Otázka: Čína a komunismus
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): david
Čína – komunistická země, nebo země kde jsou u moci komunisté?
Geografická charakteristika, vnitřní vývoj Číny ve 20. A 21. století, postavení etnických menšin, vztah k Hongkongu a Taiwanu, otázka lidských práv, rozvoj ekonomiky a vliv na životní prostředí, Čína a okolní svět.
1) Základní informace
Rychlý přehled
Poloha: Východní Asie
Rozloha: 9 596 960 km² (3. když se v USA nepočítají jezera/4. na světě)
Počet obyvatel: 1, 351 mld. (141/km²)
Hlavní město: Peking (19 000 000)
Nejvyšší bod: Mount Everest 8 848 m n. m.
Název: Čínská lidová republika (1949), 23 provincií (Taiwan považuje za svůj)
Prezident: Si Ťin-pching (regulovaný politický boj, naplánované změny, aby se neopakoval Mao)
Měna: jüan
Členství: OSN (RB), WTO, BRICS…
Geograficky
Přímo sousedí se 14 zeměmi: Indie, Pákistán, Afghánistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Rusko, Mongolsko, Severní Korea, Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán a Nepál. Pohraniční spory s Indií a Tádžikistánem. S Ruskem válka, 2004 urovnáno. Dále má spory o ostrovy Senkaku s Japonskem. Čínská lidová republika si nárokuje Taiwan, jako svojí 23. provincii. Dále silně ovlivňuje okolní státy. Ekonomické vazby s východem Ruska má údajně větší než Moskva. Zvláštní autonomní oblasti Hongkong a Macao (ekonomické důvody).
2) Přírodní podmínky
Geologická stavba
Čína leží na rozhraní litosférických desek, Himaláje vznikají srážkami Eurasijské a Indické desky. Čína je tektonicky velmi aktivní (častá zemětřesení), známá je oblast Wu-chan. Čínské území můžeme rozdělit na 3 výškové stupně. První stupeň tvoří nížiny, tvořené mořskými a říčními usazeninami. Toto území vzniklo až ve čtvrtohorách. Výskyt sedimentů, vápence (krasové oblasti). Velká čínská nížina, Guilinský vápencový kras. Druhý stupeň je tvořen z nejstarších pevninských štítů a rozsáhlých geomorfologických celků zvrásněných v důsledku alpinsko-himalájského vrásnění (Sečuánská pánev – velká zemětřesení, pohoří Altaj Shan). Třetí stupeň tvoří pásmová pohoří, vyplněná náhorními plošinami, vznik alpinsko-himalájským vrásněním. Jde o největší horské systémy světa (Himaláje, Pamír).
Geomorfologie
Na SZ se nacházejí pouště a rozsáhlé pánve (Gobi, Taklamakan). Na JZ se rozkládá náhorní plošina Tibet, kde panuje vysokohorské podnebí. Východ Číny je pokryt pahorkatinami a nížinami. Nejvíce lidí žije na východním pobřeží a u řek (Huang-che a Jan ´c Ťiang). Nejvyšším bodem je Mount Everest (8848 m), ležící na čínsko – nepálské hranici. Nejnižším bodem je vyschlé dno jezera Ayding ( – 154m ).
Klima
Čína je rozlehlou zemí, proto je i klima v jednotlivých oblastech odlišné. Většina území se nachází v mírném nebo subtropickém podnebném pásmu. Jižní oblasti leží v tropech, hory na západě mají vysokohorské podnebí. Čím více na sever, tím více má čínské podnebí kontinentální charakter. V severní oblasti (Peking) stoupají letní teploty přes 30°C. Zima je zde velmi chladná. Ve střední Číně (Šanghaj), je klima přímořské. Na jihu se projevuje vliv oceánu. Léto je zde teplé a zima mírná. Nejvíce srážek se v Číně vyskytuje v letních měsících. Přinášejí je letní monzuny. Směrem do vnitrozemí srážek ubývá. V létě se na čínském pobřeží vyskytují tajfuny.
Vodstvo
Vody je obecně nedostatek, nejvíce na severu. Nedostatkem pitné vody trpí 2/3 měst. Dalším problémem je kontaminace.
