Otázka: Novověká tržní ekonomika
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Vrsi
citáty:
1. Vymáhat daně znamená škubat husu tak, abychom získali co nejvíce peří s co nejmenším syčením. J.B. Colbert
2. Převážná většina lidí má přirozený a nepotlačitelný zájem na zlepšení svého materiálního postavení. Když tato přirozená touha dostane prostor, dojde k hospodářskému vzestupu. A.Smith
– každý člověk když dostane příležitost, tak se snaží být úspěšný
3. Největší důraz kladu na zvyšování kupní síly státu, jež vyplývá z vládních výdajů financovaných půjčkami. J. M. Keynes
dějiny ekonomického myšlení
Protovědecké období
1. počátek již v antice – Platón, Aristoteles; středověk – Tomáš Akvinský (teorie přiměřeného zisku – peníze jsou přirozeným produktem směny a není proti Bibli s nimi pracovat), Hugo Grotius
• fyziokratismus
– základ ekonomiky je půda, z ní všechno vychází
– „laissez faire“ – stát by neměl zasahovat do zemědělství, jenom tak může zemědělství uživit obyvatele státu
– představitelé: F. Quesnay, P. de Boiquilbert
•merkantilismus (=colbertismus)
absolutistická Francie, ČZ: doba Marie Terezie – raabizace (F.A. Raab)
– představitel: J.B. Colbert
– akceptuje průmysl a obchod
– etatistický – pod silným vlivem státu
– pravidla: 1. státní rozpočet (měl by být přebytkový)
2. aktivní obchodní bilance (větší vývoz než dovoz)
– vysoká dovozní cla
– zákaz vývozu drahých kovů – základ státního pokladu
3. podpora domácího průmyslu
– bajonet, parfémy
– podpora vzdělání
Vědecké období (19. století)
1. anglická klasická škola
A. Smith – formování základních ekonomických zákonů – zákon hodnoty (hodnotové relace musí vždy odpovídat směnným relacím – cena by neměla být pod hodnotou výrobku = dumping)
– základem hodnoty je práce
– laissez faire
– trh bez přívlastků může fungovat tam, kde funguje morálka
– jeho knihy: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, Teorie mravních citů
D. Ricardo – použil Smithovy teorie na mezinárodní obchod
T. R. Malthus – „malthusiánská smyčka“ – dojde nárůstu obyvatel – obyvatelstvo roste geometrickou řadou, potraviny matematickou -> bude hladomor (vynález hnojiv zvětšil výrobu)
– řeší otázku nabídky a makroekonomie
r. 1823 – VB – krize z nadvýroby
r. 1873 – Vídeň – krize z nadvýroby
2. neoklasická škola
– po krizích museli přijít reformy, které na trh doplňují i poptávku
– řeší otázku mikroekonomie
•rakouská škola: její představitel: K. Menger přišel s teorií mezního užitku – doplnění poptávky na trh (člověk na poušti bez vody za první kalíšek zaplatí vše, co má o dalším už smlouvá a další kalíšek prodává jinému); vliv na klasickou školu
•A. Marshall– napsal knihu Mikroekonomie, teorie mezních nákladů – jestli je vhodné rozšířit výrobu, aby to bylo ziskové
•V. Pareto – teorie poptávky
– teorie elit – elita je vládnoucí třída uzavřená do sebe -> může přestat komunikovat s ostatní společností, stát se příliš konzervativní a odmítat aktuální názory, až může být nahrazena kontra-elitou („cirkulace elit“ – dva druhy elity, které se v průběhu celé historie lidstva střídají)
•L. Walras – teorie celkové rovnováhy mezi 4 faktory na trhu (spotřební statky, služby výrobních faktorů, peněz, výrobní faktory, meziprodukty a materiály)
•J. A. Schumpeter – teorie inovací – důležité je vědět, kdo je vlastník – ten je zodpovědný za firmu a zaměstnance; průhledný vlastník bude reinvestovat
3. marxistická ekonomická škola
– její představitel byl K. Marx, který napsal knihu Kapitál
– problémy nejde vyřešit pouze ekonomickými změnami, musí se změnit politika a celá společnost
– vychází ze 3 zdrojů: anglická ekonomická škola – ekonomický vývoj společnosti
filozofická německá škola (Hegel) – v každé společnosti jsou lidé, kteří mají a kteří nemají majetek – jejich vztahy jsou antagonistické -> vládnout má většina
utopický socialismus
Vědecké období (20. století)
– během 1.SV války mají v ekonomice silné intervence státy
•intervence – vnější zásah do procesu za účelem jej ovlivnit nebo změnit
– po 1. SV se řeší, co bude dál, nastává patová situace, které dospěla až k hospodářské krizi
•keynesiánská ekonomie (fiskální ekonomie)
