Otázka: Hospodářství ČR
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Kaspi
HOSPODÁŘSTVÍ:
- průmyslově rozvinutý stát s intenzivním zemědělstvím
- člen EU, OSN, NATO, Volné společenství obchodu
- od r. 1990 je naše hospodářství ve fázi transformace od centrálně plánovaného k tržnímu
- opatření k nastartování transformace:
*liberalizace (uvolnění) cen a obchodu
*směnitelnost koruny
*devalvace koruny (snížení hodnoty- kurz byl nevhodný pro vývoz)
– proběhla 3 krát → umožnila přesměrování vývozu z východu na západoafrických
*doložka nejvyšších výhod (do USA)= na určité zboží je nižší nebo žádné clo
*privatizace= převod státního majetku do soukromých rukou
– způsoby: a)restituce- nejúspěšnější, vrácení majetku původním vlastníkům či jejich dědicům
b)malá privatizace- dražby malých provozoven (obchody, hospody)
c)velká privatizace- větší podniky (přímý prodej nebo veřejná soutěž)
– přechod vlastníků z měst na obce
d)kupónová privatizace- za kupóny si lidé mohli koupit akcie státních podniků →
tím se stát zbavil asi 1/3 majetku
- monopoly= brání rozvoji (ČEZ, Telecom- dříve)
- HDP= hodnota veškerého zboží a služeb vyprodukovaných na území státu za rok; u nás 1800 mld
- na počátku transformace pokles HDP → přesměrování vývozu v východu na západ
- Praha: nový hospodářský rozmach v 19. století
PRŮMYSL:
- v r. 1993 poprvé růst HDP, 1998 krize- klesaly i reálné mzdy, prudce rostla nezaměstnanost (regionální rozdíly), investice zahraničního kapitálu (nejvíce v r. 2000)
- růst platů je neúměrný k růstu produktivity
- Z Čechy= nejméně průmyslová oblast → souvisí s tím i nejmenší zalidněnost
- zpracovatelský průmysl: *zpracování polotovarů a surovin, 90% výroby u nás
*dělí se na: lehký= spotřební X težký
1) těžký
a) průmysl paliv:
*černé uhlí: – ročně se vytěží 20 mil. tun (klesá), výroba koksu, v hutích
– Ostravsko- Karvinské doly; Trutnovský revír (Podkrkonoší); Kladenský revír
Plzeňský revír (Nýřany); Rosický revír (Oslavany u Brna)
*hnědé uhlí: – ročně asi 50 mil. tun (klesá), v chemickém prům. a v elektrárnách
– Sokolov (nejen těžba ale i zpracování uhlí → briketárna, elektrárna)
– Most- Mostecká pánev nejvíce
– Severočeské doly Chomutov → tzv. hnědouhelné pánve v Z Čechách
– hodně se vyváží na Slovensko (Žilina)
*ropa a zemní plyn: – Moravské naftové doly → Hodonín, Dolnomoravský úval
– dovoz z Ruska: ropovod Družba; z Bavorska: ropovos Ingolštad
*lignit: – Hodonínsko, Hrádek nad Nisou
*žula: – Českomoravská vrchovina, Liberecko
*uran: – Českolipsko, Tachovsko, Dolní Rožíňka, Příbram
*kaolin: – Karlovarsko, Plzeňsko
*sklářské písky: – S a SV Čechy
b) energetika- výroba energie:
*tepelné elektrárny: – ¾ výroby; Dětmarovice, Tušimice, největší= Prunéřov; Počerady
– Vřesová, Tisová = Z Čechy
– střední tok Labe → dovoz uhlí po Labi
*jaderné elektrárny: – 20% výroby; Dukovany, Temelín (u Týna nad Vltavou)
*vodní elektrárny: – 10% výroby; Slapy, Orlík, Lipno (Vltavská Kaskáda)
– Dlouhé Stráně v Jeseníkách a Dalešice v blízkosti Dukovan- přečerpávací vodní el.
c) hutnictví:
*vápence- v krasových oblastech, magnezit → těží se v blízkosti Ostravy → proto železárny právě zde!
