Otázka: Geografie zemědělství
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Silvii
– zemědělství se řadí do primárního sektoru (společně s těžbou a rybolovem) a poskytuje suroviny pro průmysl (potravinářství, textilní)
– poskytuje obživu obyvatelstvu, suroviny pro průmysly, zaměstnanost, produkuje některé energetické zdroje (biomasa)
– lokalizační faktory:
> přírodní – půda (druhy, typy), klima (teplota, vláha, sluneční svit, vítr), geomorfologie (reliéf)
> socioekonomické – doprava, pracovní síla, kapitál státu, odbyt (poptávka, nabídka), cena
– dělení:
- INTENZIVNÍ – na malé ploše s velkými výnosy (Nizozemí, Dánsko, Japonsko)
- EXTENZIVNÍ – na velké ploše s menšími výnosy (rozvojové země i vyspělé – USA, Kanada, ale je to i znak pro rozvojové země)
– půda:
- orná – plodiny jednoleté až dvouleté
(bonita půdy – úrodnost půdy: NIZ, UKR, USA, KANADA, JAP, MAĎ, RUM, BULH, černozemní stepní regiony – prérie, pampy)
- ostatní plochy zemědělské půdy – (přestože jsou také orné), horší kvalita: brambory, oves, žito, louky, pastviny, vinice, sady, chmelnice
Zemědělství vyspělých států:
– živočišná produkce převažuje nad rostlinnou
– vysoká kvalita práce a technizace
– ustupuje se od chemického hnojení -> biologické hnojení
– vysoká produkce, vysoké výnosy,
– odvětví výzkumu (nové odrůdy)
Zemědělství rozvojových států:
> na spotřebu místního obyvatelstva (základní obiloviny, hlíznaté plodiny, dobytek)
> na vývoz
– některé oblasti mohou být pouze na export či na spotřebu
– ovce, kozy, prasata; některá zvířata jsou využívaná i jako tažná síla
– čínské zemědělství v 50. letech: hladomor a tzv. „Zelená revoluce“ – chemické hnojení velkou měrou -> velké výnosy, ale na úkor zdraví (dnes se počet obyvatel ustálil); zavlažování
– rostlinná produkce převažuje nad rostlinnou
– Argentina, Brazílie (převažuje živočišná produkce, ale někdy se řadí do rozvojových zemí), africké státy …
Rostlinná výroba:
– pěstování plodin
– obiloviny, okopaniny, technické plodiny, ovoce, zelenina, pochutiny (kávovník – Brazílie, kakaovník – Pobřeží Slonoviny, čajovník – Indie, tabák – Čína, koření)
– produkty pro obyvatelstvo (obživa) a pro průmysl (technické plodiny)
- pšenice – nejrozšířenější pěstovaná plodina, tvoří 30% oseté plochy obilí na světě. Hlavní producent je Evropa s 40%, kde jsou dvě významné oblasti pěstování:
A) pšeničný pás- povodí Dunaje přes Ukrajinu až po severní Kavkaz.
B) západoevropský pšeničný pás- s. Francie, Itálie a hnědozemní oblasti Německa.
Severní Amerika vypěstuje 25%, pěstování se soustředí do povodí Mississippi.
Kanada a USA jsou největšími exportéry.
Významná je také nížinatá oblast severní Číny.
- kukuřice – Považována za subtropickou plodinu, spojenou převážně s jihem a středem Severní Ameriky. Nové odrůdy se však stále více vysazují i v Evropě. 50 % se pěstuje na SZ USA.
- rýže – hlavní potravinová plodina. Pěstuje se v nížinných oblastech a na terasovitých horských svazích na vlhkých rýžových polích. Dominantním producentem je monzunová Asie (Čína, Japonsko, Indie, Indonésie, Bangladéš, Vietnam, Thajsko).
- okopaniny – Nejdůležitější okopanina, pěstují se v celé Eurasii a S. Americe. Jeho hlíza dozrává jako raná nebo pozdní plodina, v závislosti na odrůdě. Světová produkce se pohybuje okolo 328 mil. tun. Evropa a Asie spolu vyprodukuje zhruba 80% světové sklizně. Obdobou jsou batáty (sladké brambory) pěstované ve Střední Americe.