– měla to být taková ekonomie, která svět vytáhne z hospodářské krize (New deal – byl soubor ekonomických a sociálních reforem, kterými chtěl F. Roosevelt dostat USA z hospodářské krize)
– během táto ekonomické teorie zažil svět největší konjunkturu (1945 – konec 2. SV až 1973 – první ropný šok)
– představitel: J. M. Keynes – napsal knihu Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
– fiskální ekonomie (fiskum – rozpočet)
– keynesiánství říká, že:
1. stát je garantem větší jistoty než banky, protože má více informací pro řešení společenských otázek a má také pravomoc od lidí
2. státní rozpočet může být deficitní, ale pouze v krizi a ne za každou cenu, aby se podpořila spotřeba a zachoval sociální smír
3. může být inflace – vychází z Philipsovy křivky: pokud stoupá inflace, klesá nezaměstnanost, pokud klesá inflace, stoupá nezaměstnanost (musí to být ale řízená inflace, max. do 30%)
– další představitelé: P.A. Samuelson – napsal knihu Ekonomie, J. Stiglitz – představuje dnešní keynesiánství
•monetaristická ekonomie (chicagská škola)
– trvala do roku 1973 – 1. ropný šok až do roku 1997/1998 – asijská finanční krize
– způsoby vlády, které se podle ní řídily: reaganomika, tchacherismus
– představitel: M.Friedman – napsal knihu Kapitalismus a svoboda
– monetarismus říká, že:
1. největším garantem jistoty jsou banky, protože ony mají nejlepší vzdělání a informace o ekonomických zájmech a vědí, jak nakládat s penězi, navíc stát nesleduje pouze ekonomické zájmy, ale i zájmy politické
2. inflace je špatná, nemá žádný vztah k nezaměstnanosti a státní rozpočet by měl být přebytkový, protože jenom tak mohou mít banky všechny informace, které potřebují
3. sociální smír je nastaven vhodnějšími půjčkami, aby si mohli půjčovat i chudší lidé a dostat se tak k více penězům (x nepředpokládá ekonomickou negramotnost lidí a jejich obrovské zadlužení)
– vychází z monetaristické rovnice: M.V=P.Y
M… masa oběživa-množství peněz na trhu
V… rychlost oběhu peněžní jednotky
P… ceny
Y… růst hrubého domácího produktu
-> při finanční krizi růst hrubého domácího produktu se zmenšuje, množství peněz na trhu se zvětšuje, rychlost jejich oběhu je konstantní a zákonitě musí stoupat ceny -> banky omezují množství peněz na trhu a tím zabraňují vysoké inflaci
– další představitelé: F.A. von Hayek – napsal knihu Cesta do otroctví
– navazuje na rakouskou školu, pracuje s nabídkou i poptávkou
– aplikuje tyto záležitosti na finanční trhy a průmyslový cyklus
-> zákon fungování tržní ekonomiky: konjunktura -> krize -> deprese (řešení situace) -> oživení
– do komerčních bank si lidé ukládají svoje peníze a banky si mohou od nich půjčovat, také si mohou půjčovat od centrální banky, pokud je ekonomický zřetel nahrazen politickým a komerční banky špatně odhadnou situaci, mohou prodělávat a znehodnotit tím peníze svých zákazníků – občanů, lidé by měli mít právo emitovat svou vlastní měnu – pokud mají pocit, že je znehodnocena, nepřijímat ji
J. Buchanan – zabývá se teorií veřejné volby (stát nemůže nikdy v demokracii používat pouze ekonomické axiomy, protože v demokracii jsou volby a zasahuje do toho politika)
•axiom – tvrzení, které se předem pokládá za platné a tudíž se nedokazuje
•institucionální ekonomie
– ekonomické směry, které spatřují v institucích (soukromé vlastnictví, peníze, zisk, tradice, zákony, zvyky) základ ekonomického vývoje, říká, že by se nemělo ignorovat neekonomické prostředí, protože zde se jednotlivec rozhoduje
– představitelé: J.K. Galbraith – napsal knihu Společnost hojnosti
– přišel s teorií vyvažující síly (zajišťuje vyvážení vztahu stát – zaměstnavatelé – odbory), teorií společenské rovnováhy (vybírání daní, tak aby se vytvářela solidarita), teorií strategického plánování (stát by měl garantovat marketingové informace pro malé a střední podniky, protože jsou drahé; dává prognózy do 15 let vývoje)
•neoinstitualismus – představitel: D.North – požaduje průhlednost vlastnictví a vymahatelnost práva
•Česká ekonomická škola
– vychází z rakouské
– zakladatel: Albín Bráf
– Josef Kaizl – ministr financí Rakouska-Uherska
– české země měly v té době silnou ekonomiku
– vznik 1. republiky – ministr financí Alois Rašín – kolkování peněz: rychle oddělit naši měnu od rakouské
– nostrifikace: naše podniky musí být na Pražské burze a jejich akcie musí vlastnit československá občan
