Logopedie – speciální pedagogika

 

   Otázka: Logopedie

   Předmět: Speciální pedagogika

   Přidal(a): Halltenka

 

 

 

 

Obor speciální pedagogiky, jenž s zabývá rozvojem, výchovou a vzděláním dětí, jež jsou znevýhodněny poruchami v procesu komunikace mluvenou řečí. ( pro každého pedagoga je nezbytná orientace v problému řečových poruch, i když odbornou péči zabezpečuje logoped)

 

PORUCHY KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI

  1. 1.      Vývojová nemluvnost ( vývojová dysfázie)

= narušený vývoj řeči, jenž se může projevovat neschopností nebo smíšenou schopností verbálně komunikovat, i když podmínky pro utvoření této schopnosti jsou dobré (inteligence je přiměřená, dítě slyší, prostředí je podmětné) Problémy v oblasti jmné motoriky, paměti, emocionální oblasti, zájmová,…

 

  1. 2.      Získaná orgánová nemluvnost (afáze)

= lokální poškození mozku. Řeč již byla plně vyvinuta, ale na základě poškození mozku (nádor, úraz mozku,…) dochází k poruše komunikace. (Narušena celá psychika= emoce, vůle)

 

  1. 3.      Poruchy řeči zvuku (rinolalia= huhňavost)

HUHŇAVOST: –     Zavřená – překážky v dutině nosní nebo nosohltanové (chronická rýma),

řeč zní přidušeně jako při silné rýmě (např.: „By nic nebáme“ =

„My nic nemáme“), stále pootevřená ústa, děti v noci chrápou,

(špatný spánek)

–          Otevřená– vzniká při nedokonalém uzávěru mezi rezonančními dutinami, příčinou může být nedokonalý uzávěr měkkého patra

–          Smíšená– kombinací huhňavosti zavřené, otevřené

 

  1. 4.      Získaná neurotická nemluvnost

MUTISMUS, EFEKTIVNÍ MUTISMUS, SURDOMUTISMUS)

–          Mutismus– oněmění ( úlek, šok, vyčerpání)

–          Efektivní mutismus– ztráta řeči, oněmnění vázané na osobu, situaci nebo prostředí ( dítě nemluví ve škole, ale doma ano)

–          Surdomutismus– ztráta řeči (oněmění), ztráta schopnosti slyšet (= hystericky podmínění projev labilní osobnosti)

 

  1. 5.      Poruchy plynulosti řeči

KOKTAVOST, BRAPTAVOST

  • Koktavost

–          Jeden z nejtěžších a nejnápadnějších druhů narušené komunikační schopnosti

–          Koktavý mění postoj k verbální komunikaci, bojí se řeči, vyhýbá se řeči, může dojít až k logofobii

–          Vyskytují se poruchy neverbálního chování (tiky, grimasy, mrkání, žvýkání, celkový motorický neklid)+ napětí, pocení

–          => nedobrovolné přerušování plynulosti mluvení

 

  • Breptavost
    • Porucha plynulosti mluvy, dochází k vynechávání slabik, deformaci slov kvůli překotnému tempu řeči, řeč je často úplně nesrozumitelná (opakování a vynechávání slabik, narušené dýchání)

 

  1. 6.      Poruchy artikulace (dyslálie= patlavost)
  • PATLAVOST= porucha používat jednotné hlásky nebo skupiny hlásek, nejrozšířenější porucha komunikační schopnosti
    • Podle původu nesprávného tvoření hlásek:

–          MOGILÁLIE- dítě vyslovuje určitou hlásku nesprávně tak, že ji nahrazuje zvukem, který nemá podobu žádné hlásky
(zajímavý zvuk- např. mamin-a)

–          PARALÁLIE- dítě určitou hlásku nahrazuje hláskou jinou (např. káva- táva)

–          TÉTISMUS- dítě nesprávně vyslovuje více hásek

  • Podle poruch jednotných hlásek:

–          Poruchy sykavek (SIGMATISMUS)

–          Poruchy hlásek „L“ (lampa- vampa- ampa)

–          Poruchy hlásek „R“ (ROTACISMUS) a „Ř“ (ROTACISMUS- BOHMICUS) -> dítě je nahrazuje hláskou „Z“ nebo „Ž“ (např. kuře- kuže- kuze), tato porucha („R“+ „Ř“) se nepovažuje za neobvyklou do 6ti let (péče logopeda+ vstup do školy)

 

ð  Důsledky patlavosti= výsměch, nedůvěra k okolí, izolace, agresivita, negativismus, odpor hovořit, prospěch, ve spojení s poruchami čtení a psaní)

! Správný mluvní vzor( nešišláme, …), nacvičování přírodních zvuků („S“- syčíme jako hadi, „R“ – nápodoba zvuku zvuku motoru, …), říkadla se slovy

 

  1. 7.      Symptomatické poruchy řeči

= Poruchy komunikační schopnosti, jež jsou původním příznakem (symptomem) jiného, dominantního postižení, např. dědičnost- hluchota-> narušení komunikačních

 

  1. 8.      Poruchy hlasu

= Změna struktury až úplná ztráta hlasu

 

PÉČE O OSOBY S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ

V dnešní době je logopedická péče u nás poskytována v resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v resortu ministerstva zdravotnictví, v resortu ministerstva práce

 

Od narození až po nástupu do školy-pediatři rodiče informují o předřečovém i řečovém vývoji dítěte.

 

Učitelky MŠ by měly mít dostatečné logopedické znalosti a dovednosti, měly by se zabývat logopedickou prevencí (rozvíjet komunikační schopnosti dětí, jejich motoriku, zrakové a sluchové vnímání, slovní zásobu, provádět dechová a artikulační cvičení,…)

 

Podezření na poruchy komunikačních schopností =>

ð  Nutné provést včasnou logopedickou diagnostiku

ð  Na základě diagnozy je nezbytné vypracovat speciáně pedagogický postup terapie -> obrátit se na odborníky:

  • Logopedické poradny při zdravot. Zařízeních, při odděleních ORL, dětských odd., soukromé log, poradny (ambulantní péče)

ð  Ve školství kontaktovat

  • Speciálně pedagogická centra (SPC), většinou působí při speciálních MŠ a ZŠ pro žáky s vadami řeči, na základě vyšetření v SPC může být dítě integrováno do běžné MŠ, může navštěvovat speciální třídu při běžné MŠ
  • Speciální školy- zařazení dítěte tehdy, není-li možnost ambulantně navštěvovat logopedickou poradnu, ani nelze zajistit logopedickou péči na základní škole

 

MŠ logopedická+ ZŠ logopedická- pro vadně mluvící žáky

– pro nemluvící žáky

( Menší počet dětí ve třídě, obsah výuky je shodný s obsahem výuky na ZŠ, navíc= hodiny log. Péče, individuální přístup)

 

Do speciálních škol se žáci zařazují na nezbytně dlouhou dobu, po odstranění nedostatků v řeči pokračuje ve školní docházce ve své kmenové škole v místě bydliště.

—————————————————————————

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: