Druhá světová válka

 

   Otázka: Druhá světová válka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Krajíc

 

 

 

 

Příčiny

–   Nespokojenost agresivních států (N, I, Jap.) s uspořádáním světa

–   Snaha posílit velmocenské postavení a získat rozhodující vliv na světový vývoj

–   Politika appeasementu

 

Záminka

–   Německá provokace

–   Němci převlečeni do polských uniforem přepadli německý rozhlasový vysílač v Gliwicích

–   Z útoku obviněno Polsko

–   Jako odpověď na tuto „polskou“ provokaci Německo napadlo 1. 9. 1939 Polsko à ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

 

Válečné strany

–   OSA: N, I, Jap.

• K OSE navíc tzv. satelitní státy (závislé na Německu)
• Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko

–   Zvláštní postavení: Finsko, Španělsko – podpora hospodářství, diplomacie

• Španělsko – dobrovolníci, neoficiálně bojovali, přímo se nezapojili

–   Spojenci (Aliance)

• Vznik postupně během války
• VB, SSSR, USA (tzv. Velká trojka) + F, ČSR, Polsko, Norsko, Řecko
• Většina zemí, které se přidaly, byly poraženy OSOU

 

Charakter války

–   světovost konfliktu – zasažen téměř celý svět – nakonec asi 70 států, boje na území 40 států, jen 6 států neutrálních, 12 států zcela mimo konflikt

–   celkově do války zataženo 80% lidstva

–   totálnost válečného úsilí – odhodlanost válčit až do úplného vítězství nebo porážky, zapojen veškerý potenciál státu – žádné rezervy

–   uplatnění nejmodernější techniky a vědeckých objevů – radary, rakety, atomová bomba, nové léky – antibiotika

–   rozhodující význam ekonomiky – hosp. síla státu 1 z rozhodujících předpokladů pro úspěch

–   krutost války – i boj X civilnímu obyvat. – nálety na civil. cíle

–   tzv. vyhlazovací válka a holocaust – N – snaha vyhladit některá etnika, národy a náb. sk.

–   Nálety na civilní cíle, použití atomových zbraní

–   ideologie – fašismus, nacismus X liberální demokracie, komunismus

 

Průběh války

1. fáze – 1.9.1939 – 22.6.1941

Německý útok na Polsko

–   němec. útok na Polsko 1.9.

–   rychlý projev celkové převahy N armády – tech. i taktické – Blitzkrieg = blesková válka – téměř okamžitě poraženo

–   od 17.9. – SSSR obsadil vých. část Polska, zdůvodnění: žijí tam Ukrajinci

Reakce Západu à PODIVNÁ VÁLKA

–   od 3.9. – do války vstupuje A a F Þ tzv. podivná válka – vyhlásili válku N, ale účinně Polsku nepomohly – válka v sedě – Sitzkrieg (až do jara 1940)

 

Sovětské územní snahy

–   podzim 1939 – válka Sovětsko-finská

• SSSR snaha vynutit změnu hranic
• SSSR armáda ale nedostatečně připravena na válku
• r. 1937 v rámci čistek zlikvidována velká část důstojníků Þ trvání až do jara
• konec mírovou dohodou – Finsko si uchovalo samostatnost

 

Německý útok na Sever

–   jaro 1940: N tažení do Skandinávie (na Dánsko a Norsko)

• D poraženo během 1 dne
• Norsko – pomoc i VB, ale do května většina Noska obsazena

 

Německý útok na Západ

–   Květen: tažení na Z

–   útok na Benelux Þ přes Belgii napadlo F

–   pomoc VB, ale málo účinná

–   Þ během května Benelux poražen + britská armáda obklíčena u Dunkerque

–   N postupuje dále do F, I vyhlašuje F válku (10. 6. 1940)

–   změny ve vládách F a VB – v VB – nový ministerský předseda W. Churchill – byl pro válku, pokračovat v boji              F – nový premiér maršál Pétain

Porážka Francie

–   14. června – N armáda obsadila Paříž – nabídka příměří za cenu velmi tvrdých podmínek

–   22.6. Pétain přijal Þ kapitulace F

–   Důsledky: rozdělena na 2 části:

• Sever s Paříží přímo okupován N
• Jih – loutkový proněmecký stát, v čele Pétain – hl. město Vichy Þ Vichistická F

–   část F vojáků chtěla pokračovat v boji Þ přesun do A – vedl je Charles de Gaull

 

Bitva o Británii

–   příprava N na útok na VB – snaha porazit ji letecky

–   od července do října – letecká válka

–   neúspěch N

 

Válka v Africe

–   září 1940

–   I útok z Libye směrem na Egypt

–   Egypt pod britskou správou, strategický význam

–   Neúspěch I

–   N se zapojuje do války à Afrikakorps

–   Pokračování v bojích

 

Válka na Balkáně

–   Už v r. 1939 I okupuje Albánii

–   Podzim 1940 I útok na Řecko

–   Duben 1941 N útok na Řecko a Jugoslávii

–   Oba státy poraženy, Jugoslávie rozdělena à vzniklo Chorvatsko –  nový satelitní stát

 

Diplomatická jednání 1. fáze války

–        mezi VB a USA

–        snaha VB získat podporu USA

–        březen 1941:  USA schválily zákon o půjče a pronájmu,  na dluh pronajímaly a dodávaly válečný materiál a zařízení (lodě, vojenská technika

–         duben 1941 – mezi SSSR a Japonskem – smlouva o neútočení

 

2. fáze války – 22. 6. 1941 (útok N na SSSR) – 2. 2. 1943 (Stalingrad)

Napadení SSSR

–        Expanze na V jako jeden z dlouhodobých plánů

–        Voj. plány, krycí název BARBAROSSA

–        Příčiny:

• Ideologické
• Potřeba nerostných surovin
• Porážka SSSR = donucení VB k uzavření mítu

–        22. 6. 1941 útok bez vyhlášení války

–        Nejdříve rychlý postup N

–        Obsazena většina evropských částí SSSR

–        V prosinci N armáda byla jen pár desítek km před Moskvou

–        Nárůst problémů (zásobování, zima, partyzáni)

–        SSSR přesunul sibiřské jednotky k Moskvě à zastaven N postup

–        Jaro 1942 nová ofenzíva

–        Změna priorit (útok na jižní části fronty, cíl = ropná pole)

–        Střet o město Stalingrad (strategický i symbolický význam, Stalin)

–        Město v průběhu bojů zničeno, N armáda byla obklíčena

–        Boje až do února 1943, pak kapitulace N à významná porážka N

 

Válka v Tichomoří

–        J zaútočilo na evropské a americké državy v JV Asii a Tichomoří

–        7. 12. 1941: Útok na americkou válečnou flotilu na základně Pearl Harbour (Havajské ostrovy)

–        Rychlý postup Jap., ovládli JV Asii a velkou část Tichomoří

–        Bitva u Midway (námořní a letecká) a Guadalcanalu (pozemní)

–        Vytlačování Jap.

 

Pokračování bojů v Africe

–        R. 1941 a 1942 postup N a I jednotek do Egypta

–        Postup zastaven v bitvě u El Alamejnu

–        Iniciativu přebírají Spojenci (vytlačování N a I z Libye)

–        Americké a britské jednotky se vyloďují v Maroku a Alžírsku

–        N a I armáda obklíčena v Tunisku (porážka do května 1943)

 

Diplomatická jednání v 2. fázi

–   srpen 1941 – mezi Rooseveltem a Churchillem à Atlantická charta

–   nepovedou dobyvačnou válku, respektovat práva jiných národů, usilovat o spravedlivý mír

–    USA ještě nebyly ve válce Þ jen opatrné zásady i dohoda

–   postupně se přidaly i další země – asi 50 států bojujících X Ose

–   konec r. 1941 – další prohloubení spolupráce, ve válce už i USA – spolu s VB a SSSR – tzv. Velká trojka – Roosevelt, Stalin, Churchill = základ spojenců = Aliance – státy bojující X Ose

 

Washingtonská deklarace

–   1942 leden

–   původně 26 států X Ose (v A vznikly exilové vlády okupovaných zemí V podepsaly za své země)

–   znovu principy Atlantické charty

–   závazek mobilizovat všechny státy v boji X nepříteli

–   vyloučení možnosti uzavření separátního míru se státy Osy

 

3. fáze války – od února 43 – červen 44 (vylodění spojenců v Normandii)

Boje na V frontě

–   N armáda postupně vytlačována z území SSSR

–   Léto 1943: Bitva u Kurska – poslední N velký protiútok, největší tanková bitva

–   Další sovětských postup na Z

–   osvobozena většina SSSR, začátek bojů v Pobaltí, Polsku, na Balkáně

 

Invaze na Sicílii a do Itálie

–   červenec 1943: americké a britské jednotky se vyloďují na Sicílii, dále vylodění v jižní I

–   v I uskutečněn převrat, Mussolini uvězněn

–   N obsazuje S a střední I, Mussolini osvobozen, vládne s podporou N

–   Ustálení situace

Diplomatická jednání

Teheránská konference

–        1. společné setkání VELKÉ TROJKY (Churchill, Stalin, Roosvelt)

–        Dohoda o otevření druhé fronty ve F

–        Slib SSSR, že po porážce N vyhlásí válku Jap.

–        Dohoda na koordinaci postupu a závěru války

 

4. fáze války – 6.6.1944 – 8.5.1945

Otevření druhé fronty

–        6. 6. 1944: vylodění Spojenců (VB, USA, F exilové armády) v Normandii =operace OVERLORD

–        Úspěch – dobytí pobřeží a pak postup dále do F, Belgie a Nizozemska

–        V N pokus o odstranění Hitlera (atentát) – neúspěšný

–        Od září zpomalení spojeneckého postupu

–        Prosinec: N protiofenzíva v Ardenách zastavena

–        Postup spojenců dále do N

 

Východní fronta

–        2. pol. r. 1944: postup do Polska, boje na Balkáně

–        Kapitulace Rumunska a přechod na stranu Spojenců

–        Řecko a Jugoslávie – silné partyzánské hnutí, s podporou Spojenců se osvobozují

–        Přelom roku: boje v Maďarsku

–        Leden 1945: postup do Německa

Konec války v Evropě

–        25. 4. Setkání Spojenců na Labi u města Torgau, boje o Berlín

–        30. 4. Hitler spáchal sebevraždu

–        2. 5. Dobytí Berlína

–        7. 5. N podepisuje kapitulaci v Remeši (platnost od 8. 5.)

–        V noci z 8. na 9. 5. Ještě znovu podepsána v Berlíně

Boje v Tichomoří

–        Japonsko vytlačeno z JV Asie a většiny Tichomoří

–        Únor – duben 1945: boje o ostrovy Iwodžina a Okinawa

–        Příprava na závěrečný útok proti samotnému Japonsku

 

Diplomatická jednání

–        o poválečném uspořádání světa

Brettonwoodská jednání (1944)

–        dohodnut vznik MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO FONDU a SVĚTOVÉ BANKY

Jaltská konference (únor 1945) (na Krymu)

–        2. setkání VELKÉ TROJKY

–        Dojednání závěrečných vojenských operací v Evropě (stanovení linie dotyku spojeneckých arm.)

–        Rozdělení N na okupační pásma (celkem 4, Berlín samostatně také na 4 pásma)

–        Dohoda o polských hranicích – V Polsko zůstalo SSSR, Polsko jako kompenzaci získalo některá N území (např. Slezsko)

–        Dohoda o vstupu SSSR do války proti Japonsku

–        duben 1945 – umírá Roosevelt, nástup viceprezidenta Trumana

–        V dubnu 1945 vzniká OSN (ustanovující zasedání za účasti 51 států)

–        Schválena Charta OSN (=základní dokument: Organizace slouží k soc. pokroku a blahobytu, je založena na rovnosti všech lidí a národů)

–        Hl. slovo v OSN vítězné velmoci (USA, VB, SSSR) + F, Čína = stálí členové Rady bezpečnosti

 

5. fáze války – Tichomoří + Dálný východ – 9.5.1945 – 2.9.1945 (kapitulace Jap.)

Dokončování bojů v Tichomoří

–   Červenec 1945: rozhodnutí USA použít proti Jap. Jaderné zbraně

–   V průběhu války američtí a britští vědci pracují na vývoji jaderných zbraní

–   Atomová bomba na Hirošimu 6. 8. a Nagasaki 9. 8.

–   8. 8. SSSR vyhlašuje válku Jap.

–   14. 8. Císař Hirohito vyhlašuje kapitulaci, ale některé jednotky nevěří à pokračují v boji

–   2.9. podepsána konečná kapitulace Jap.

Diplomatická jednání

Postupimská konference (červenec – srpen 1945)

–   poslední setkání Velké trojky, ale obměněné složení (Roosvelt zemřel – nahrazen Trumanem, Churchill prohrál volby – nahrazen Attleem)

–    jednání o dokončení války X Jap.

–   Jednání o N – potvrzeny jaltské dohody + dohoda o znovusjednocení N

• Program 4D Demokratizace, Demilitarizace, Denacifikace, Dekartelizace (velké firmy, které se aktivně podílely na válce – rozděleny nebo zrušeny)

–   potvrzena změna hranic Polska

–   odsun N obyvatelstva ze stř. a vých Evropy – snaha o homogenitu + posílení národa

 

Výsledky války

Válečné ztráty

¨      obrovské utrpení lidí (55 – 60 mil. mrtvých, 35 – 40 mil. zraněných)

¨      hospodářské škody

¨      kulturní ztráty (zničené architektonické památky, rozkradené umělecké sbírky)

Změny politické mapy světa

¨      změny postavení velmocí:

¨      velmoci před válkou: USA, VB, SSSR, F, N, J

¨      po válce posílení vlivu USA a SSSR (výjimečné postavení, tzv. supervelmoci)

¨      VB, F – zůstaly velmocemi, ale oslabeny válkou

¨      N, J – jako poražené státy zcela ztratily velmocenské postavení

¨      Zhoršování vztahů mezi USA a SSSR

¨      Počátky konfrontace a soupeření (rozdělení světa)

¨      Bipolární svět (USA a SSSR jako opačně póly světové politiky)

¨      Ztráta významu Evropy

¨      Jako celek ztrácí vliv

¨      Postupně rozdělena na 2 části (západní a východní)

¨      Politicky závislá buď na USA, nebo na SSSR

¨      Rozpad koloniální soustavy (dekolonizace)

¨      Konec války přinesl postupný rozklad koloniálních říší

¨      Nepokoje v koloniích, místní obyvatelstvo odmítá návrat kolonialistů

 

Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku

–   Potrestání válečných zločinců (osobní zodpovědnost za válečné zločiny)

–   Obžaloba z trestných činů proti míru, lidskosti a dále z genocidy a válečných zločinů

–   Obžalování 24 hlavních nacistických představitelů, kteří zůstali naživu a byli dopadeni

Závěry Mezinárodního vojenského tribunálu:

–   Poprvé v dějinách rozpoutání války označeno za zločin a hlavní viníci za to nesli osbní trestněprávní odpovědnost

–   Vinu mají nejen ti, kdo zločinné rozkazy vydávají, ale i ti, kdo je plní

–   NSDAP, SS, Gestapo označeny za zločinecké organizace

–   Z 24 obžalovaných, 12 rozsudků smrti, 3 doživotí, další mnohaleté tresty, 3 zproštěni viny

 

 

Holocaust

–   název až v 70. letech 20.st. – původní význam . zápalná oběť, úplné zničení

–   dnes = konečné řešení židovské otázky – tzv. Endlösung – masové vyhlazování Židů i dalších etnik během války (sami Židé holocaust označují ŠOA) – nejvíce kromě Ž, postihl Romy

–   nejhorší typ genocidy = koordinovaná plán různých akcí, které směřují ke zničení základů života národních V náb. sk s cílem vyhlazení – úzce souvisí s rasismem a antisemitismem

–   rasismus – soubor názorů založených na předpokladu, že existuje biologicky daná tělesná i duševní nerovnost jednotlivých ras – rasový původ je rozhodující princip společ. jevů

–   antisemitismus – nenávist vůči Židům X antijudaismus – náboženská nenávist vůči Ž.