*dovoz železné rudy z Ruska, Ukrajiny a Švédska
*Vítkovické železárny- nejstarší; Nová Huť Ostrava- největší; Třinecké železárny (mají jediné českého
majitele – Chrenek); Bohumín; Válcovny plechu Frýdek Místek, Poldi Kladno- vytunelováno; Beroun (hutní
a cementárenská výroba); Plzeň (v okolí těžba kaolínu a uhlí); hutě Chomutov
*stříbro: Kutná Hora, Příbram → už se zde dávno netěží
d) strojírenství:
*stř Čechy: Kladno, Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, Nymburk; Hradec
Králové, Tábor, Strakonice- výroba motorek Jawa ČZ, Cheb
*výroba aut: – Škoda Mladá Boleslav; Škoda Ostrov nad Ohří, Tatra Kopřivnice (nákladní automobily)-
koupili USA; Nošovice; Hyunday; Daevo Avia Praha, TPCA Kolín- osobní automobily
*autobusy: – Karosa Vysoké Mýto → konsorcium Renault
*letadla: – Aero Vodochody; Let Kunovice (útlum výroby)
*loděnice: – Praha, Děčín
*traktory: – Zetor Brno
*vlaky: – ČKD Praha; Vagónka ve Studénce; Škoda v Plzni (el. lokomotivy a obráběcí stroje)- investiční
strojírenství
*trolejbusy: – Ostrov nad Ohří
*zbraně: – Vlašim; VOP ve Šternberku; Vsetín; Brno; Uherský Brod
*výroba jízdních kol- Rokycany
e) chemický průmysl:
*potřeba surovin: ropa, voda (Polabí), hnědé uhlí
*Polabí: – léčiva Praha (ZENTIVA); Pardubice- Syntesia, Paramo, Masiv; Kolín, Kralupy- kaučuk,
Neratovice Spolana, petrochemie= zpracování ropy
*Podkrušnohoří: – spolchemie Setuza Ústí nad Labem; Chemopetrol Litvínov; Lovosice, Záluží
– končí zde ropovody Ingolštadt a Družba
*Ostravsko: – MCHZ Ostrava, Opava firma Galena
*Pomoraví: – Přerov Precheza; Otrokovice pneumatiky Barum Continental; Fatra Napajedla (plasty +
Chropyně), Farmak Olomouc, Gumotex Břeclav
*hnojiva, kyseliny a výbušniny v Ústí nad Labem
f) elektronika:
*Tesla Pardubice, Tesla Rožnov, ETA Hlinsko
2) lehký
a) textilní: – hlavně severní pohraniční pás: Děčín, Liberec; Brno- vlnařství; Trutnov- lnářství; Ústí nad
Orlicí a Náchod bavlnářství; Prostějov Toray a OP; Zlín- boty Baťa; Jihlava a Písek
pletařství; dále Klatovy (kožedělný a textilní), Cheb; Havlíčkův Brod; Jičín
b) oděvní: – PV, Brno firma Kras, Písek Jitex, Liberec, Strakonice
c) nábytkářský a dřevozpracující: – nábytek Bystřice a Rousínov; tužky České Budějovice (KOH-I- NOOR), dřevozpracující: Loučovice, Český Krumlov; Sušice-
sirky; hudební nástroje: Kraslice, Krnov a Hradec Králové
(výroba klavírů Petrof)
d) papírenský, polygrafický a vydavatelský: -papírny Štětí (Litoměřice), Biocel Paskov (Frýdek Místek),
Větřní (Český Krumlov), Krkonošské papírny, sešity
Hostinná (okres Trutnov); tiskárny: Obchodní tiskárny
Kolín; Mafra u Olomouce; Praha- knižní a novinová
vydavatelství; PV Cheops; Opava Printl
e) sklo, porcelán a stavební hmoty: – sklárny Mosert a Bohemia krystal v Karlových Varech (sklo a
porcelán), sklářský: Jablonec nad Nisou (bižuterie), Nový Bor,
Železný Brod, Kamenický Šenov, Teplice, Česká Lípa;
keramika: Rakona Rakovník, Horní Bříza u Plzně; vápenky a
cementárny: v Hradci Kr.- devonské vápence, Beroun
f) potravinářský:
*masny: Praha, Brno
