Otázka: Litosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): pavel
= pevný obal Země, který je tvořen zemskou kůrou a svrchní částí zemského pláště (300-600 km)
– rozlámaná na litosférické desky (=neni celistvá):
a) pevninské: S americká, J americká, Euroasijská, Africká, Antarktická, Pacifická, Indoaustralská, Tichooceánská, Filipínská
b) oceánské: Karibská, Kokosová, Pacifická, Antarktická
– hranice mezi nimy jsou oblasti sopečné a zemětřesné aktivity – riftové-odsouvání,
subdukční-podsouvání
– lit.desky se pohybují po astenosféře (plastická vsrtva hornin; spodní hranice lit.) na základě konvekčních proudů (cca 1-5 cm/rok) → vzdaluje se/ přibližuje se
Teorie kontinentálního driftu (Wegerova):
• Prvohory – před 250 mil. Lety; prakontinent Pangea, oceán Panthalassa, moře Tethys
• Druhohory – rozpadem Pangey vznik Laurasie, Gondwany (před 150 mil. lety)
– přiražením přední Indie vznik Himalájí; přiražením Arabského pol. vznik Kavkazu
• Konec druhohor – před 65 mil. lety
– formují se dnešní kontinenty : J A, Afrika, Antarktida, Austrálie – z Gonwany
– Laurasie – Indie, Arabský poloostrov
• Třetihory – světadíly dnešní podoba
Důsledky Wegerovy teorie
– horotvorná činnost – vrásová pohoří, příkrovová pohoří, kerná pohoří – desky se přibližují k sobě
– sopečná činnost – viz dole
– vznik sníženin – oddalování litosferických desek
Prahorní štíty: – tzv. jádra pevnin
– nejstarčí části zemské kůry
– zbytky zaniklých prakontinentů
– grónský, kanadský, guyanský, brazilský, baltský, africký, indický, sibiřský, australský, antarktický
Platformy(tabule): – mladší části, které se přimykají ke štítům
– tvořeny usazenými horninami
– byly zality mořem
Stavba Země: Zemské geosféry
1. zemská kůra – průměrná mocnost 35 km (v hlubinách oceánů 6-15 km; v Himalájích 80 km)
– vznik v riftových údolích(středooceánské hřbety);zánik v podmořských příkopech
– druhy: • pevninská – 64% objemu; tvoří kontinenty a okrajové části moří
– sedimentární, žulová a čedičová vrstva
• oceánské – dna oceánů a hlubokých moří
– sedimentární, čedičová vrstva
• přechodná – přechod mezi pevninskou a oceánskou
– složení: • vyvřelé horniny – vznik krystalizací magmatu
– žula a čedič
– 95% objemu všech hornin
• usazené horniny – písek, slepenec, jílovec
– vznikají erozí → odnosem → usazením
• přeměněné – vznik přeměnou vyvřelých a usazených
– ruly
! Mezi kůrou a pláštěm je Mohorovičičova plocha diskontinuity (nespojitosti)!
2. zemský plášť – mocnost cca 2 900 km; dělí se na svrchní, střední, spodní
! Mezi pláštěm a jádrem je Guttenbergova plocha diskontinuity!
