Tělní tekutiny | Studijni-svet.cz

Otázka: Tělní tekutiny

Předmět: Biologie

Přidal(a): Kabala

Hlavní složkou je voda. Je v ní rozpuštěno mnoho anorganických a organických látek. Voda je prostředím, ve kterém probíhají všechny biologické děje. Větší část vody je v buňkách jako nitrobuněčná (intercelulární) tekutina (32%).
Mimobuněčná (extracelulární) tekutina (21%) se dělí na: krev, mízu a tkáňový mok (tvoří vnitřní prostředí)
Největší význam má krev, vzniká z ní tkáňový mok; z tkáňového moku se tvoří míza. Buňky tkání neustále odčerpávají z krve živiny a odevzdávají do ní zplodiny metabolismu. Každá změna je rychle upravována, takže vnitřní prostředí se stále udržuje. Stálost vnitřního prostředí se nazývá homeostáza.

Krev (sangvis):

funkce krve – a)specifické –

udržování homeostáza (osmotického tlaku, pH)

obranné, schopnost srážení

b) transportní –

přenášení dýchacích plynů (dýchací funkce)

rozvod živin a odvádění plodin (transportní funkce)

účast na řízení (přenášením hormonů, vitamínů) (koordinační funkce)

rozvod tepla po těle (termoregulace – vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány)

složení krve – krev je červená, neprůhledná kapalina, složená z krevní plazmy a z krevních tělísek; u člověka tvoří asi 8% z celkové hmotnosti; organismus snese bez obtíží ztrátu asi 0,5 l krve
krevní plasma- je tekutou složkou krve, je to nažloutlá tekutina tvořena z 90% vody a z procenta anorganických iontů (určují pH, 7,35 – 7,45), zbývajících 8% tvoří rozpuštěné organické látky, hlavně bílkoviny (albuminy, globuliny, protrombin, fibrinogen) a glukózu a 0,9% roztok NaCl – fyziologický roztok

albuminy – vážou vodu

globuliny – mají obrannou úlohu

protrombin a fibrinogen – zajišťují srážení krve

krevní tělíska

Červené krvinky (erytrocyty) – jsou malé, bezjaderné, okrouhlé buňky, uprostřed zploštělé (tvar cukrářského piškotu; bikonkávní)

V 1 mm³ krve je obsaženo u mužů asi 5 až 5,5 miliónů, u žen asi 4, 5 miliónů erytrocytů. Novorozenci mají vyšší počet erytrocytů asi 7 miliónů v 1 mm³.

Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, bílkovinnou část tvoří globin a nebílkovinnou tzv. hem (Hb), který obsahuje železnaté kationty. Váže se na něj kyslík a dioxygenhemoglobinu (HbO₂), CO₂.

Červené krvinky se tvoří a dozrávají v kostní dřeni (krvetvorný orgán)a asi po 120 dnech zanikají ve slezině. Pro krvetvorbu jsou potřebné vitamíny B₁₂, kyselina listová a erytropoetin (hormon produkovaný ledvinami, který tvorbu řídí).

Z uvolněného hemoglobinu se tvoří žlučové barvivo bilirubin; železo je využito k tvorbě nového hemoglobinu a jen část železa se z těla vylučuje a musí být doplňováno potravou.

Hemolýza – poškození a prasknutí povrchové blány červených krvinek

Sedimentace červených krvinek – jestliže zamezíme srážení krve (kyselina citrónová), rozdělí se její součástí podle své hmotnosti. Červené krvinky klesají na dno zkumavky. U zdravých lidí je sedimentace pomalá; její rychlost závisí na složení plazmy a zvyšuje se při infekčních a zánětlivých onemocněních. Je to nespecifická zkouška, podle které lékař pozná případnou nemoc.

Hematokrit – vyjadřuje objemový podíl červených krvinek v krvi, poměr plazmy:krevní elementy

Bílé krvinky (leukocyty) – jsou to pravé buňky, protože obsahují jádro

nemají stálý tvar; v 1mm³ je asi 5 až 8 tisíc leukocytů, jejich počat však kolísá a jejich životnost také od několika hodin před dny až roky
pro leukocyty je charakteristický améboidní pohyb (pomocí panožek)

chemotaxe – pohyb na základě chemických podnětů; pozitivní chemotaxe (přitahují), negativní chemotaxe (odpuzují)

fagocytóza – schopnost ničit a chytat choroboplodné zárodky

diapedéza – schopnost leukocytů proniknout stěnou vlásečnic do mezibuněčného prostoru

leukocytóza – zvýšená hodnota bílých krvinek při prudkých zánětech

leukopenie – útlum bílých krvinek u chronických otrav

podle vzhledu rozlišujeme:

1. Agranulocyty – mají v cytoplazmě zrníčka (granula), která se dají barvit různými barvivy – eozinofilní: barví se kyselým eosinem (červená)

bazofilní: zásaditá barviva (modrá)

neutrofilní: neutrální barviva (fialová)

neutrofilní a eosofilní pohlcují (fagocytují) cizorodé částice; bazofilní obsahují protisrážlivou látku heparin

2. Agranulocyty – neobsahují barvitelná zrna, jádro mají nečleněné a okrouhlé

agranulocyty dělíme na :

a) Monocyty – (5%), největší leukocyty s ledvinovitým jádrem, uvolňují se do krve z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin a kostní dřeně) a z primitivních buněk (histiocytů), roztroušených ve vazivu → retikuloendotelová soustava (RES)

po výstupu z krve do tkání se monocyty mění na makrofágy a zde fagocytují

b) Lymfocyty – (20 až 40%) mají velké okrouhlé jádro, pocházejí z buněk kostní dřeně a tvoří 2 skupiny:

– lymfocyty T- dozrávají v brzlíku (thymus) a vykonávají buněčnou imunitu (namířenou proti buňkám transplantovaných tkání a proti pozměněným buňkám – nádorovým, napadeným virem, vlastního těla

– lymfocyty B – odpovídají za imunitu humorální

Krevní destičky (trombocyty) – jsou tělíska nepravidelného tvaru, vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy obrovských buněk – megakaryocytů

nemají jádro a žijí jen několik dní, v 1 mm³ je asi 200 až 300 tisíc trombocytů
uplatňují se při zastavování krvácení, srážení krve je složitý proces

hemostáza – při poranění cévy se trombocyty na vzduchu rozpadají a tím uvolňují enzym protrombokinázu, která se přeměňuje za přítomnosti vápenatých iontů protrombinu (v krevní plazmě) na trombin, jeho působením se mění v plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen na nerozpustný fibrin, který vytváří síť vláken, ve které zachytí krvinky – vznikne krevní koláč a tím se céva uzavře

zbývající nažloutlá tekutina je krevní sérum (krevní plazma bez fibrinogenu)

po uzavření cévy začnou působit protisrážlivé faktory (antitrombin, protein C vznikající v játrech a plazminogen)

při jejich nedostatku vznikají tromby (sražená krev v cévě), když ucpe cévu zásobující určitý orgán dochází k embolii

Krevní skupiny –

rozdělení do 4 krevních skupin provedl doktor Jánský
představují imunologickou individualitu jedince, jsou založeny na existenci antigenu a protilátky
antigeny (aglutinogeny) jsou molekuly na povrchu membrány červených krvinek
protilátky (aglutininy) jsou obsaženy v krevní plazmě
nejdůležitější systém je ABO a Rh faktor

Rh faktor – je aglutinogen, obsažený v erytrocytech asi 85% lidské populace; lidé s tímto faktorem se označují Rh⁺ a ostatní jako Rh^–; byl objeven u makaka

Systém ABO Lidskou populaci lze rozdělit do 4 skupin A, B, AB, 0
krevní skupina	aglutinogen na povrchu erytrocytů	aglutinin přítomný v krevní plazmě
A	A	anti B
B	B	anti A
0	–	anti A i anti B
AB	A i B	–

Míza (lymfa) – je to čirá, mírně zkalená tekutina, složením podobná krevní plazmě, obsahuje však méně bílkovin

vzniká z tkáňového moku a denně se jí vytvoří asi 3 litry
hlavní funkce je transportní, odvádí i velké molekuly
mízní soustava začíná slepými výběžky mízních vlásečnic, jejichž stěny jsou tvořeny jednou vrstvou endotelových buněk, mízní kapiláry se spojují ve větší mízní cévy; do průběhu cév vstupují, jsou vsunuty mízní uzliny (nodi lymphatici)
k mízní soustavě také patří uzlíčky lymfoidní tkáně
zvláštní postavení v celé mízní soustavě má brzlík (thymus), vytváří prvotní lymfocyty, které ještě během nitroděložního vývoje osídlí mízní uzliny a jsou zdrojem tzv. buněčné imunity