Otázka: Litosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Veronika Kysilkova
Litosféra = horninový (kamenný) obal Země, zemská kůra + svrchní část pláště (astenosféra)
Stavba a složení zemského tělesa
– poloměr Země je 6378km
-Australský geofyzik K. E. Bullen rozdělil zemské těleso do 7 částí lišící se teplotou, složením, hustotou, skupenstvím, tlakem – Bullenovy zóny -> ty tvoří tři základní jednotky:
A) zemské jádro
-2900 – 6378 km
-31% hmotnosti Země
-teplota 6000°C
-složení – železo + nikl
-tři části: vnější jádro – v plastickém stavu (roztavené těžké kovy) – vznikají tam magnetické proudy, přechodná část, vnitřní jádro – v pevném stavu (železo a nikl)
-probíhá zde radioaktivní rozpad, který se na povrchu projevuje jako zemětřesení, horotvorná nebo —vulkanická činnost
B) zemský plášť
-Tvoří obal zemského jádra od 35 km až 2900 km
-tři Bullenovy zóny – svrchní, střední a spodní plášť
-svrchní část pláště tvoří ještě litosféru -> litosféra sahá až do 300 – 400 km, tvořen spodní částí litosféry a plastickou astenosférou
-střední plášť do hloubky 1000 km
-spodní plášť do hloubky 2900 km, na hranici zemského jádra
-V zemském plášti jsou zastoupeny hlavně nerosty – křemičitany, oxidy železa, oxidy hořčíku, sulfidy železa
-vyšší teplota
-zaujímá 67,5 % zem. hmotnosti
C) zemská kůra
-svrchní část země
-tvořena 1 Bullenovou zónou
-Mocnost: průměrná 35 km – v oceánech 6 km, v oblasti kontinentů – 30 – 40 km, Himaláje – 80 km
-složení: nejvíce kyslík, křemík, hliník, z nerostů: oxidy, křemičitany, tvoří 1,5% hmoty Země
-mezi zem. kůrou a pláštěm se nachází Mohorovičičova plocha nespojitosti (diskontinuity = nespojitosti, v 35km, dochází k výrazné změně rychlosti šíření zemětřesných vln, což je způsobeno odlišnou hustotou zem.kůry a zemského pláště)
-nejhlouběji se člověk dostal asi 12 000 m – poloostrov Kola v Rusku
– pevninská a oceánská
Litosférické desky
-litosféra není celistvá, je rozlámaná à litosférické desky (kůra +horní část svrchního pláště)
-litosférické desky se pohybují po astenosféře (Astenosféra je udržována v polotekutém stavu vlivem rostoucího tlaku a teploty, která umožňuje existenci roztavených hornin (magmatu), po kterých kloužou litosférické desky; ve svrchním plášti) a tento pohyb je způsoben konvekčními toky (toky vznikají rozdílnými teplotami v astenosféře) – pomalé proudění plastické hmoty; rychlost několik cm za rok
pohyby litosférických desek (3 druhy)
-vertikální – Skandinávie -> zvedá se
–pohyb vedle sebe –transformní (zlom San Andreas)
-horizontální – konvergence – naráží do sebe
-2 pevninské – vklíní se do sebe -> vytvoří se pohoří – např. Himaláje (indická pod euroasijskou), vznikají vrásy, zlomy, příkrovy)
-2 oceánské – vklíní se do sebe -> vznik např. Tonžský, Kermadecký příkop
– pevninská + oceánská -> pevninská se vklíní do oceánské – u pobřeží – vz. vysoké pohoří – Andy
na volném oceánu – vz. ostrovy – Japonské, Kurily…
divergence – odsouvání
-dvě oceánské – na povrch pod oceánem se dostává nová kůra (oceánská) – vz. rozsáhlá pohoří – Středooceánský hřbet (rift – tudy nová kůra vystupuje); oblast Rudého moře a Adenského zálivu
-dvě pevninské – principiálně stejný – vz. příkopové propadliny (Východoeropská propadlina); vytváří se jezera tektonického původu (Tanganika)
v důsledku pohybu litosférických desek probíhají na zemském povrchu intenzivní endogenní pochody
Horninové složení zemské kůry
-zemská kůra je složena z prvků (samostatně se v ní vyskytují pouze prvky s malou chemickou reaktivitou např. zlato, platina), většina prvků tvoří nerosty a z nerostů se tvoří horniny a horniny jsou základní stavební jednotkou zemské kůry
Dělení hornin
