48-50% ze sušiny) který dodává pohotovou energii. Dále obsahuje vysoký obsah draslíku který působí projímavě

 

Krmné směsi

Podle množství živin se dělí na

1)Kompletní krmné směsi(KKS):

2)Doplňkové krmné směsi

 

KKS:

Pokrývají potřebu všech živin kromě vody.Krmí se jimi monogastři jako prasata a drůbež.Většina jich je v sypké formě a upravují se dál v závislosti na technologii krmení

(suché,mokré,zvlhčované)

Menší množství je jich v granulovaném stavu.Granule mají živiny v přijatelnější formě a lépe se s nimi manipuluje.

Směsi se mohou také obohacovat(fortifikovat):

Dodání tuku:obsah tuku je 8% oproti normálním 5%

Dodání melasy:Melasa se dodává do KS pro chuť

Dodání léčivých látek:nedá se použít plošně jen pro jednotlivé kusy.Na maso zvířat se vztahuje ochranná lhůta.

 

Doplňkové krmné směsi:

slouží k doplnění živin v základní krmné dávce objemných krmiv.Nazývají se podle převažující živiny

 

Bílkovinné koncentráty:Vysoký obsah Nlátek,bílkovin nebo aminokyselin

 

Energetické koncentráty:Přidá se cukr,tuk,škrob nebo škrobnáté komponenty

 

Minerální a vitamínové směsi:složené z minerálních a specificky učinných látek(vitamínů)

 

Doplňky biofaktorů:Směsi specificky účinných látek(Enzymy,stimulátory,vitamíny,aminokyseliny,ochranné látky,vitamíny,antioxidanty) Určeny k živinové kompletaci KD

 

Minerální krmné přísady:Směsi makrominerálních a stopových prvků.Přizpůsobeny jednotlivým kategoriím HZ.

 

Úprava jadrných krmiv

Mačkání:Energeticky méně náročné než šrotování, provádí se válcových stolicích s nestejnými otáčkami válců.Výsledný produkt jsou vločky vhodné nejlépe pro skot a koně.Obilniny lze při mačkání i napařovat

Mechanická

Šrotování:U nás se používají nejčastěji kladívkové šrotovníky z nastavitelnými síty

Drcení:Zrno se mechanicky drtí v drtičích

 

Termická:funguje na principu vlhkého nebo suchého tepla.Jejím účelem je zvýšit stravitelnost živin, chutnost, a dietetické vlastnosti a snížit obsah antinutričních látek a

množství mikroorganizmů

Vločkování:zrno se napaří a zmáčkne

Mikronizace:Používá se mikrovlnného záření které¨při styku z materiálem jím prochází a tím způsobuje jeho intenzivní zahřátí(120-160°C),vnitřní vlhkost se mění v páru a výsledný produkt se vločkuje.

Pufování:v uzavřeném válci se na zrno vyvíjí teplota 180-200°C a tlak 0,8-1,2Mpa a rázem se otevře do zásobníku.Rozpínáním páry se objem zrna zvýší až 7x.

Toustování:Krátkodobé(1-10min) působení teploty 140-160°C.

Protlačování:Zrno se protlačuje v zužujícím prostoru pomocí šneku.Zrno se zahřívá a uvolňuje vlhkost

Expandace:Zrno se protlačuje pomocí šneku štěrbinou a za kterou dochází ke snížení tlaku.Nabobtnalá zrna prasknou a změní strukturu.

Granulování:Spojení expandéru z granulačním lisem.Teplota 125-170 °C po dobu 3-4s.Krmivo má lepší skladovatelnost snížení prašnosti,manipulačních ztrát a zničení některých choroboplodných zárodků

 

Hodnocení krmiv

Smyslové:zrak,čich hmat,chuť.Hodnotíme barvu.vůni strukturu,konzistenci,znečištění

Mikroskopické:pod mikroskopem(plísně,škůdci)

Chemické:Stanovení pomocí přesných postupů, odebere se vzorek z různých míst(průměrný vzorek) a rozborem se stanoví množství sušiny,organických látek a    popelovin.

 

Zkratky jednotlivých krmiv

Skot:Energetická hodnota krmiv se určuje pomocí zkratek

NEL-Netto energie pro laktaci

NEV-Netto energie pro výkrm

NL-Obsah dusíkatých látek

PDI-Protein skutečně stravitelný v tenkém střevě

Dále je u každého krmiva uveden obsah vlákniny,makroele-

mentů,vitamíny A a E a SOH (množství stravitelné organické hmoty)

 

Prasata:Energetická hodnota krmiva je u prasat stanovena zkratkou MEp a jednotky jsou MJ(mega joule),dále je na obale krmiva uveden obsah N látek,tuků,cukrů,škrobů,hlavních aminokyselin a množství stravitelného a využitelného P

 

Drůbež:Energetická hodnota je vyjádřena zkratkou MEn a jednotky jsou opět MJ.Dále je u krmiva uváděn obsah n-látek,množství hlavních esenciálních kyselin a obsah kyseliny linolové,obsah P a vitamínů D3 který je u drůbeže na rozdíl od dalších D vitamínů využíván nejlépe.

—————————————————————————

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: