Mnohobuněční živočichové – diblastica – triblastica

Otázka: Mnohobuněční živočichové – diblastica – triblastica

Předmět: Biologie

Přidal(a): Krista

MNOHOBUNĚČNÍ

tělo tvořeno z mnoha buněk (různý tvar+různé funkce)
buňky jsou stejné= tkáně-> orgán-> orgánové soustavy-> tělo mnohobuněčné

Obecné znaky:

tělo z 2 zárodečných listů → vnější= ektoderm

→ vnitřní= entoderm

vznik diblastic vysvětluje tzv. innaginační teorie
zygota

Oddělení: DIBLASTICA

1. Kmen: VLOČKOVCI

× v teplých mořích 4mm

× tvar těla– plochá vločka

× potrava– prvoci+řasy

× rozmnožování– dělení, pučení

2. Kmen: HOUBY

× starobylé z prvohor

× vodní prostředí (většinou v moři)

× nepohyblivé

× životní funkce jsou zajištěny speciálními typy buněk

× žijí v koloniích nebo samostatně

× stavba těla:

× v mezoglii se nachází buňky zpevňující tělo houby – typy:

SKLEROPLASTY = vytváří jehlice nebo sklerity z CaCO3= houby vápenaté nebo z SiO2= houby křemičité nebo vlákna ze sponginu= houby rohovité

ARCHEMOCYTY = rozmnožovací buňky (přeměna v pohlavní buňku nebo vnitřní pupeny)
AMÉBOCYTY = buňky, které roznáší živiny v mezoglii

Rozmnožování:

Nepohlavní: → vnější pučení- vznik kolonií

→ vnitřní pučení – vznikají na podzim uvnitř mateřského jedince tzv. gemule=vnitřní pupeny, naplněné pohlavními buňkami a z nich na jaře vznikají noví jedinci

Pohlavní: →hermafrodité=obojetníci, vytváří oboje pohlavní buňky

× z archeocytů vznik samčích pohlavních buněk → vycestují ven z mateřské houby a po nasátí jinou houbou → splynutí se samičí pohlavní buňkou → vznik amfiblastuly= obrvená volně plovoucí larva → časem se změní v přisedlou houbu

Zástupci:

Houby vápenité: – jehlice z CaCO3

– výskyt ve studených mořích

Houba voštinatá–

Houby křemičité: – jehlice z SiO2

– výskyt v teplých mořích

Houba pletená – Venušin pohár
Houba pohárová – Neptunův pohár = 150cm

Houby rohovité: – houby ze spongiových vláken

Houba mycí – středozemní moře
Houba koňská – středozemní moře
Houba rybniční a říční – u nás

3. Kmen: ŽAHAVCI

Obecné znaky:

× vodní prostředí (sladká i slaná)

× tělo s paprsčitou souměrností

× povrch těla – 2 zárodečné listy + uvnitř mezoglea = rosolovitá hmota

× láčka = uvnitř těla trávicí dutina (slepá, 1 otvor)

× knidoblasty = žahavé buňky

× kostra – pouze korálovci

× svaly – svalové buňky → pohyb ramen, popř. těla (zvon u medúz) tzv. myoepitel

× 2 životní stádia:

1. stádium polypa: přisedlé stádium s nepohlavním rozmnožováním

2. stádium medúzy: volné s pohlavním rozmnožováním

× tělesná soustava – láčka (1 otvor, současně fce. přijímací a vyvrhovací)

× u medúzovců rozvětvená láčka (radiální kanály+okružní kanálek) gastrovaskulární soustava– funkce trávicí +rozvádění živin po těle

× dýchací soustava – celý povrch těla

× vyvrhovací soustava – otvor vyvrhovací (z láčky ven)

× nervová soustava – rozptýlená

× smysly – hmatový výběžek u žahavé buňky

× tzv. RHOPÁLIA = smyslová centra u medúz na okraji zvonu

× chemoreceptory, statocysty, oči (poloha těla)

× pohlavní soustava – hermafrodité+gonochoristé

Rozmnožování:

Nepohlavní: → vnější pučení- vznik kolonií (korálnatci)
Pohlavní: → splývání pohlavních buněk (vnější oplození)
Metageneze: → střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování (rodozměna)

1. třída: Polypovci

× převládá životní fáze polypa

× bioindikátoři čisté vody

× velké regenerační schopnosti

Zástupci:

Nezmar zelený
Nezmar hnědý
Medúzka sladkovodní – i fáze medúzy (Vltava)
Trubýši – plovoucí kolonie → složená z tvarově i funkčně odlišných jedinců

2. třída: Medúzovci

× mořští dravci

× převládá fáze medúzy

× trávicí soustava – gastrovaskulární

× rozmnožování – metageneze = rodozměna – oplozené vajíčko → larva planula → polyp → strobila → odškrcováním vznikají → efyra = mladé medúzy bez pohlavních orgánů → dospělá medúza s pohl. orgány → pohlavní rozmnožování

Zástupci:

Talířovka ušatá – ,,uši“ = pohlavní žlázy
Kořenoústka plicnatá – vel. 60 cm

3. třída: Korálnatci

× mořští dravci

× staví si schránky z CaCO3

× žijí ve fázi polypa

× rozmnožování – nepohlavní = vnější pučení → vznik velkých kolonií (jedinci mají společnou láčku)

× ze schránky vznik korálových útesů (velký korálový útes v Austrálii)

Zástupci:

Korál červený – teplá moře, červené schránky-> šperky
Pérovník – kolonie ve tvaru ptačího pera obr.
Větevníci – kolonie jsou rozvětvené („stromečky“)
Sasanky – netvoří schránky

4. Kmen: ŽEBERNATKY

× moře

× nemají žahavé buňky, pouze lepivá vlákna

× dravci

× tvar vejčitý nebo pásovitý

Zástupci:

Žebrovka vejčitá
Pásovnice venušina

Oddělení: TRIBLASTICA

tělo se skládá ze tří zárodečných listů:

a) vnější – ektoderm

b) střední – mezoderm

c) vnitřní – entoderm

vývoj tělní dutiny má tři fáze:

1.Nepravá tělní dutina = SCHIZOCOEL obr.

– u ploštěnců např. tasemnice

2.Nepravá tělní dutina = PSEUDOCOEL obr.

– např. roup dětský

3.Pravá tělní dutina = COELOM obr.

– poprvé u měkkýšů např. slimák

× mezoderm vznikl vycestováním buňky entodermu, které vytvořili 2 váčky uvnitř = pravá tělní dutina

ŘADA: PRVOÚSTÍ

ústní otvor je původní → vznikl z tzv. blastoporu

1. Kmen: PLOŠTĚNCI

Obecné znaky:

× voda, půda nebo endoparazité živočichů a rostlin

× velikost 0,5 cm až 10 m (tasemnice)

× tělo – pokryv = pokožka, řasinkový epitel (tkáň z buněk s řasinkami)

× často žlázky vylučující hlen

× parazité → mají tělo kryté kutikulou (ochranná vrstva)

× kostra – není, vyztužení těla = parenchymatické buňky v tělní dutině (schizocoel)

× svaly – svalová tkáň se upíná do pokožky (kožně-svalový vak)

× pohyb i pomocí řasinkového epitelu

× TS – rozvětvené, slepě zakončené střevo s 1 otvorem = gastrovaskulární soustava

× DS – celým povrchem těla

× endoparazité – anaerobní metabolismus (odbourání živin bez přístupu kyslíku)

× VS – plaménková buňka (protonefridie) – odvádí tekuté odpadní látky, spojená s odvodnými kanálky ústícími na povrch těla

× NS – gangliová (ganglium = shluk nervových buněk + nerv. vlákna do celého těla)

× smysly – „oči“ = chemoreceptory, statocysty, hmat. buňky – soustředěny na přídi čela

× PS – hermafrodité, vývoj přímý i nepřímý (přes larvu), u parazitů složité vývojové cykly

třída: Ploštěnky

× volně žijící

× voda sladká i slaná

× dravci

× v pokožce pigmentová skvrna → různé zabarvení

× hermafrodité (větší počet varlat a vaječníků)

× rhabity = tělíska v pokožce

× vystřelují je při podráždění → vznik rosolovitý ochranný obal

× vylučovací soustava– plamínková buňka

Zástupci:

Ploštěnka potoční – bioindikátor čisté vody

– hlava ve tvaru trojúhelníku

Ploštěnka mléčná – stojaté a mírně znečištěné vody
Ploštěnka černá – stojaté vody

třída: Motolice

× parazité obratlovců (většinou endoparazité)

× na břišní straně těla mají 2 přísavky + zjednodušená tělní stavba

× kutikula = ochranná vrstva endoparazitů

× pohlavní soustava – složitý životní cyklus (více larválních stádií+mezihostitelů)

Zástupci:

Motolice jaterní – napadá játra ovcí a skotu
- Krevnička močová – záněty močového měchýře

3. třída: Tasemnice

× endoparazité střev obratlovců

× stavba těla:

hlavička – přísavky nebo háčky (slouží k přichycení na stěnu střev)
krček – přirůstání dalších tělních článků
tělo – kryté kutikulou

× hermafrodité

× oplození vnitřní

× vývoj nepřímý přes larvu

× životní cyklus tasemnice:

→ z těla člověka vychází se stolicí (ve stolici jsou články se zralými vajíčky) → články sežere prase → ve střevech vývoj larvy → krví do svalů → ve svalech klidové stádium cysta = boubel → konečný hostitel člověk → člověk se nakazí pozřením masa, ve kterém jsou boubele → ve střevech člověka vychlípení hlavičky tasemnice z boubele a růst + dospívání tasemnice ve střevech

Zástupci:

Tasemnice dlouhočlenná– délka těla až 3m

– endoparazit, mezihostitelem je prase a konečný hostitel je člověk

Tasemnice bezbranná– hlavička má pouze přísavky

– délka těla až 10m

– mezihostitelem je skot

Měchožil zhoubný– 6mm, 4 články

– konečný hostitel jsou šelmy a mezihostitelem jsou drobní savci (potkan, zajíc)

– v mezihostiteli vytváří v různých orgánech velké cysty (až 15cm), vývoj cysty i několik let, pak praská → larvy se přemisťují do jiných orgánů → vznik nových cyst

– smrtelné jsou cysty v játrech