1) vyvřelé – 95% zem. kůry
vznikají krystalizací magmatu (magma = polotekutá hmota, blížící se k zemskému povrchu);
láva – utuhnutá magma
dle místa utuhnutí rozlišujeme – hlubinné – v hlubinách země (žula), žilné – utuhnou blíže k zem.povrchu, (aplit), výlevné – na zem.povrchu (čedič, znělec)
hmota je celistvá
2) usazené = sedimentární horniny, vznikají rozrušením tzv. erozí starších hornin, dopravováním činností vody, větru a opětovným ukládáním tzv. sedimentací (pískovec, vápenec)
-horniny org. původu – uhlí, ropa
-první fází vzniku hornin je zvětrávání starších hornin = rozrušování hornin na povrchu a následný vznik zvětralin
dva druhy zvětralin
– fyzikální = mechanické rozrušení hornin, mění se pouze struktura hornin nikoli chem. složení
způsobeno tepelnými rozdíly -> při vysušení dochází k praskání hornin
eluvium – zvětraliny, které leží blízko místa vzniku
-chemické: způsobeno vodou, kyslíkem, ox. Uhličitým, při procesech: oxidace, redukce, rozpouštění
mění se chem. složení hornin
-karbonizace – rozpuštěním vápence vznikají tzv. krasové jevy. Působením vody a oxidu uhličitého na vápenec se tvoří hydrogenuhličitan vápenatý, který je odnášen vodou a na jeho místě se tvoří krasové útvary, díky zpětnému pochodu, kdy vzniká opět CaCo3
Teplé, suché klima – fyz. zvětrávání
studené vlhké klima – chem. zvětrávání
nivální – sníh – mechanické i chemické
3) přeměněné = metamorfované horniny, přeměnou vyvřelých a usazených hornin, příčinou je vysoká teplota, tlak uvnitř Země, (ruly, svory)
Členění zemské kůry
poměr – souše : světový oceán
29% : 71%
149 mil km2: 361 mil km2
-pevninská zemská kůra – mocnost 20-80 km, tvoří 64% celkového objemu
-je lehčí, křehčí, starší, ale mocnější
-3 části – sedimentární vrstva à na povrchu, obal usazených hornin
žulová vrstva = uprostřed
čedičová vrstva (bazaltová) = nejmocnější, dole
-pevninská je starší než oceánská
– jejím základem štíty = jádra pevnin tvořeny vyvřelinami, přeměněnými horninami, nejstarší části pevnin à nejstabilnější, působila na něj nejmíň tektonických vlivů
– devět štítů: baltský, ukrajinský, kanadský, atlantský, africký, indický, australský, guinejský, brazilský
-platformy: přimykají se ke štítům, jejich povrchem jsou usazené horniny, oproti štítům prodělávaly změny (např.: Ruská tabule, Středosibiřská vysočina)
-epiplatformní oblasti = epiplatformy
platformy, které byly v období třetihor rozlámány a vyzdviženy do velehorských výšek (např: Ťan-Šan)
-epigeosynklinální oblasti – vznikly vyvrásněním epiplatforem (např. Himaláje – okraje), vyskytují se v oblastech kolizí
-kolizní horotvorné oblasti – oblasti na střetu litosférických desek, je zde neustále horotvorná činnost (např.: J Kordillery a část Himalájí)
oceánská zem. kůra – zabírá 21 %, mocnost 6 – 15 km
-části – sedimentární
vrstva sedimentů, kde proniká čedič
čedičová vrstva
dno světového oceánu
-pevninský šelf – okraj oceánu, tvořen pevninskou zem. kůrou, sklon do 5°, zaujímá 8 % dna oceánů
je vyplněn Šelfovým mořem à rybolov, ropa
132 m – průměrná hloubka
-pevninský svah – sklon vyšší jak 5°, 11% dna oceánů, 1500m průměrná hloubka
-pevninské úpatí – je tvořeno přechodnou zem. kůrou, 5% dna, 3000m hloubka, pokryto sedimentem
-oceánské lóže – 76% dna, 3000 – 6000 m hloubka, tvořeno oceánskou zem. kůrou
Vyskytují se: středooceánské hřbety – horské systémy, Středoatlanský hřbet – nejdelší
-oceánské pánve – oddělují od sebe hřbety
rify – na oceánských hřbetech, nejmladší částí
-hlubokooceánské příkopy – nejhlubší místa oceánského dna, vznikají v místech podsouvání jedné lit.desky pod druhou, nejhlubší: Mariánský př. 11 034 m
-Přechodná kůra– složena ze dvou vrstev.