Řeky
Tepny čínského hospodářství. Většina pramení v Himalájích a ústí do východočínského moře. Využití: zavlažování, rybolov, vodní doprava, výroba energie. Huang-che (Žlutá řeka) 5464 km. Jang-c’-Ťiang (Dlouhá řeka) 6300 km, na spodním toku největší přehrada světa Tři soutěsky (21 000 MW). Další řeky: Xi , Mekong, Brahmaputra a Amur. Problém: Rozrůstající se velkoměsta potřebují stále více vody, ledovce v Himalájích ovšem tají. Spory o vodu se sousedními státy?
Jezera
Bezodtoká jezera jsou většinou slaná. Velká sladkovodní jezera se nacházejí na dolním toku velkých řek. Jezerům hrozí vysušení V důsledku globálního oteplování a desertifikace. Kukunor, Lobnor….
Biota
Čína je třetí nejvíce biologicky rozmanitou zemí na světě. Je zde více než 2349 přírodních rezervací (15% rozlohy). Na severu převládají Studené jehličnaté lesy (los, medvěd). V horách porosty jalovce a tisu. Ve střední a jižní Číně převládají subtropické lesy. Tropické deštné pralesy se vyskytují málo (ostrov Hainan). Problémy: znečištění vody, ovzduší, tání ledovců v Himalájích. Největším problémem je desertifikace, proti které bojují vysazováním nových stromů (chtějí poušti přehradit cestu). Národním zvířetem je panda. Pod tlakem civilizace.
3) Podmínky socioekonomické
Obyvatelstvo
Charakteristika
Je nejlidnatějším (možná už Indie) státem světa, počet obyvatel je okolo 1, 351 mld. Největší hustota zalidnění je v nížinách u řek a u pobřeží (aglomerace jako Šanghaj). Největší etnickou skupinou jsou Chanové (Číňani) 92%, Mongolové, Tibeťané (utlačováni), Ujguři a další. Více než polovina obyvatel je bez vyznání, 30% vyznává taoismus a konfucianismus, 8% buddhismus, 3% křesťanství, 2% islám (problémy v Urumči). Doba dožití je 73 let, gramotnost 91%. Mluví se mandarínskou čínštinou (severní) kantonština (jih).
Populace
Kvůli obavám z hladomoru byla v 70. letech zavedena politika jednoho dítěte, velmi striktně vyžadována (sterilizace, potraty, pokuty). Od 90. let se situace uvolňuje. Politika ovšem způsobila, že je více mužů než žen (lidé chtěli chlapečka, tak holčičku zabili). To způsobuje únosy a zkupování nevěst, především z jihovýchodní Asie. Dalším problémem je porušování lidských práv menšin. Čínská vláda záměrně přesouvá čínské obyvatelstvo do okupovaného Tibetu, aby tamní kulturu naředila.
Hospodářství
Charakteristika
Průmyslově-zemědělský stát. Jedná se o dynamicky se rozvíjející ekonomiku, od 90. let raketový růst liberalizované ekonomiky (zvláštní ekonomické zóny). Téměř polovina obyvatel pracuje v zemědělství, 22% v průmyslu a 29% ve službách. Druhá největší státní ekonomika světa, USA může předstihnout v roce 2016. HDP na hlavu 9800 USD.
Průmysl a nerostné suroviny
Strojírenský, elektrotechnický, hutnický, chemický, zbrojní, textilní. Průmysl je situován v nížinách a u řek, způsobil rozsáhlou devastaci životního prostředí. O Číně se bez nadsázky dá říci, že vyrábí úplně vše. Je továrnou světa, vzhledem k levné pracovní síle sem západní firmy přesunuly svojí výrobu. Firmy: Petro China (ropa), BYD (automobily), Norinco (zbraně), Lenovo (elektronika). Těží se: železná ruda, černé uhlí, ropa, zlato, fosfáty. Zkupuje nerostná bohatství po světě (Afrika, Jižní Amerika).
Energetika
Většina elektrické energie se vyrábí v tepelných elektrárnách, do budoucna obnovitelné zdroje. Silná projaderná politika (do roku 2015 výkon zdvojnásobí, francouzské a americké investice).