- luštěniny – sója (USA), fazole (Brazílie, Mexiko), hrách (Kanada), čočka (Indie)
Dále: cukrová třtina (Brazílie, Indie, Čína), ječmen, oves, žito, proso.
Živočišná výroba:
– v Japonsku mají větší produkci rostlinné produkce (vysoký podíl rýže)
– Argentina – vyšší produkce živočišné, přestože je to rozvojový stát
– obživa pro obyvatelstvo, pro průmysl (kůže, vlna, maso)
– potravinářské obory, lékárenství, mastný průmysl
– typy živočišné výroby:
> extenzivní – kočovný, polokočovný, transhumance, moderní
> intenzivní – malá plocha, obrovské výnosy (Nizozemsko, Dánsko); alpská, stálý, stálý stájový typ
Extenzivní typy:
* kočovný – zvířata kočují s pastevci celý rok (v Africe se pastevci nazývají Nomádi), nejchudší národy (oblast Sahelu)
* polokočovný – zavisí na ročních období, pastevci se vracejí na zimu, Mongolsko, Čína
* transhumance – pravidelné sezonní převážení dobytka mezi podhorskými, horskými oblastmi a nížinami, Amerika (andské státy)
* moderní – dobytek je chován na rozsáhlých prériích (SA) a pampách (LAT.A.), v suchých polopouštních oblastech Austrálie a na kvalitních půdách Nového Zélandu (ovce); pastviny se ošetřují a jsou zde zásoby vody pro dobytek
Intenzivní typy:
* alpský – extenzivní chov výdojového skotu (hlavně v Evropě a v alpských zemích), přes letní měsíce se dobytek pase, v zimě je ustájen
* stálý stájový – tento typ je charakteristický pro jižní a jihovýchodní Evropu, dobytek je po celý rok ustájen – k tomuto typu je potřeba rostlinná výroba
* stálý stájový moderní – tento typ je charakteristický pro vyspělé státy (Německo, Francie, Benelux, Severní Evropa, Japonsko); kvalitnější výrobky
Chov hovězího dobytka:
Chov skotu je základním oborem živočišné výroby. Je celosvětově rozšířen z důvodu optimální adaptability zvířat. Chov skotu zabezpečuje přibližně 30% spotřeby masa ve světě, ale jeho význam je i v produkci mléka a kůží. V Africe (moucha Tse-tse) a v Indii (hinduismus) se skot nechová.
Chov prasat:
Chov prasat zabezpečuje asi 40% světové spotřeby masa. Výhodami chovu prasat jsou snadná aklimatizace a rychlá reprodukce. Jejich chov nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu krmi. Prasata se chovají hlavně v oblastech mírného podnebného pásu. Nejvíce (42%) v Číně, 20 – 25% v Rusku a asi 10% v USA. Islám – zákaz konzumace vepřového masa.
Chov ovcí:
S výjimkou stříhání nevyžaduje chov ovcí mnoho lidské práce. Celosvětově převládá extenzivní chov ovcí. Přibližně 20% celosvětového stavu ovcí se chová v Austrálii a na Novém Zélandu. Mezi další významné oblasti chovu patří Rusko a cela střední Asie. Chovají se pro vlnu, maso a mléko. Chov v teplejších oblastech, v mírném pásmu a v horských a podhorských oblastech.
Chov koz:
Chov koz má význam především v hospodářství rozvojových zemí. Nejvyšší stavy koz, avšak s malou užitkovostí, jsou v Indii, Číně, Pákistánu a také na africkém kontinentu v Nigérii, Etiopii či Súdánu. Celosvětově převládá chov koz na mléko a na maso. V řadě středomořských států (hl. v Turecku), ale i v jižní Africe, Rusku a USA se chovají angorské kozy poskytující kvalitní vlnu.
Chov drůbeže:
Z jednotlivých druhů drůbeže má největší ekonomický význam chov slepic (maso i vejce).
Rybolov:
Především tam, kde se mísí teplé a studené proudy (na východě USA a Kanady, západ a východ Japonska)