vrstva sedimentů – tenká vrstva na povrchu, čedičová – mohutná vrstva.
je vyvinuta v oblastech přechodu pevnin v oceány, je to kůra velice pohyblivých částí zemského povrchu, tvořící asi 15% celkového objemu zemské kůry. Je starší než oceánská.
Georeliéf
= povrch Země, místo styku litosféry s pedosférou, atmosférou a hydrosférou, jeho studiem se zabývá geomorfologie
-vznikl a je neustále přetvářen vlivem endo a exo. procesů
– dělení: podmořský x pevninský
– relativní výška – převýšení určitého bodu nad okolní krajinou
– roviny – 0-30m
– pahorkatiny – 30-150m
– vrchoviny – 150-300m
– hornatiny – 300-600m
– velehornatiny – 600 – nejvíc
– absolutní výška – skutečná výška nad mořem
– nížiny do 200 m.n.m.
– vysočiny od 200 m.n.m.
– velký vliv na vzhled reliéfu mají horniny – složení, střídání, úložné poměry, pohyby zemské kůry
– transgrese – moře vnikne do pevniny a formuje krajinu
– regrese – moře zase ustoupí
– vliv také eroze
Endogenní pochody
= vnitřní pochody (radioaktivní rozpad a přemísťování látek, tavení hmoty, v důsledku gravitačního působení a rotace planety) -> uvolňování energie a přeměna povrchu Země
-jsou spojeny s pohyby lit. desek
-výsledkem pochodů jsou: platformy, epiplatformy, epigeosynklinály, štíty, sopečná pohoří
pod zem. povrchem, ale projevují se na reliéfu pevniny i oceánů à vulkanická činnost, zemětřesení
horotvorná činnost
-vulkanická = sopečná činnost vnitru Země, dochází k přemisťování magmatické hmoty z nitra Země k povrchu, díky tomu, že na povrchu proniká láva, vznikají na povrchu určité útvary à tam, kde dochází k výlevu magmatu a úniku par a plynu vzniká útvar vulkán (sopka) – vlnovitý útvar v litosféře
žhavé magma vytéká ze sopouchu – jícen vulkánu a nazývá se láva
kráter – místo, kde vychází láva na povrch
stratovulkán – vrstevnatá sopka, smíšeného typu
časté tvary – lávové příkrovy
sopečná pohoří – starší tvary
nejvyšší činné sopky – Asie (Klučevskaja – Kamčatka; Fudži – Japonsko), Afrika (Meru – Tanzanie), S Amerika (Citlatépetl – Mexiko; Crater Lake – Oregon), Střední Amerika (Popokatepetl – Mexico), J Amerika (Cotopaxi – Ekvádor; Chimborazo – Ekvádor), Austrálie a oceán (Mauna Loa – Hawai), Antarktis (Mt. Erebus), Evropa (Etna – Sicílie; Vesuv – Itálie; Stromboli – Lipanské ostrovy)
-zemětřesení – otřesy zem. povrchu, vzniká náhlým uvolněním energie v zemském nitru
hypocentrum – ohnisko vzniku zemětřesení; pod zem. povrchem
epicentrum – místo na povrchu největších otřesů
izoseisty – místa se stejnou hodnotou síly zemětřesení
nejčastější zemětřesná pásma na rozhraní litosférických desek
-horotvorná činnost – na střetu lit. desek, způsobuje vrásnění a vznik zlomů
Vrásy= vlnovité útvary svrchní části litosféry složené z antiklinály(nahoru vyklenutá) a synklinály(dolů prohnutá)
Vrásové příkrovy= složité útvary z několika vrás na sobě
Zlomy=porušená vrstva hornin
Kry= části litosféry omezené zlomy, pohybují se vertikálně i horizontálně
Horotvornou činností vzniká
Klenby a pánve= většinou kruhový nebo oválný půdorys, vzniká vyklenutím (prohnutím) georeliéfu
Vrásová pohoří= vznik vrásněním. Antiklinály-> horské hřbety, synklinály-> údolí. (pohoří Švýcarský Jura)
