Otázka: Geografie dopravy
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Silvii
Doprava patří mezi základní potřeby lidstva, především díky rozdílnému potenciálu krajin světa (lidé nenacházejí ve svém okolí všechno to, co potřebují k životu a jsou tedy nuceni přemisťovat své hmotné statky i sebe sami). V současnosti dopravu řadíme také mezi stěžejní odvětví ekonomiky. Díky dopravě obecně stoupá využitelnost potenciálu krajiny. Pomocí dopravních cest můžeme přemisťovat a přepravovat lidi, hmotu, energii a informace. Vlastní přemisťování je podmíněno existencí vazeb – výrobních, distribučních, pracovních, informačních, mezilidských apod.
Doprava je významná pro dělbu práce. Česká republika má třetí nejvyšší hustotu tratí na světě. Doprava spadá do dvou sfér: terciérní (osobní přeprava), sekundární (nákladní přeprava).
Veličiny: hustota (udává se většinou na 100 , délka, objem (objem počtu přepravovaných osob nebo tun nákladu), výkon (součin mezi osobami či nákladem a kilometry, udává se v osobokilometrech a tunokilometrech). Největší přeprava nákladu se uskutečňuje přes námořní a potrubní dopravu, největší přeprava osob přes leteckou dopravu.
Rozdělení:
1) Podle typu dopravních cest:
U nás 90% dopravy tvoří silniční a železniční síť. Doprava pevninská, vodní a letecká.
- silniční doprava (automobil, motocykl, autobus, …)
- železniční doprava (v ČR 9 000 km železnic; železnice, tramvaje, metro, lanová dráha)
- vodní doprava ® říční (náklad)
® námořní – mezikontinentální doprava (hlavně náklad, ale také rekreační důvody), tankery (přeprava ropy) a rudovce (přeprava rud)
- letecká doprava – vnitrostátní a mezinárodní, vysoká rychlost, bezpečnost, ale vysoké náklady, závislost na počasí a omezená váha zavazadla
- potrubní doprava – přeprava plynu a vody, potrubní doprava je bezpečná a je velice levná na provoz (dražší je výstavba)
- kosmická – výtahy a eskalátory
2) Podle pohonu:
– motorový (parní, dieslový, reaktivní, elektrický), pohon větrem…)
3) Podle kapacity dopravních prostředků:
- individuální (motocykl, automobil)
- hromadná (autobus …)
4) Podle veřejné přístupnosti:
- neveřejné (neveřejná letadla)
- veřejné
5) Podle toho, co se přepravuje:
- osobní – silniční, železniční, dopravní, kosmická
- nákladní – železniční, silniční, vodní, letecká, potrubní
PEVNINSKÁ DOPRAVA:
Železniční doprava:
– od 18. Století, koňka – počátek železnice
– železniční doprava je velmi významným typem dopravy (především pro náklad – uhlí, dřevo, stavební materiály, pošta, obilí, rudy, chemické látky …)
– nové železnice se příliš nebudují (spíše modernizují – především ve vyspělých státech, ve Švýcarsku 100% elektrifikace, u nás 1/3)
– 2 typy: širokorozchodné (2 000 – 1 500 mm, Rusko, Španělsko, Portugalsko … ), úzkorozchodné (1 200 – 650 mm, Švédsko, Dánsko, Peru), se středním rozchodem (u nás a ve vyspělých státech – převážně celá Evropa, Čína, S. Amerika, Austrálie …, 1435 mm)
– průměrná přepravní vzdálenost je 600 km (tedy střední vzdálenosti)
– převládá přeprava nákladu, ale v oblastech rychlovlaků se přepravuje velký počet osob
– železniční trasy se budovaly v jádrových oblastech, ale neprochází centrem
– 1,5 milionů km železnic na zemi (nejvíce v USA, Kanadě a Rusku)
– největší hustota je v Belgii a v Taiwanu (+/- 14 km na 100 km)
