Otázka: Období společnosti v 16. a 17. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): anonym
Mezinárodní situace po 30. leté válce
- velmocenské postavení v Evropě-Francie, Nizozemí, Švédsko
Důsledky:
- nejvíce postižená střední Evropa
- výrazný pokles počtu obyvatel-téměř o 30% (muži až 50%)
Znevolnění sedláků
- prohloubení závislosti poddaného selského lidu na vrchnosti.
- zavedená nucená robotní práce (na vrchnostenském hospodářství)
- robota málo výkonná (nedbalá práce)>produktivita roboty činila 10% v porovnání s výsledky na vlastních hospodářstvích.
- ve střední Evropě četné vzpoury>v Čechách největší
- V Rusku- rolník (mužík) nesvobodný a téměř všech práv zbavený člověk
- Anglie a Nizozemí >zrození farmářského systému>pronajímání půdy svobodným lidem>produktivnější
Manufakturní a řemeslná výroba
- stále převažovala rukodělná výroba> avšak nastaly změny
- rozpad staré cechovní organizace
- řemeslná výroba nahrazena výkonnější manufakturní výrobou.
- na venkově zakázky pro velké firmy>zlepšení situace nemajetného obyvatelstva
- těžba a zpracování železa, textilní a sklářská výroba
Francie za Ludvíka XIV.
- „král slunce“
- 1643-1715>panoval 72 let (nejdéle ve francouzské historii)
- z rodu Bourbonu
- jeho otec Ludvík XIII.,matka Anna Rakouská (ze španělské linie Habsburků)
- korunován až 1654
- chvíli za něj vládla jeho matka a první ministr kardinál Jules Mazarin>regentská vláda (regent=správce říše, zástupce panovníka)
- Mazarin uzavřel Pyrenejský mír se Španělskem>letitý konflikt s Filipem IV.
-nechal uzavřít sňatek mezi Ludvíkem XIV. a Marií Terezou (z rodu špan. Habsburků)>spolu 6 dětí.
- 1661 samostatná vláda Ludvíka XIV.
- dovršení absolutismu a centralizace ve Francii>veškerá moc v rukou panovníka(opíral se o armádu, policii, stát. úředníky a katolické církve)
- tradovaný výrok „stát jsme já!“
- 1685 zrušil edikt nantský a svobodu vyznání pro francouzské nekatolíky (hugenoti)>výrazně katolický stát, panovník zasahoval do církevních záležitostí.> Ludvík XIV.=katolický panovník
- prudce se zvýšily státní výdaje>obrovská armáda, státní aparát, války a obrovské výdaje dvora (veliký přepych)
- Jean Baptiste Colbert ministr financí-merkantilismus= obchodní politika řízená státem.>podpora vývozu a omezování dovozu celními opatřeními.
- zakládání manufaktury>zvýšená výroba vedla k rozvoji vnitřního i mezinárodního obchodu.
- kolonizace zámořských území>soupeření s Anglií
- podporoval vědu a umění
- budování nákladných a okázalých staveb (francouzské baroko) >Versailles (původně malý zámek)- žilo zde 15 000 lidí (šlechta)
- války o dědictví španělské (1700-1714)
-ve Španělsku vymřela španělská větev Habsburků-zemřel Karel II.
– ukončené mírovými smlouvami>1713-utrechtský mír-mezi Španělskem a Velkou Británií.
>1714 rastattský mír -mezi Francií a Rakouskem
-o trůn měli zájem franc. Bourboni(Ludvík XIV.). a rakouští Habsburkové (Leopold I.)
– trůn získá Francie a dosadí Filipa V.-podmínka nesmělo dojít ke spojení obou států.
-Rakousku připadlo zbytek dědictví (území v Itálii a Španělské Nizozemí)
-do války zapojena i V. Británie>oslabila pozici Francie v koloniích a ovladla Gibraltar, přebrala tak kontrolu nad vstupem do Středozemního moře.
Anglická revoluce
V letech 1485-1603 vládli v Anglii Tudorovci. AlžbětaI. (1558-1603), „panenská královna“, neměla děti. Proto v roce 1603 nastupuje na trůn nová dynastie Stuartovců. Ti vládli (s významnými přestávkami, viz níže) až do roku 1714.
Prvním Stuartovcem na anglickém trůně byl Jakub (James) I. Stuartovec, syn popravené Marie Stuartovny (určen Alžbětou). Už předtím vládnul ve Skotsku (jako Jakub VI.)