Zemědělství
Rýže, čaj, bavlna, cukrová třtina, ovoce a zelenina, prasata, drůbež, bourec morušový a skot, významný je rybolov. Potravinová soběstačnost kvůli populačnímu nárůstu klesá, od 90. let import potravin. Živí 21% světové populace, podíl na tvorbě HDP 11%. Výměra orné půdy klesá v důsledku desertifikace a urbanizace. Zkupování půdy na Ukrajině.
Doprava a infrastruktura
Dříve nekvalitní, od 90. let masivní výstavba dálnic a železnic, přesto nestačí vzrůstajícím nárokům. Rozvoj letecké dopravy: 2. největší letiště světa je v Pekingu (70,5 mil.). Rozvoj automobilismu způsobil znečištění velkoměst, vláda masivně investuje do elektromobilů (ve městě si sice auto koupíte, ale čekáte na SPZ, elektromobil dostanete již s SPZ). Ročně se prodá 12 milionů aut.
4) Vývoj Číny ve 20. a 21. století
Poválečná Čína
Probíhá občanská válka mezi KSČ a Nacionalisty, 1. října 1949 vyhlásí Mao Ce-tung ČLR.
První dekáda
Pozemková reforma, znárodnění průmyslové výroby. Programy: gramotnosti, očkování a zvýšení kvality zemědělství. V roce 1950 je anektován Tibet, formálně 1951 (nucení, padělaná pečeť). V Číně se ale hovoří o „mírovém osvobození“. Čína se zapojí do Korejské války.
Hnutí sta květů a kampaň proti pravičákům
V roce 1956 Kampaň sta květů vyzývá intelektuály, aby dali podněty ke zlepšení. Zvrhne se v kritiku KSČ. Proto v roce 1957 proběhne Kampaň proti pravičákům (statisíce lidí k smrti a převýchově).
Velký skok vpřed
Mezi léty 1958-1960 proběhne nezdařilý pokus o rychlou industrializaci. Rolníci jsou nucení pracovat v továrnách, výsledkem je 30 mil. obětí. Dalším fiaskem skončí snaha osamostatnit čínské hospodářství ve výrobě oceli. Domácnosti vyrábí nepoužitelnou ocel.
Roztržka s SSSR
Vztahy se vyostřují již za Chruščova (Maovi vadí odsouzení Stalinova kultu). Čína odmítne smlouvu o zákazu jaderných zkoušek, 1964 provede svůj první jaderný test. Maův teror proti obyvatelstvu děsí i Čekisty. Na řece Amur proběhne pohraniční válka s SSSR.
Velká kulturní revoluce (1959 – 1976)
Myšlenka nepřetržité revoluce měla vymýtit kapitalismus uvnitř strany. Maovým důvodem byla jeho postupná ztráta vlivu v KSČ. Zaměřena proti: starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům. Motorem byla mládež (rudé gardy). Způsobila obrovské škody na kulturním dědictví (pálení knih, vypleněna muzea a ničeny historické budovy).
Přiblížení západu (1976)
Prezident Teng Siao-pching přebírá ČLR zpustošenou kulturní revolucí. Zavedením socialistické tržní ekonomiky otevře Čínu světovému trhu. Zavede politiku jednoho dítěte. Vytvoří zvláštní ekonomické zóny, kde umožní podnikání západním investorům.
Pekingský masakr (1989)
Lidé se inspirují východní Evropou a požadují demokratizaci. Armáda provede masakr, při kterém zemře 2-3 tis. lidí (možná i 10 tis.). Evropská unie uvalí embargo na zbraně. Obchody přesto pokračují, Francie doveze zbraně za 227 miliónů eur, Česká republika za 190 tisíc eur.
Devadesátá léta
V roce 1997 je k Číně připojen Hong Kong, pod správou GB, pod podmínkou autonomie, 1999 portugalské Macao. Prezident Ťiang Ce-min perzekuuje hnutí Falun Gong.
21. století
Důležitý ekonomický okamžik přijde v roce 2001, kdy je Čína přijata do WTO. Pro toto období je příznačné: rychlý ekonomický růst, továrna světa, výstavba velkoměst, největší přehrada světa, tchajkonaut (2004), Olympiáda v Pekingu (2008). Porušování lidských práv nadále pokračuje. Čína se stává světovou velmocí.