*mlékárny: jogurty, sýry- Klatovy, Praha, České Budějovice, Brno, největší- Jihočeské mlék., mlékárna Kunín
*mlýny, těstoviny a pečivo: Praha, Brno, Pardubice (perník), Byšice Vitana (výroba předpřipravených
potravin pro pečení i vaření)
*škrobárny: Havlíčkův Brod, Pelhřimov
*tukový: Ústí nad Labem (Setuza- oleje), Litoměřice
*cukrovary: Praha- Čakovice, Slavkov u Brna, Uherské Hradiště
*konzervárny a mrazírny: Praha+ Polabí, Ústí nad Labem, Znojmo
*pivovary: Plzeň, České Budějovice (Budvar), Praha (Staropramen)- Polabí
*vinařství: Velké Pavlovice, Mikulov, Mělník +Becherovka Karlovy Vary
*minerální vody: Karlovy Vary, Bílina, Luhačovice
*potraviny: čokoládovny Nestlé, Orion a Danone- Praha: největší firma na světovém trhu- 3%;
Magi, Nescafé; Hradec Králové
g) tabák:
*Philip Morris Kutná Hora
ZEMĚDĚLSTVÍ:
- 54 % území je zemědělská půda= 4 282 000 Ha
- 43% rostlinná výroba; 57% živočišná výroba
- z toho: 72% orná půda, 22% pastviny a louky, 6% sady, vinice a chmelnice
- závislé na přírodních podmínkách: kvalita půdy, charakter reliéfu, klimatické podmínky, nadmořská výška
- Z Čechy= nepříliš dobré podmínky pro zemědělství, chov skotu; pěstování méně náročných obilnin a brambor; v produkci ryb ale na 1. místě u nás
- S Čechy= chmel: Louny, Žatec, Litoměřice
- V Čechy= velice úrodné je Polabí → dobře vyvinuté zemědělství i průmysl (pěstování cukrovky, oblinin- pšenice)
- J Morava- úrodná oblast → v nejteplejších oblastech se pěstuje kukuřice; vinná réva na Břeclavsku, Znojemsku a Hodonínsku
- 4 výrobní oblasti:
*kukuřičná– nížiny na J Moravě, úrodné černozemě
– pěstuje se kukuřice na zrno, pšenice- ½ obilí na našem území, olejniny- Znojmo,
Břeclav- růst produkce o 100%, vývoz, ovoce (meruňky, broskve)- zahrada Čech=
Litoměřice, J Morava, vinná réva (také Praha a Mělník), paprika, ječmen a slad
*řepařská– do 350 m.n.m., v Polabí, dolní Poohří, stř Morava, hnědozemě
– pěstuje se cukrová řepa- nížiny, ranné bramobry, pšenice, ječmen i ovoce
*bramborářská– vrchoviny do 550 m.n.m., podzolové půdy
– pěstují se brambory (Českomoravská vrchovina), žito, pícniny
*horská– horské a podhorské oblasti
– pěstují se brambory, ovse, ječmen a krmivo
- chov:
*V Čechy, Českomoravská vrchovina, snižování produkce, 2 mil. rrav; intenzivní chov
*prasata: 50% živočišné produkce u nás, 4 mil. kusů; chov je soustředěn do velkovýkrmen v blízkosti
velkých měst a spotřebních center
*drůbež: maso (brojleři) a vejce (nosnice), asi 30 mil. kusů, ve velkých městech
*ovce: horské a podhorské oblasti, hlavně Beskydy; málo kvalitní, dovoz vlny z Austrálie
*ryby: jihočeská pánev (rybníkářské oblasti)- především chov kaprů
DOPRAVA A SPOJE:
Dosavadní stav je z hlediska potřeb neuspokojivý. Významným dopravním uzlem je Praha (železnice, dálnice, mezinárodní letiště Ruzyně). Jedinou ucelenou částí dálničního systému představuje tah Plzeň – Praha – Brno, na který postupně navazují úseky směrem k německé hranici, na Hradec Králové a z Brna na Olomouc. Z ní zatím krátkými úseky dálnice pokračuje na Mohelnici a na Ostravu. Síť silnic je velmi hustá (55 912 km), ale značně zastaralá. Chybí dostatek kapacitních silnic a objezdů i průtahů sídel. Železniční síť českých drah je zastaralá a pomalá. Představuje asi 9 430 km po celé republice. Železniční doprava zůstává významná pro přepravu velkoobjemových nákladů, ale v přepravě osob převažuje silniční. Přepravní železniční doprava má význam především ze severočeských hnědouhelných revírů do Ostravy. Po nedávné výstavbě jsou již hotové také koridory → vysokorychlostní tratě. Vodní doprava nemá příliš možností – splavný je pouze úsek Labe od Chvaletic a Vltava od Prahy (přeprava stavebních materiálů a hnědého uhlí do elektráren). Význam však má pouze malý. Splavné toky u nás představují asi jen 303 km. Potrubní doprava je zastoupena pouze dovozem ropy a zemního plynu z Ruska a Německa.
CESTOVNÍ RUCH:
Země má širokou nabídku turistických atraktivit – jak přírodních, mezi nimiž dominují horské oblasti (Krkonoše, Šumava, Beskydy, Jeseníky), tak i kulturněhistorických (hrady, zámky, muzea, historická jádra měst – Praha, Český Krumlov, Telč, Třeboň aj.). Krkonoše jsou nejnavštěvovanější rekreační oblastí v ČR, jsou centrem zimních sportů a letní turistiky. KRNAP patří k nejohroženějším národním parkům, protože je zde vážně narušeno životní prostředí. Neustále se zvyšuje nejen pobyt zahraničních turistů na našem území delší dobu, ale i počet těch, kteří naší zemí pouze projíždějí. Nějvíce k nám cestují turisti z Německa, Nizozemí nebo Itálie. Nejnavštěvovanější destinací je bez pochyby hlavní město Praha (památky: Karlštejn, Hradčany, Karlův most, Prašná brána, Staroměstská radnice s orlojem, Národní divadlo a další divadla, Karlova univerzita, Národní muzeum, …). Všechny formy zahraničního cestovního ruchu působí pozitivně na rozvoj dalších služeb – ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních, zábavních apod. Časté jsou stížnosti, že kvalita služeb neodpovídá cenám a dochází k okrádání klientů (taxikáři). Cesty našich občanů dříve směřovaly v letním období hl. k Černému moři, zčásti i na jugoslávské pobřeží Jadranu, od počátku 90. let se cílem českých turistů staly středomořské pláže v Itálii, Francii a Španělsku. Značný zájem byl také o poznávací zájezdy. Tento zájem vedl ke vzniku velkého množství cestovních kanceláří.
LÁZEŇSTVÍ:
Je založené na výskytu termálních a minerálních pramenů, ale i peloidů (rašelin). Ze současných 36 lázní patří třetina k lázeňským centrům mezinárodního významu s výrazným podílem zahraničních návštěvníků. Lázeňská zařízení léčí zejm. závažná onemocnění oběhového ústrojí, cévní a srdeční choroby (Františkovy L., Poděbrady, Teplice nad Bečvou), pohybového ústrojí (Klímkovice, Karviná-Darkov, Františkovy L.- rezervace Soos- bahenní sopka , Teplice, Velichovky), dýchacího ústrojí (Jeseník, Karlova Studánka, Mariánské L.) a trávícího ústrojí (Karlovy Vary- vřídlo 73° C, Františkovy i Mariánské L., Luhačovice). Gynekologické nemoci se léčí v Klímkovicích a Františkových L.