Od roku 1603 je Anglie a Skotsko spojeno personální unií.
Karel (Charles) I. (1625-1649)- syn Jakuba I. Usiluje o větší moc a snaží se vládnout absolutisticky.
Sestra Karla I. (dcera Jakuba I.), Alžběta, byla manželkou českého krále Fridricha Falckého!
Náboženství v Anglii:
- anglikáni-anglikánská církev byla státní, v jejímž čele stál král.
- katolíci-opovrhovaná menšina, kterou král toleroval.
- puritáni-protestanti, angličtí kalvinisté. Hlásili se k nim podnikatele, obchodníci, svobodní sedláci i část šlechty. Byli to odpůrce krále, odmítali nadvládu anglikánské církve-král je pronásledoval a proto často utíkaly do Severní Ameriky.
(měli skromné oblečení. V roce 1630 asi 1 000 puritánů založilo město Boston ve státě Massachusetts.)
V Irsku (anglická kolonie) převažovali katolíci, ve Skotsku (personální unie s Anglií) presbyteriáni (skotští kalvinisté).
Spory krále s parlamentem
parlament si na králi vynutil „Žádost o právo“.-vybírání daní se souhlasem parlamentu, zatýkání s dostatečnými důvody
1629- rozpustil parlament, vládne bez něj
1640 znovu svolal parlament>schválení nových daní. Parlament požadoval potrestat královi rádce (lorda Stattforda, arcibiskupa Lauda)> král souhlasil
„dlouhý parlament“-zasedal (1640-1653).
Občanská válka v Anglii 1642-1649
1642 –král se opět pokusil upevnit moc a nařídil zatknout vůdce opozice v parlamentu. Tento záměr se mu nezdařil (plán prozrazen) a král utekl z Londýna do severní Anglie> shromážďoval vojsko> Vypuká občanská válka mezi králem a parlamentem.
Král-měl podporu hlavně v severní a severovýchodní Anglii, venkovská šlechta,anglikáni a katolíci.
Parlament jeho vojsko podporoval hlavně Londýn a jihovýchod Anglie. Nábožensky ho podporovali puritáni (angličtí kalvinisté). Puritáni se rozdělili do tří politických směrů:
- presbyteriáni– umírnění. Byli ochotni přijmout konstituční monarchii.
- independenti– „střed“-byli radikální, ale ne tak, jako levelleři. Chtěli republiku, Jejich vůdcem byl Oliver Cromwell (vzděláním právník)
- levelleři-„rovnostáři“, radikálové.
Zpočátku mělo navrch v občanské válce vojsko krále.
1644 – bitva u Marston Mooru- obrat ve válce. Rozhodující podíl na vítězství vojsk parlamentu měla Cromwellova soukromá armáda(železnobocí- ironsides). Po této bitvě Cromwellovi svěřeno velení nad celým vojskem parlamentu.
1645–bitva u Naseby –rozhodující bitva celé války. Vojsko krále rozdrceno (ztratil celé dělostřelectvo) Král uprchnul do Skotska.
1647- Skoti nakonec krále zajali a prodali ho parlamentu.
Během války soustředil rozhodující moc do svých rukou Oliver Cromwell (independent). Později se nejdřív spojil s radikály (levelleři) a vyhnal z parlamentu své umírněné odpůrce (presbyterriáni). V novém („kusém“) parlamentu pak již seděli jen příznivci Cromwella (independenti+levelleři).
1649– nový („kusý“) parlament odsoudil krále za velezradu k smrti. Král byl popraven. Konec občanské války. Byla vyhlášena republika.
Anglie republikou 1649-1660
Oliver Cromwell dále posiluje svoji moc. Nyní zlikvidoval radikály (levellery- už je nepotřeboval).
Cromwell použil podobný postup jako později Robespierre ve Francii-nejdřív se spojil s radikály proti umírněným a pak zlikvidoval i radikály a nakonec zavedl osobní diktaturu.
Cromwell se opíral o armádu a o podnikatelské vrstvy. Buduje silné loďstvo a podporuje obchod. Nejdřív má funkci „předseda státní rady“ –něco jako premiér.
