Otázka: Hydrosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): punkegobox
Vodní obal Země
- 6% sladká voda
- 4,3% podpovrchová
- 1,7% ledovce
- 94% slaná voda
Oceány a moře
– světový oceán – více než 70% celkového povrchu Země
– 5 oceánů (5. = Jižní oceán u Antarktidy)
– moře – okraj oceánu u pevniny, většinou šelfové
– zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny (Guinejský, Biskajský..)
– průlivy – zůžené části moří/oceánů mezi pevninou nebo souší a ostrovy (Bospor, Gibraltarský…)
Vlastnosti mořské vody
1. slanost (salinita)
– způsobována minerálními látkami, udávána v promile %
– průměr 35% (v 1l cca 35g soli)
– nejslanější – jezera, Mrtvé moře (přes 300% )
– zvyšována výparem, snižována přítokem řek
– nejméně slané – Botnický záliv (cca 3% )
2.barva
– ovlivňována pohlcováním světelných paprsků – závisí na obsahu minerálních částic, množství planktonu, hloubce
– bílá – hodně vzduchu, ledovcová řeka
– hnědá – bahno
– zelená – plankton
– červená – jíl, korály
3. teplota
– hlavní zdroj tepla – sluneční záření – pohlcováno povrchem ocenánů až z 85%
– svět. oceán – důležitá zásobárna tepla pro celou zeměkouli, podílí se na režimu atmosféry
– průměrná teplota povrchové vrstvy vody svět. oceánu – 17°C , nejteplejší Tichý oceán
Pohyby mořské vody
1. dmutí
– příliv a odliv
– ovlivněn rotací kolem barycentra
2. vlnění
– způsobeno působením větru na hladinu -> pohyb v kruzích, tím vznik vln
3. oceánské proudy
– způsobeno větrem, rotací Země, rozdíly v teplotách
4. náhodné pohyby
– tsunami (zemětřesení, vznik sopky -> zvýšení mořského dna; erupce podmořské sopky)
Oceánské dno
1. okraje pevnin – pevninský šelf, pevninský svah, pevninské úpatí
– pevninský šelf – zasahuje do hloubek 130m od pobřeží, jsou na něm zásoby nerostných surovin (ropa, zemní plyn), bohaté loviště ryb
2. oceánské pánve – 74% oceánu, přes 40% Země, v hloubkách 3 – 6 km
3. středooceánské hřbety – místo kontaktu zemských desek -> častá zemětřesení
4. podmořské příkopy – úzké prohlubně mořského dna, nejhlubší Mariánský příkop (přes 11km)
Vodstvo pevnin
- povrchové vody, voda ve sněhu a ledu, podpovrchové vody
Jezera
– přírodně vytvořená vodní plocha oddělená od světového ocánu
– význam: ovlivňování podnebí, důležitý zdroj pitné i užitkové vody, lodní doprava, rekreace
– druhy jezer podle vzniku:
1. tektonická – vznik poklesem ker zemské kůry podél zlomů (Kaspické moře, Viktoriino j.)
2. zlomová – Tanganika, Bajkal
3. ledovcová – skandinávská jezera
4. pobřežní – zanešený záliv
5. sopečná (vulkanická) – vznik v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou (Crater Lake v USA)
6. krasová – Skadarské jezero
7. říční erozí – kolem dolních toků řek (Dunaj, Nil…)
Řeky
– tvoří dohromady říční síť – každá má hlavní tok a přítoky
– počátek každého vodního toku – pramen – místo, kde podzemní voda vyvěrá nad povrch (může být i výtok vody z jezera či ledovce)
– konec – vyschnutí; ústí
– odtokový režim:
– měnící se množství vody protékající řekou za rok
– závisí na poloze pramene/zdroje a podnebí
– ledovcový, monzunový, rovníkový, sibiřský…
– pojmy:
– délka vodního toku – vzdálenost od pramene k ústí
– spád vodního toku – rozdíl nadmořské výšky mezi 2 libovolně zvolenými body řeky (v % )
– povodí – území, ze kterého tok odvádí povrchovou i podpovrch. vodu
– rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími
– průtok řeky – množství vody, kt. proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času
–
– vodopády – vznik např. sesuvem půdy, tektonickou činností…
– přehradní nádrže – význam: vodohospodářské účely (ochrana před povodněmi, úprava průtoku řeky), zásobování obyvatelstva, průmysu a zemědělství vodou; výroba el. energie; rekreace
– bažiny – značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody; Okavango, Sibiř, Kanada, Skandinávie (roztátý led, sníh)
– zásoby nerostného bohatství
– rybníky – uměle vytvořené člověkem, slouží k chobu ryb, rekreaci, zásoby vody; krajinářský a ekologický význam
Podpovrchové vody
– až 97% veškeré kapalné vody na souši
– voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací) nebo kondenzací vodních par
– v oblastech pouští – artézské studny – vznik po navrtání nepropustné krycí vrstvy artéských pánví (nevětší v Austrálii)
– teplé prameny – prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšíí teplotou, než je okolní teplota půdy a vzduchu
– termální prameny 37-50°C, vřídla nad 50 °C
Ledovce
– přes 1,5% světové zásoby vody, 68% ze zásob sladké vody
– pevninské – Grónský, Antarktický, na Kanadském souostroví – zůstává po nich rovina, ledovcová jezera, bludné balvany
– horské – vytváří horské údolí, fjordy, karty, morény
