Hospodaření s pracovníky – otázka z ekonomie

 

Otázka: Hospodaření s pracovníky

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Kaččka

 

 

 

 

 

 

 

Pracovní právo=upravuje pracovní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, Základní právní normou je zákoník práce.

Zaměstnavatelem:může být osoba fyzický i právnická

Zaměstnancem:pouze osoba fyzická

Zaměstnanec je závislý na zaměstnavateli ? Zaměstnavatel řídí práci, zajišťuje pracovní nástroje, suroviny, budovy, odebírá výsledky práce (např. Výrobky) a nese hospodářské riziko celé pracovní činnosti

ZPŮSOBILOST BÝT ZAMĚSTNANCEM: fyzická osoba ? 15 let

Dohodu o hmotné odpovědnosti může zaměstnanec uzavřít až po dosažení 18 let

 

 

Způsobilost být zaměstnavatelem: 1) Fyzické osoby ? v plném rozsahu dosažením 18 let

2) Právnické osoby ? dnem vzniku právnické osoby

 

 

3 základní pracovně právní vzthy: 1) Pracovní poměr

2) Práce konané mimo prac. Poměr :

a) na základě dohody o pracovní činnosti

b) na základě dohody o provedení práce

 

 

PRACOVNÍ POMĚR: = pracovněpráví vztah mezi zaměstnavatelem a zeměstnancem ve kterém se zaměstnavatel zavazuje zeměstnance zaměstnávat a platit mu mzdu a zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele pracovat

Formy vzniku: 1) VOLBOU – voleni jsou např. Starostové obcí apod.

2) JMENOVÁNÍM – jmenováním se zakládá pracovní poměr u vedoucích

zaměstnanců ( některých ředitelů)

3)UZAVŘENÍM PRACOVNÍ SMLOUVY – prac. smlouva je základní forma prac.

poměru. Návrh na uzavření může podat zaměstnanec i zaměstnavatel. Vzniká

okamžikem přijetí. Nemusí být písemná ale písemná je výhodnější.

Povinné náležitosti prac. Smlouvy: 1) Druh práce 2) Místo výkonu práce 3) Den nástupu do práce

 

 

Další ujednání v prac. Smlouvách:1)O zkušební době – max. 3 měsíce, v průběhu je možno

rozvázat pracovní poměr oznámením druhé straně

2)O době trvání pracovního poměru – na dobu

určitou (trvá a po uplynutí končí) x neurčitou

3)O kratší pracovní době – dojednání kratší prac. doby

4)O způsobu odměňování

Změny pracovního poměru: 1)Převedení na jinou práci – jde o změnu druhu práce(na základě dohody, z důvodů zákonem stanovéných)

2)Přeložení a pracovní cesta – jde o změnu místa výkonu práce (přeložení je možné pouze se souhlasem zaměstnance, na pracovní cestu vysílá zaměstnavatelem na dobu nezbytné potřeby)

 

 

Zánik prac. Poměru:1) Dohodou –z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodů, uzavření písemně

2)Výpovědí – jde o jednostranný akt, z jakéhokoliv důvodu i bez udání důvodů

3)Okamžitým zrušením prac. Poměru – končí doručením oznámení, pouze z

důvodů uvedených v zákoníku práce

4)Zrušním ve zkušební době – mohou ho zrušit oba, oznámení alespoň 3 dny

předem

5)Uplynutím doby – skončení prac. poměru  na dobu určitou

6)Smrtí zaměstnance

7)Vyhoštěním nebo zákazem pobytu – týká se pouze cizinců

 

 

ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE:- zásady odměňování práce – hlavní zásadou je tržní úspěšnost práce

 

 

V rámci tržní úspěšnosti práce je nutno rozlišovat: 1)Druh práce (kvalifikovannost)- zákl. SŠ, VŠ, zvlštní kurzy, státní zkoušky

2)Množství práce – počet hodin, počet výrobků

3)Jakost práce – kvalita, zmetky

4)Namáhavost práce – fyzicky – lehká x těžká

– duševně – jednoduché úkony v

administrativě

– práce ředitele

 

Zaručená Mzda: Zaručená mzda je mzda nebo plat, na který zaměstnanci vznikl nárok

Skutečné mzdové tarify jsou zpravidla vyšší než minimální. Tyto zvýšené tarify mohou být dohodnuty: a) přímo v pracovních smlouvách

b) ve vnitřním mzdovém předpisu, který určuje zaměstnavatel, jestliže není v podniku odborná organizace

c)v kolektivní smlouvě, která vzniká kolektivním vyjednáváním mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací

 

 

Abychom mohli vypočítat úkolovou mzdu, musíme znát úkolovou sazbu (mzdu za kus). Jestliže chceme úkolovou sazbu stanovit, musíme mít výkonové normy, tedy buď výkonovou normu množství nebo výkonovou normu času.