Nacistická opatření proti Židům

1933-1934: Židé nesmí pracovat v soudnictví, státní správě a některá další povolání

1935: přijetí Norimberských zákonů

1935 – 1941: snaha dostat Židy z N, plány na hromadné vystěhování Židů (např. na Madagaskar)

1938: Křišťálová noc

 

Holocaust

–   po útoku na SSSR – nová politika vůči Židům, organizované vyhlazování

Několik fází

–   zřizována ghetta, umísťování Židů

–   na V frontě – pohotovostní jednotky SS, postupně zavraždily okolo 900 000 Židů (hromadné popravy odstřelením)

–   od r. 1939 pokusy s nedobrovolnou eutanázií (100 000 lidí – převážně fyzicky nebo duševně postižení Němci, zkušenosti použity pro likvidaci Židů)

–   velké koncentrační tábory plně funkční od r. 1942

Vyhlazovací tábory

–   plánované masové vyvražďování za pomocí technických prostředků (plynové komory)

–   vznikly na území okupovaného Polska: Majdanek, Osvětim, Belzec, Treblinka

 

ČSR za války

–   Německem okupované území, německé úřady mají hlavní slovo

–   Formálně ale není přímou součástí N

–   Nejvyšší německý úřad: Úřad říšského protektora (kontrola českých úřadů, správa německých záležitostí, udržování klidu), nejprve K.von Neurath

–   České úřady: vláda a prezident (omezené pravomoci, podřízenost německým orgánům)

Postoje českého obyvatelstva

–   Obyvatele můžeme rozdělit do 3 skupin:

• Odbojáři (přímo bojují proti okupaci)
• Neangažovaní (hlavně snaha bez následku přežít), nejpočetnější
• Kolaboranti (dlouhodobě spolupracují s okupanty) a zrádci (např. udavači)

Základní rozdělení

–   Zahraniční odboj (veden z ciziny – zpočátku Polsko, ale jen chvíli + F, později hlavně VB, SSSR)

–   Domácí odboj (přímo v Protektorátu)

• Komunistický (KSČ)
• Nekomunistický (řada organizací)
  • ON (Obrana národa)
  • PVVZ (Petiční výbor věrní zůstaneme)

Formy domácích odbojových aktivit

–   Odpor proti režimu (demonstrace už na podzim 1939, hlavně 28. 10., dopadla tragicky, německá policie řadu demonstrantů zastřelila, student Jan Opletal à další demonstrace, pořádaná hlavně studenty 17. 11. 1939, studenti zatčeni a uvězněni, zavření českých VŠ, psaní hesel, posměšné nebo výhružné anonymní dopisy něm. úřadům či kolaborantům apod.)

–   Protiokupační tiskoviny (nebezpečné, přísná cenzura)

–   Sbírání informací – zpravodajská činnost a jejich posílání do zahraničí

–   Sabotáže

–   Ozbrojené akce malého rozsahu (přepadávání německých hlídek, kolaborantů)

–   Ozbrojené akce většího rozsahu – partyzánské hnutí (až na konci války 2. pol. 1944)

Situace v Protektorátu a odboj

 

 

Cíl Protektorátu:

• rozvoj zbrojní výroby (zázemí pro N), využít prac. sílu – nucené práce v N
• dlouhodobý – germanizace čes. prostoru

 

–   Podzim 1941: do Prahy přichází Reinhard Heydrich, Neurath umírá

–   Zhoršení situace v Protektorátu a zároveň zahraniční odboj potřebuje dokázat Spojencům užitečnost odbojových aktivit

–   Rozhodnutí o provedení atentátu na Heydricha, domácí odboj má výhrady

–   Parašutistický výsadek z VB, krycí název ANTHROPOID, členové: Gabčík, Kubiš

–   Květen 1942: provedení atentátu – Heydrich zraněn, o několik dnů později umírá

–   Tvrdá reakce nacistů: popravy zatčených odbojářů a další zatýkání

–   Vrchol represí – zničení obcí Lidice a Ležáky

–   Zrádce prozradil úkryt parašutistů – zahynuli v boji nebo spáchali sebevraždu

