Otázka: Marketingový informační systém
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Jeniicek
Z anglického slova market neboli trh a koncovky -ing, která v angličtině vyjadřuje děj, pohyb, akci.
Je to systém vytvořený za účelem shromažďování, analýzy a vyhodnocování informací o trhu, které jsou nezbytné pro kvalitnější plánování, organizování, řízení a kontrolu marketingových činností.
Každý podnik si vytváří svůj vlastní MIS na základě informací:
a) interních (z účetnictví a statické evidence, rozborů ekonomické činnosti, přehledu o tržbách atd.). Informace z těchto zdrojů jsou levné, snadno dostupné, ověřitelné a mají široké využití.
b) externích (ze statistických ročenek, přehledů vydávaných vládou, odborných časopisů a publikací, od výzkumných agentur apod.). Podávají údaje o demografických, ekonomických, sociálních a jiných aspektech života společnosti příslušného státu.
MARKETINGOVÝ VÝZKUM
Důležitou funkcí marketingového výzkumu je pomoci podnikovému marketingu předpovědět chování a jednání trhu, konkurence, prostředí a zejména zákazníků a snížit podnikatelské riziko.
Marketingový výzkum není průzkum trhu (ten je jen jednou z částí marketingového výzkumu), ale souhrn aktivit, které zkoumají všechny části marketingové praxe včetně trhů, výrobků, distribučních cest, cen, chování zákazníka.
Výzkum se skládá z pěti základních kroků:
1. definování problému (co chci zjistit)
2. plán výzkumu (kdy, kde a jak získáme informace)
3. sběr informací (součástí je např. průzkum trhu)
4. analýza údajů
5. závěry a doporučení
Definování problému
První a důležitý krok při marketingovém výzkumu. Tento krok obsahuje specifikaci problému, který má být prostřednictvím výzkumu řešen a určení příslušných informací, kterých bude zapotřebí. Bez jasného definování problému a příčin jeho vzniku se stává výzkum většinou bezcenným. Specifikace problému a jejich odhalení umožní lépe stanovit další postup výzkumu.
Plán výzkumu
Dalším krokem je užší specifikace potřebných informací a sestavení projektu získání potřebných informací a dalšího postupu. Nejdříve je obvykle potřeba zjistit a shromáždit základní informace o podstatě problému. Tento výzkum nazýváme předběžným výzkumem. Ten umožní vytvořit jasnější hypotézu a konkrétnější plán směru dalšího výzkumu. Příslušné informace lze zjistit studiem odborné literatury, časopisů či jiných publikovaných zdrojů, ve kterých jsou zjišťovány údaje relevantní k předmětu výzkumu. Dalším zdrojem informací může být konzultace s osobou do problému zasvěcenou a mající zkušenosti v dané oblasti. V marketingovém výzkumu se využívá rovněž analýzy případových studií tj. obdobných situací, které se udály v minulosti. Poté, co byl zpracován projekt výzkumu, určeny informace, které bude potřeba získat, postupy jejich zjištění a ověření, je možné přistoupit ke třetímu kroku a tím je sběr, tj. zjišťování údajů.
Sběr informací
Podle zdrojů rozlišujeme informace na:
a) primární
b) sekundární
Primární údaje – firma je získává na základě marketingového výzkumu, který je časově a finančně náročný. I tyto informace musí být objektivní, relevantní (podstatné), nezkreslené a přesné.
Sekundární údaje – jsou to údaje, které již byly zjištěny a zpracovány pro jiný účel.
– Výhody: – úspora času
– nižší náklady
– snadnější dostupnost
– Nevýhody: – použité informace nemusí být přesné a objektivní a nemusí vždy plně
odpovídat potřebám naší studie
Metody výzkumu
1. Pozorování
Při pozorování výzkumník zaznamenává skutečné chování a jednání, a to buď osobně nebo pomocí elektronických přístrojů. Například pomocí průmyslových kamer se zjišťuje zájem zákazníků o výrobky určité firmy a výrobky jejích konkurentů, nebo jakou pozornost vzbudila nová reklamní tabule či četnost průjezdu automobilů na komunikaci, kde je uvažováno o výstavbě motorestu…
Nevýhoda: – neposkytuje informace o názorech a motivech chování zákazníků
2. Průzkum
Je nejrozšířenější metodou. Umožňuje získat informace o motivech, názorech a preferencích. zákazníků.
Průzkum se uskutečňuje prostřednictvím dotazníků a vhodně zvoleného kontaktu s nositeli informací (pohovor či písemný dotazník). Při jeho sestavování je třeba dávat pozor na správné sestavení. Špatně sestavený dotazník může zpochybnit získané informace, které nemusí odpovídat cílům a potřebám průzkumu.
Reklama
Jakákoliv placená i neplacená forma propagace výrobku, služby, společnosti, obchodní značky nebo myšlenky mající za cíl především zvýšení prodeje.
Reklama může být televizní, novinová, internetová, rozhlasová, plakátová nebo jiná.
Je také známá pod moderním pojmem marketingová kampaň – tento výraz se používá, když obchodník (obecněji nabízející) využije několik komunikačních kanálů zároveň nebo jejich kombinaci. Například rozhlasová reklama může vysvětlovat televizní spot apod.
Podle kategorie
- Reklama orientovaná na spotřebitele – má za úkol získat nové zákazníky a posílit „věrnost“ stávajících uživatelů
- Reklama orientovaná na produkt – snaží se zvýšit odbyt výrobků, popř. oznamuje zavedení nového produktu na trh
- Reklama orientovaná na trh – snaží se oslovit určitou „cílovou skupinu“ uživatelů
- Reklama orientovaná na vlastní podnik – pokouší se změnit image firmy v očích veřejnosti
- tvorba zisku
- tvorba silné značky
- zvýšení poptávky
- posílení pozice na trhu
- zlepšování pověsti firmy – pozitivní image
- motivace vlastních pracovníků
- rozšíření distribuční sítě
Podle účelu
- Informativní reklama (informuje o nových produktech, akcích,…)
- Přesvědčovací reklama (dává důraz na značku, podněcuje zákazníky k rychlé koupi)
- Připomínací reklama (připomíná, kde si určitý výrobek mohou zákazníci koupit, nebo do kdy si ho mohou koupit)
- Reklama na důležité věci, jako např.na třídění odpadků
Cíle reklamy
SWOT analýza
|
SWOT- |
Interní analýza |
||
|
S: Silné stránky |
W: Slabé stránky |
||
|
E a |
O: Příležitosti |
S-O-Strategie: Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu). |
W-O-Strategie: Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí. |
|
T: Hrozby |
S-T-Strategie: Použití silných stránek pro zamezení hrozeb. |
W-T-Strategie: Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby, ohrožující naše slabé stránky. |
|
Metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). Díky tomu je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti.
Při aplikaci SWOT analýzy v oblasti lidských zdrojů jsou silné a slabé stránky chápany jako analýza současnosti, příležitosti a hrozby jako analýza dalšího možného vývoje…
Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby.