Výkonová norma množství udává jaké množství výkonů (např. Výrobků) má být vyrobeno za jednotku času (kusů za hodinu)

Výkonová norma času udává jaká čas je potřebný na výrobu jednoho výrobku (docílení jednodky výkonu)

Výkonem se rozumí množství výrobků nebo určité množství služeb. Jednotkou výkonu je tedy např. Jeden vyrobený oblek nebo jedno ostříhání hlavy.

 

 

Odměna za pracovní pohotovost:Odměny za pracovní pohotovos činí nejméně 10% průměrného výdělku.

Minimální příplatky: týkají se práce ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v noci. Noční práce od 22h do 6h. Práce ve ztíž. Prac. Prostř.+ 10% základní sazby minimální mzdy za hodinu práce v tomto prostředí (práce u různých druhů záření, vibrace, infekční prostředí,…)

Mzda za práci přesčas: dosažená mzda + nejméně 25% průměrného výdělku (pokud nedošlo k dohodě o poskytnutí náhradního volna místo zvýšené mzdy)

Náhrady mezd: V případě že zaměstnanec v souladu se mzdovými předpisy není přítomen v práci, má nárok na náhradu mzdy (náhrada za dovolenou, svátek,..) při výpočtu se vychází z předchozího kalendářnícho čtvrtletí

Formy mezd s pobídkovými složkami: Mzdou se rozumí peněžitá plnění nevo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci za práci

 

 

Formy mezd: 1) mzda časová, zpravidla s pobídkovými složkami (za hodinu)

2) mzda úkolová, často s  pobídkovými složkami mzda podílová čili provize

3) měsíční platy s pobídkovými složkami u THP pracovníků

Mzda podílová (provize): Podílová mzda je pobídková zejména tehdy, jestliže je vázána na zajištění, případně i uskutečnění prodeje. Vyjadřuje se nejčastěji procentem (podílem) z tržeb.

 

 

Měsíční platy: měsíčními platy jsou odměňováni především technickohospodářští pracovníci. Jejich minimální platy jsou uvedeny v tabulce skupiny prací.

 

 

Pobídkové složky mezd: 1) Prémie – peněžní částky za splnění předem stanovených úkolů

2) Odměny – za mimořádné pracovní zásluhy

3) Další příplatky ke mzdě – např. Za práci v noci, přesčasy, směnový

příplatek

4) Podíly na hospodářských výsledcích

 

 

Kolektivní smlouvy:V otázkách odměňování práce má mimořádný význam kolektivní vyjednávání jehož významem jsou kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouvy upravují individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a práva a povinnosti smluvních stran.

EVIDENCE PRACOVNÍKŮ,PRÁCE A MEZD:

Osobní karta: při přijetí zaměstnance do prac. poměru zaměstnavatel vyhotovuje jeho osobní kartu. Osobní krata je hlavním evidenčním dokladem o pracovníkovi. Obsahuje všechny potřebné údaje o zaměstnanci např. Vzdělání, vyučení, předchozím zaměstnání, délce praxe, nárocích na dovolenou,…

Doklady o práci:

1) v kusové výrobě – pracovní (úkolový) lístek – pro jednu operaci a 1 dělníka

2)V sériové výrobě – průvodka – pro několik navazujících operací a několik pracovníků

3)V Hromadné výrobě – směnový plán – pro celou výrobní linku a její pracovníky

 

 

Doklady o mzdách: Na základě pracovních lístků, průvodek a směnových plánů jsou vyhotovovány soupisky práce a mezd. Soupiska práce a mezd shrnuje každý den v měsíci údaje, které jsou potřebné k vyhotovení zúčtovací a výplatní listiny.

 

 

Mzdový list: Podnik musí evidovat u každého pracovníka mzdy podle jednotlivých měsíců a sčítat měsíční mzdy za celý rok na mzdové listině. Mzodvý list slouží jako podklad pro výpočet průměrných mezd.

 

 

Zápočtový list: Slouží k evidenci odpracovaných roků, které jsou podlkladem pro výpočet starobního důchodu.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!