– ve vyspělých státech železnic ubývá (ruší se špatné tratě)
– největší výkony v osobní přepravě má Japonsko
– transkontinentální dráhy: 5 v Severní Americe (1 v Kanadě a 4 v USA, Pacifická – vede od Pacifiku do Atlantiku), transsibiřská magistrála, bajkalsko-amurská magistrála
– rychlovlaky TGV a AGV (Francie, Čína), dosahují rychlosti až 550 km/h
– železniční tunely: v Japonsku (Honšú – Hokkaidó, 54 km), Eurotunel (FR-BR, 50 km)
– v ČR po roku 1989 stagnace ve výstavbě (nedostatek financí)
– železnice jsou většinou státní (mimo USA a Kanadu)
– vysoká bezpečnost (v případě nehody ale velké ztráty na životech, viz Německo), železnice v Indii jsou ve velmi špatném stavu (jezdí i velmi přeplněné)
– v ČR 820 km/rok na osobu
– v ČR 4 železniční koridory
Silniční doprava:
– doprava na krátké vzdálenosti
– převládá doprava osob, ale přeprava nákladu stoupá (kamiony -> rychle se kazící potraviny, nebezpečné materiály …)
– negativa: znečišťování životního prostředí (ovzduší), náročnost na paliva
– nejkvalitnější silnice jsou dálnice (v USA nejkvalitnější, nejhustší sítě v Belgii, Monaku a v Japonsku)
– automobilová doprava má především vnitrostátní charakter
– má ze všech typů dopravy nejnižší přepravní vzdálenost (40 – 50 km)
– vzniká po 1. světové válce (největší konkurent železnic)
– lokalizace: v místech těžby a výroby, v místech technického rozvoje a v místech válečných zásob, přeprava osob do zaměstnání
– i v místech s rozmanitým reliéfem (stavby mostů a tunelů), méně problematické než u železnic
– rozvoj dálnic, motorů a paliv
– ¾ z celkového počtu silnic ve světě mají zpevněný povrch (1/4 – rozvojové státy)
– objem i výkon je nejvíce realizován v USA (3/4 dálnic z celého světa je v USA), také v Belgii a v Japonsku
– automobily spotřebovávají 40% vytěžené ropy
– v ČR výstavba silnic a dálnic
– do budoucnosti se plánuje změna paliva
– mezinárodní poznávací značky
– silniční přepravou převážejí především soukromí dopravci
– automobilová dopravy vykazuje největší ztráty na životech (nejvíce v Indii
a v Egyptě)
– v Norsku je nejdelší silniční tunel (24,5 km), potom ve Švýcarsku
– nejdelší silniční most, vedoucí přes jezero, je v USA (38 km), potom je to most v Číně (35 km)
Potrubní doprava:
– potrubní doprava zajišťuje dopravu tekutých či plynných substrátů (ropy, plynu, topného oleje a páry)
– rychlá, neriziková, plynulá (vyhýbá se osídlení)
– nejzásadnější typ dopravy pro převoz ropy
– ekologicky šetrný typ a nejlevnější
– vede z míst těžby ropy, plynu na pobřeží či ke spotřebitelům, anebo do přístavu (např. Marseille) a ke zpracování (chemický průmysl – petrochemie)
– Severní moře, Středozemní moře, z Evr. Ruska, Mexický záliv
– 1. ropovod v USA (v 19 století)
– tento typ dopravy je drahý na výstavbu, ale levný na provoz
– nejčastěji v USA (Texas, Kalifornie), v Nizozemí (nejhustší)
– největší ropný přístav je v Arábii
– u nás 7km/100km
– k nám vede ropovod Družba a plynovod Transgres (Bratrství)
– dopravní uzly – rozvodné a přečerpávající stanice
– v roce 2009 uzavřen ropovod ve Střední Evropě
Vodní doprava:
– rozdělení:
- vnitrozemní (pevninská, říční) – řeky, jezera, rybníky, nádrže
- námořní (oceánská)
VNITROZEMNÍ:
– vhodné podmínky pro tuto dopravu mají Německo (Rýn – Labe – Dunaj -> propojené kanály), USA (Velká jezera – ř.Mississippi – ř. Sv. Vavřince), Rusko (Ob, Lena, Jenisej, Volha a její přítoky)
– nákladní přeprava (hlavně po řekách)
– doprava závislá na režimu toků a reliéfu
– naše řeky nejsou moc splavné
– turistický význam, jinak význam nákladní
– nejstarší druh dopravy (dříve jediný spoj mezi oblastmi), rozvoj s parním strojem
– nejvíce v USA (Velká jezera, Mississippi), Rusko (Volžsko-Donžský systém), Nizozemí – kanály (nejvyšší hustota), Belgie
– velká přeprava: Evropa -> rýnský systém (Düsburg – největší říční přístav), Dunaj, ve Francii Rhöna
– hlavními přepravovanými náklady jsou obilí, okopaniny, technické plodiny, rudy
– a další suroviny
NÁMOŘNÍ (oceánská):
– doprava významná výkonem (na velké vzdálenosti velké množství nákladu)
– většinou charakter mezinárodní dopravy
– na začátku 16. Století objevné plavby
– pobřežní námořní doprava – kabotáž
– trajekty (z břehu na břeh), tankery – ropy, rudovce – rudy
– lokalizace hlavně tam, kde se těží ropa, u surovin; export zemědělských plodin (Santos v Brazílii – kávový přístav)
– velký pohon a bezpečnost, ale závislost na počasí
– budování přístavů a průplavů (x průliv!)
– podle režimu plavby lodě dělíme na:
- pobřežní – při pobřeží
- linkové – hlavní trasy
– lodě pro tzv. suché náklady (sypké náklady – obilí a písek, kontejnerů, chladírenské, víceúčelové) a pro tekuté materiály (tankery)
– velikost lodního prostoru (velikost lodi) se označuje BRT (brutoregistrovaná tuna)
– 1 BRT =
– rudovce a tankery mají až 400 BRT
– byla snaha zvětšovat objem, ale neúspěšně (katastrofy)
– lodě Velké Británi, Japonska atd. plují pod jinou vlajkou, (Panamy, Malty, Řecka, Kypru, Libérie) – státy tzv. „levné vlajky“
– uzlové body – přístavy (ropné, rudné, kontejnerové; exportní; importní; smíšené)
– největší přístavy: Šanghaj, Singapur, Rotterdam, čínské přístavy, přístavy v Hongkongu, J. Korei a Japonsku)
– evropské – Antverpy, Hamburk, Marseille
– velmi drahý typ dopravy, při nehodě velký počet obětí
– námořní terorismus
Letecká doprava:
– doprava ve vzduchu, doprava na velké vzdálenosti
– převládá přeprava osob
– vnitrostátní, mezinárodní, mezikontinentální
– mnoho služeb, komfort, rychlost
– letecká doprava vzniká v meziválečném období (20. Léta 20. Století)
– letadla jsou označena značkami svých zemí
– drahý typ přepravy, ale poměrně bezpečný (x terorismus)
– nejdokonalejší technické kontroly, stálá modernizace
– velké investice, roli hraje počasí
– lokalizace: ve velkých městech s rozvojem urbanizace po 2. sv. válce (nárůst cestovního ruchu)
– polovina letů probíhá na území Spojených států (často soukromý provoz)
– v USA 2/3 letišť světa
– největší letiště: Atlanta, Chicagská Ohara, Peking, Londýn, Frankfurt, Amsterdam, Paříž, Řím
– z nedostatku místa jsou někdy letiště budována při pobřeží (např. Kanárské ostrovy)
– letecké společnosti se často slučují
– Korejské, Singapurské, Japonské, Francouzské, USA aerolinie
– vysoká bezpečnost (nehody -> technická závada, bomba, srážka s jiným letadlem)
Lanové a horské dráhy:
– pro dopravu se značným sklonem dráhy
– v místech při těžbě surovin a v turistických oblastech
Spoje telekomunikace:
– pošta – všechny druhy dopravy (PPL …)
– rádia, družice a satelity, internet, mobilní sítě
– USA, Japonsko, Velká Británie, Francie …