–   Heydrichiáda = represe Němců a reakce na jeho atentát

–   Domácí odboj přestal na několik měsíců fungovat, byl utlumen, spíše zahraniční odboj

 

Zahraniční odboj

Politická linie

–   Po vypuknutí války Beneš prohlašuje, že Mnichovská dohoda je neplatná (protože N vyvolalo válku) a vše, co se stalo po ní také – ČSR dál formálně existuje a on je dál prezidentem

–   Další čeští politici i obyčejní občané, kteří odešli do emigrace podporují Beneše

–   V Londýně vzniká tzv. exilová vláda (i jinde po Evropě, např. Švédsko)

–   Další centrum zahraničního odboje v Moskvě – představitelé KSČ – také uznávají Beneše, ale samostatné postavení

–   Velmoci postupně odvolávají Mnichovskou dohodu (díky atentátu souhlasily, že po válce bude ČSR obnoveno)

Vojenská linie

–   Ještě před válkou – hlavně bývalí čs. vojáci odcházejí do Polska

–   Po napadení Polska část do F, část do SSSR (složitější, SSSR nejdříve nemělo zájem, část z nich přepravena na Blízký východ, později účast v bojích v sev. Africe – Tobruk)

–   Ve F zařazení do armády, účast v bojích o F, po porážce F, odchod do VB

–   Británie – hlavně letci, bitva o Británii, později nálety na N

–   Po napadení SSSR formování samostatné čs. jednotky (město Buzuluk), velitel Ludvík Svoboda, od r. 1942 zapojení do bojů, postupné rozšiřování jednotky, významná místa bojů: Sokolovo, Dukla

 

Protektorát na konci války

–   Stále pod kontrolou Německa – silná armádní seskupení

–   Partyzánské hnutí – jen někde (Beskydy, Vysočina), jinak nepříznivé podmínky

–   Květen 1945: pokus o národní povstání

–   Nejvýznamnější Pražské povstání (5. – 9. 5.) pokus osvobodit Prahu na konci války, zcela se nezdařilo, všude ještě hodně armádních jednotek

 

Slovensko

–   Satelitní stát N

–   Nacionalistický až fašistický režim (někdy klerofašistický – hodně představitelů spjato s církví)

–   V čele prezident Tiso (původně katolický kněz)

–   Zpočátku příznivá situace – samostatnost a výhodná spolupráce s N, většina Slováků spokojena

–   Postupně během války zhoršování situace, roste odpor vůči režimu

–   Vznik odbojových organizací a později i partyzánského hnutí (mnohem rozvinutější než u nás, díky přír. podmínkám)

Slovenské národní povstání

–   1944: rozmach partyzánského hnutí, slovenská vláda nezvládá situaci

–   Srpen 1944: na Slovensko přesunuty německé jednotky (přebírají kontrolu)

–   Odbojové organizace se rozhodují vyhlásit celonárodní povstání

–   Zapojují se odbojáři, partyzáni, i část slovenské armády

–   Povstalci ovládli střední Slovensko (centrum v Bánské Bystrici), ale východní Slovensko pod kontrolou německé armády ànemožnost spojení se se sovětskými jednotkami

–   Až do konce října těžké boje, nakonec porážka povstalců (ale dále partyzánské hnutí)

 

Karpatsko – dukelská operace

–   Září – listopad 1944

–   Sovětská armáda (včetně čs. vojenských jednotek) se snažila projít přes Karpaty na Slovensko

–   Těžké boje, hlavně na Dukle, pomalý postup

–   Nakonec částečný úspěch – 6. 10. Vstup na Slovenské území

–   Další postup na jaře 1945 (postupné osvobozování až do dubna 1945)

Konec války

– podzim 44 – SSSR už na území Slov. – na Dukelském průsmyku – poměrně pomalé osvobozování

– Protektorát – partyzánské hnutí ne tak silné, silná kontrola N – začátek května – několik samostatných povstání – Pražské povstání – od 5.5.1945 – sami by N nevyhnali – 8.5. dohoda – N mohli volně odejít, ale museli odevzdat část zbraní – některé N jednotky ale dohody neuznávali a odmítli kapitulovat Þ boje v průběhu 8. a 9. května – nakonec až pomoc SSSR armády