3. zemské jádro • vnější – polotekuté (2 220 km)
• vniřní – tuhé ( 1 250 km; 3 000°C)
– geomorfologie – nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji
– georeliéf – zemský povrch tvořený zemskými a podzemskými tvary
– geomorfologičtí činitelé – síly, které se podílejí na vývoji georeliéfu
• vniřní (endogení) • vnější (exogenní)
Endogení
– mají původ v zemském nitru – berou energii ze zemského jádra
– vyvolány energií z rozpadu radioaktivních prvků
– projevují se v obdobích a místech zvýšené aktivity
– působením vznikají prvotní nerovnosti georeliéfu
– činitelé: • sopečná činnost – přemisťovaní magmatu na zemský povrch
– láva = žhavé magma, které vytéká z kráterů
– magmatický krb – vytvořen vystupujícím magmatem
– pod povrchem zemské kůry
– kráte = jícen – je zde vyvrhované magma
– magma = tavenina obashující sopečný plyn
• zemětřesení – jev při kterém dochází k otřesu zem.povrchu; příčina = uvolnění energie
– Richterova stupnice
– hypocentrum = ohnisko (vznik)
– epicentrum – kolmo nad ohnisko, nejvíce škod
• horotvorná činnost – v místě střetu lit. desek, vznik pohoří nebo zlomů v zemské kůře
• posuny zemské kůry
• pohyby lit. desek (oddalování; podsouvání = subdukce)
– tvary: a) tektonické – vzniklé vrásněním, rozlámáním nebo posunem ker zemské kůry
• vrásová pohoří (Švýcarský Jura)
• příkrovová pohoří (Alpy, Himaláje)
• vrásno-zlomová pohoří (Karpaty, Dolomity)
• kerná pohoří (Orlické hory, Ťan Šan)
• příkopové propadliny (Bajkal)
b) sopečné (vulkanické) (Francouzské středohoří, České středohoří)
c) zemětřesné
Exogenní
– zdroj mimo Zemi – sluneční energie
– vyvolány slunečním zářením, přitažlivostí Měsíce a Slunce, zemskou gravitací a rotací
– působí nepřetržitě a na celý zemský povrch
– snižují výškové rozdíly zem. povrchu, zarovnávají nerovnosti na povrchu = nivelizace
– vytvářejí konstruktivní (usazené) a destruktivní (odnesené) tvary
– fáze: eroze → transport → usazování(sedimentace)
– tvary: a) voda: • srážková – vznikají rony = strůžky
• tekoucí – omílání břehů a dna + koryta z V na U + odnos materiálů, drobný materiál se usazuje v ústí → vznik říčních teras → vznik delty
– vznikají : řeky, meandry ( zákrut řeky způsoben boční erozí), kaňony (úzká údolí), krasové oblasti, krápníky, jeskyně, propasti, strže
• mořská – vznikají abrazní terasy (činností vln), útesy, kosy
• zmrzlá – horský(kary, plesa, morény) nebo pevninský(fjordy=dlouhý a úzký záliv)
– vznik v led.kotli (ker) → posunuje se led.údolím (trok) dolu a unáší materiál (moreny)
– vznik led. jezer (plesa Cok)
( údolní niv – řeka po sobě nechá sedimenty)
b) vítr: • destruktivní (vymleté) tvary: stolová hora, svědecká hora, skalní brána, viklan, hřib
• konstruktivní (nanesené): čerčiny, přesypy, duny, barchan
c) živé organismy: • destruktivní: kořeny rostlin → eroze
konstruktivní: korálové ostrovy (atoby), korálové útesy
d) člověk (antropogení) – např.: rybníky
• destruktivní: doly, lomy • konstruktivní: haldy
c) gravitace – řícení skal, svahové podoly, suťové kužely
Dělení tvarů zemského povrchu:
a) podle místa: • pevniské (souše) • oceánské (dna oceánů a moří)
b) podle činitelů: • endogení • exogenní
c) podle původu vzniku (genetické): např.: ledovcové
d) podle nadmořské výšky
e) podle výškových rozdílů v krajině (morfologické)
Relativní
| roviny | do 30 metrů |
| pahorkatiny | 30-150 metrů |
| vrchoviny | 150-300 metrů |
| hornatiny | 300-600 metrů |
| velehornatiny | nad 600 metrů |
Absurdní – nížiny (do 200m) a vysočiny (nad 200m)
Českomoravská vrchovina (relativní člennitos) a vysočina (nadmořská výška)
Indoaustralská deska se pohybuje na S a naráží na Euroasijskou → Kavzak, Himaláje, Malá Asie
Sopky:
Jap.- Fudžisan
It.- Vesuv
Afrika -Kilimandžáro
Armenie – Ararat
Ekvador – Činhrazo
Mexiko -Popokatepetl
USA -sv. Helena
Sicílie -Etna
vrása = vlnovité přehnutí části zemské kůry