Příkrovová pohoří= složitá struktura vrásových příkrovů přes sebe přesunutých (Alpy, Himalaj)
Vrásno-zlomová pohoří= vznik horotvornými pohyby, vytvořily vrásy, příkrovy, zlomy (Karpaty)
Kerná pohoří= vytvořena vertikálními pohyby ker podél zlomů (Jeseníky)
Příkopové propadliny= vznikly propadnutím ker podél zlomů, bývají zality vodou (jezero Bajkal)
Exogenní pochody
-vyvolány slunečním zářením, gravitací, rotací Země
– projevy
1) EROZE – zvětrávání, rozrušování (biologické, mechanické/fyzikální, chemické)
mechanické rozruš. hornin tep. změnami na menší úlomky a zrna bez změny složení
chemické způsobuje voda, kyslík, CO2 => změna na zcela odlišné horniny
biologické – za života organismů, např. v moři
2) TRANSPORT – přenos větrem, vodou, ledovcem,..
3) AKUMULACE – hromadění a ukládání materiálu
– energii berou ze slunečního záření, zemské rotace, gravitace,..
– působí proti vnitřním (endogenním pochodům), rozrušují je
Typy
1) Svahové pochody = pohyb uvolněných hornin po svazích způsobený nejčastěji gravitací
2) Říční (fluviální) pochody = činnost tekoucí povrchové vody, dochází k nim v humidních (vlhkých) oblastech
– Ron = nesoustředěný povrchový odtok vody, po deštích nebo tání sněhu
na svazích vytváří ronové rýhy
– Strže = hluboké rýhy
– Vodní tok = soustředěný povrchový odtok vody, protéká korytem, modeluje jeho tvar boční a hloubkovou erozí
3 typy toku: horní (převládá eroze nad usazováním, velký spád), střední (převládá transport), dolní (malý spád, materiál se akumuluje)
Splaveniny = úlomky hornin vlečené po dně vodního toku
Plaveniny = jemnější materiál rozptýlený ve vodě
Meandry = říční zákruty
mohou se oddělit => slepé rameno, poříční jezero
3) Kryogenní pochody = činnost mrazu, vysokohorské a polární oblasti,
Činitelé: ledovce, sníh, mrazové zvětrávání
-Permafrost = trvale zmrzlá půda, roztává pouze horní vrstva, hloubka až 1500 m
sever Euroasie (Sibiř) a Ameriky
nevhodné pro zemědělství -> drahé
– drahá těžba ropy a zemního plynu
– SNĚŽNÍKY = sníženíny, ve kterých se drží sníh i v létě, půda pod ním sesedá
– proces Solifukce = stékání rozbředlé půdy po svazích
4) Glaciální pochody = činnost ledovce
– ledovce: pevninské (největší je Antarktický – 3 km, Grónský), horské (největší evropský Vatna na Islandu, nejv. alpský je Alečský)
-mohou se vyskytovat i v tropech – pouze za sněžnou čarou
– Fjord = ledovcové údolí; dlouhé, úzké, zatopené vodou, tvar z V -> U, Finsko, Aljaška, Island, Nový Zéland, Chile
– Kar = ledovcový kotel, ve kterém ledovec vzniká ze 3 stran obklopený strmými stěnami, 4. strana je ledovec, např. Obří důl (pod Sněžkou)
– Trog = ledovcem přemodelované údolí, původně říční
– Moréna = soubor hmot dopravovaných ledovcem, tvořena kameny, štěrkem, pískem, půdou
před nebo za ledovcem, největší jsou čelní => morénová údolí
– Bludné balvany = kameny ohlazené činností/pohybem ledovce, u nás nalezeny čtvrtohorní v Moravské bráně
– vznik jezer (Černé na Šumavě, Bodamské ve Švýc.), největší v Evropě Ladožské a Oněžské
– Visuté údolí= údolí, které eroze neprohloubila celé, = postranní údolí
5) Větrné (eolické) pochody = činnost větru, v aridních (suchých) oblastech – pouště, polopouště
činnost
1) rušivá = KORAZE = větrná eroze: vznik svědeckých skal, hřibovitých útvarů, skalních bran, oken, výklenků, tabulových hor