– česká měna byla silná, opřená o švýcarský frank, Rašín chtěl zlatý standard -> to bylo nevýhodné: při vyvážení naše výrobky byly moc drahé a tedy konkurence neschopné (-> byl zastřelen nějakým anarchistou)
– další čeští ekonomové: Karel Engliš – kniha: Hospodářské soustavy, J. Macek, Ota Šik – kniha: Třetí cesta, F. Vencovský, L. Mlčoch – institucionální teorie
aktuální situace v české politice: 1. pravice (monetarismus) – Friedman, Buchanan
2. levice (keynesiánství) – Stiglitz, Paul Krudgman
ekonomie (oikos=dům, nomos=řídit)
– je vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti ekonomického života společnosti, (zkoumá využívání vzácných postupů ve výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty k uspokojování jejich potřeb)
– je interdisciplinární věda – věda, která používá poznatky z jiných vědních disciplín
– jejím předmětem je ekonomika
ekonomika
– vědní disciplína, která zkoumá hospodářskou činnost v určitém úseku nebo odvětví
– zahrnuje výrobu, rozdělování, změnu a spotřebu statků a služeb
– základní úkoly ekonomiky: 1) určuje strukturu výroby, množství jednotlivých statků, předchází krizi z nadvýroby
2) určuje způsob a zdroje výroby, aby náklady nebyly vyšší než zisk -> aby výroba byla rentabilní
3) provádí průzkum trhu, vybírá spotřebitele a určuje koupěschopnost obyvatelstva (rovnováha nabídky a poptávky)
makroekonomie
– zkoumá chování ekonomie jako celku
– zabývá se: mezinárodní a národní ekonomikou, hospodářskou prosperitou zemí, inflací, nezaměstnaností, HDP
mikroekonomie
– zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů a vztahy mezi nimi
– tvorba cen, služby, fungování trhu, konkurence, rozmístění ekonomických zdrojů, chování a změny ekonomických subjektů
OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
– sídlo: Paříž
– G30 – 30 nejbohatších států světa
– tvoří: 19% lidstva, 71% světového obchodu, 58% zahraničních služeb, 91% internetových služeb
– projekt PISA – zabývá se vzdělaností států OECD (ČR je dobrá v matematice a přírodních vědách, ale špatná v práci s fakty a propojování informací)
– ČR JE ČLENEM (G 26)
základní výrobní faktory
1) půda
– typy: zemědělská, k těžbě, k zástavbě
– za užití půdy se platí daň = pozemková renta (její výše závisí na tom, jak je půda úrodná a k čemu je určena)
2) práce
– je to účelná, cílevědomá činnost člověka
-přetváří přírodní látky na statky
– množství práce je limitováno počtem obyvatelstva, pracovní dobou, odměnou za práci
3) kapitál
– soubor prostředků, které nebyly spotřebovány a slouží k další výrobě
– zisk z původního kapitálu se nazývá kapitálová výnosnost
•peněžní kapitál
• produktivní kapitál – budovy, stroje
•komoditní kapitál – zboží určené k prodeji
•porfolijní kapitál – cenné papíry
ekonomický statek
předměty, které jsou užitečné a slouží k uspokojování lidských potřeb
– rozdělení: 1) užitečné statky
– uspokojují aktuální potřebu člověka
•hmotné užitečné statky – jednotlivé věci
•nehmotné užitečné statky – duševní výtvory člověka (služby, hudba)
2) vzácné statky
– to znamená, že vzhledem k výši jeho potřeby je tohoto statku nedostatečné množství, statek je dostupný pouze při určité námaze, člověk musí být ochoten se při spotřebě tohoto statku vzdát něčeho jiného
3) volné
– statky volně dostupné v množství, které převyšuje potřebu (voda, vzduch…)
vliv státu v ekonomice
– legislativní proces – hospodářská politika (stanovuje daně, mzdy, antimonopolní zákony,…)
•hospodářská politika – soustava konkrétních pravidel a opatření, jimiž stát usměrňuje vývoj ekonomiky; stanoví základní cíle a k jejich dosažení používá odpovídající nástroje (cíle: ekonomický růst, zaměstnanost, stabilita cen, vnější rovnováha)
– fiskální politika – regulace sociální a ekonomického vývoje
– regulace negativních dopadů ekonomiky (nezaměstnanost, inflace, chudoba)
•fiscum = státní rozpočet
– vyrovnaný (příjmy a výdaje jsou v rovnováze)
– schodkový = deficitní (výdaje převažují nad příjmy)
– přebytkový (příjmy převažují nad výdaji)
– poskytování veřejných statků
•veřejné statky – jde o takové statky nebo služby, které jsou nezděditelné a jejich množství se spotřebou jednotlivce nezmenšuje (obrana země, bezpečnost)