2) tvořivá – vznik písečných přesypů/dun
– proces Deflace = odvátí části větrem, vznik Spraší, např. oblast Velké čínské nížiny z Gobi za zimních monzunů
– Duny = písečný přesyp, vysoké desítky až stovky metrů, jsou neustále v pohybu
mají srpovitý tvar = barchan, na nich čeřiny
– pouště: písečné = Ergy, kamenité = Hamady, štěrkové = Seriry
např. Velká Viktoriina v Austrálii, Taklamakan, Gobi, Nafúd, největší Sahara, Kalahari, Atakama, Mohavská
6) Mořské (marinní) pochody = činnost moře (příliv, odliv, příboj)
činnost
a) rušivá: Abraze= eroze na pobřeží, pobřeží je podkopáno a ustupuje, vznik útesů, bran, oken, srubů/klifů, příboj. hald
b) tvořivá – v důsledku větru => proudů => přemisťování materiálu => přehrazení zálivu =>
vznik Kos = nánosy usazenin vyčnívající nad hladinu
– desítky km, např. v Baltu, Černém moři,..
vznik Limanu = pobřežní jezero
– mechanické, chemické, organické usazeniny
– Holandsko z 1/3 pod úrovní moře => pojmy:
– Watty = bahnitá plocha pobřeží, za odlivu nad hladinou, několik km široké
– Marše= watty zarostlé trávou, občasně pod vodou
– Poldery = marše ohrazené hrází, vysušené, umožňuje pěstovat plodiny
7) Biogenní pochody = činnost organismů => Organogenní
– činnost
a) rušivá – mechanická, chemická => zvětrávání hornin, vznik půd
b) tvořivá – hromadění schránek mrtvých organismů na dně moří => vápenité, křemité, fosforečné horniny nebo živice (ropa, zemní plyn) nebo korálové útesy, atoly, termitiště, rašeliniště (rašelina -> z odumřelých rostlin)
– korálové útesy: vznikají v teplých a čistých tropických mořích (největší je Australský – 2 500 km)
-korálové ostrovy – největší je Vánoční o.
– termitiště jsou nestabilní, vydrží desítky let, měří několik metrů (do 10)
-Uhlí -> ze zbytků rostlin v mořských a jezerních pánvích
– rašeliniště na Šumavě, v Jeseníkách
8) Antropogenní pochody
= činnost lidské společnosti
– změny reliéfu přetrvávající alespoň 50 – 70 let
–typy
vyvýšené – průmyslové stavby, skládky
vyhloubené – lomy, pískovny, průplavy
rovinné – vodní plochy, letiště, silnice
podzemní – tunely, šachty, doly,
nebo podle účelu : dopravní (zářezy, náspy), vojenské (zákopy), mořské hráze,..
– neúmyslně způsobeno sesedání v důsledku těžby (Ostravsko)
8) Krasové pochody = činnost vápence
tvary
1) povrchové: ŠKRAPY – hluboké desítky cm, ZÁVRTY – stéká voda => rozrušuje, POLJE = spojeno více závrtů
2) podpovrchové:
– největší naše propast je Hranická (na Moravě)
– propast vzniká propadnutím stropu jeskyně
– slovo kras pochází z oblasti Slovinska, Chorvatska
Wegenerova teorie kontinentálních driftů = vznik kontinentů
v prahorách existoval jeden celek – Pangea obklopena praoceánem Panthalassa
v prvohorách – před 250 mil lety – dva prakontinenty – Laurasie a Gondwana – byly odděleny zálivem Tethys
z Laurasie vznikla – S Amerika, Evropa a Asie
z Gondwany – Afrika, Antarktida, J Amerika a Austrálie
později se z Gondwany oddělily dvě části – Přední Indie a Arabský poloostrov a připojily se k Asii
kontinentální drift = kontinentální blok, který se pohybuje
důkazy, že kontinenty v geologické minulosti tvořily jeden celek – stejné druhy hornin, stejné fosilie flóry a fauny