1651- Navigační akta (zákon o plavbě a obchodu). Zákon vydán Cromwellem. Zboží z kolonií smí nyní do Anglie dovážet jen anglické lodě. Zákon byl namířen proti Holandsku, tehdejší největší námořní velmoci, která ovládala obchod s koloniemi. Zákon vedl sérii námořních anglo-nizozemských válek (1652-1674). Angličané nakonec zvítězili a získali na moři převahu. V roce 1664 mj. zabrali během válek holandský Nový Amsterdam a přejmenovali na New York. Zákon a následné války posílily anglický námořní obchod a Anglie se stala největší námořní velmocí (až do první sv. války)
1653-1658- Cromwellova diktatura. V roce 1653 Cromwell rozehnal (dlouhý) parlament.
Stal se „lordem protektorem“ a nastolil vojenskou diktaturu. Zavedl cenzuru, zakázal divadlo, dostihy, tanec, sázky (puritán)>jeho režim byl silný, ale nepopulární. V roce1658 Oliver Cromwell zemřel. Po něm nastoupil jeho syn Richard Cromwell, ale byl slabý a abdikoval.
Anglie
V roce 1660 se vrátí na anglický trůn Stuartovci.
Na trůně se vystřídají dva Stuartovci, Karel II. (1660-1685) a Jakub II. (1685-1688), bratr Karla. Stuartovci prosadil na trůn generál Monk a skotská armáda. Karel vládnul víceméně konstitučně. 1679 schválen Habeas Corpos Act, který zabezpečil osobní svobodu občanů. Upravoval postup při zatýkání a omezoval vazbu.
Podobně jako ve Francii se v Anglii potkáváme s náboženskou nesnášenlivostí. Státním náboženstvím zůstalo anglikánství. Nesnášenlivý postoj v otázkách měl za následek silnou emigrační vlnu směřující především do kolonií v Severní Americe. Náboženskou situaci se snažil řešit i Jakub II., který na znamení sympatií k Francii přešel ke katolicismu. K emigraci byli nuceni též mnozí nekatolíci.
V anglickém parlamentu se vytvořily dvě skupiny. Konzervativní toryové pocházeli z řad bohaté statkářské šlechty. Radikální whigové -stoupenci z nižších vrstev společnosti a také se opírala o obchodníky a podnikatele, prosadila velmi moderní zákon-zakazoval zatknout občana bez sdělení příčiny.
1688- Slavná revoluce– Jakub II. se opět snažil vládnout absolutisticky a navíc byl katolíkem, a tak byl svržen. Revoluce byla nekrvavá. Odpůrci krále povolali do země Viléma III. Oranžského– zeť Jakuba II., měl za manželku jeho nejstarší dceru Marii. Oficiálně vládli v Anglii oba dva
1689-Listina práv– tímto dokumentem přiznal král Vilém III. Oranžský parlamentu právo schvalovat daně a zaručil svobodu projevu. Anglie definitivně konstituční monarchií.
1707 – vznik Velké Británie. Dosavadní personální unie Anglie a Skotska se změnila v unii skutečnou. Parlamenty obou zemí byly sloučeny v jeden, který zasedá v Londýně. Vzniká jednotný stát.
Dovršení parlamentarismu
1714 dovršen přechod ke klasické parlamentní formě vlády. Na anglický trůn dosedl příslušník německého rodu Jiří I. Hannoverský, na počátku vlády odpor anglické i skotské šlechty. Potomci hannoverské dynastie (pod jménem Windsorové) vládnou ve Velké Británii dosud. V době Jiřího vznikla oficiální parlamentní opozice, jejím právem a povinností byla kritika vládní politiky. Zároveň byla zrušena cenzura. Nedostatkem byla omezenost volebního práva. To bylo podmíněno vysokým majetkovým cenzem a zvýhodnění vlastníků půdy proti obyvatelům měst. Nižší společenské vrstvy nemohli na právo v této době ještě pomýšlet.
Po uklidnění domácích poměrů začala Anglie prosazovat své velmocenské zájmy vůči ostatním evropským zemím. Cílem bylo oslabení pozic Francie a Nizozemí v mezinárodním obchodě. Prostřednictvím takzvané politiky rovnováhy, se snažila hrát rozhodující roli i v kontinentální Evropě, jak se ukázalo ve válce o španělské dědictví.
Rusko za Petra I.
- 1613 nastoupila dynastie Romanovců >velmi úspěšná dynastie, získala části Sibiře a levobřežní Ukrajinu
- původní dynastie Rurikovci
Petr I. (Veliký) -1689-1725
- carem prohlášen už 10 letech, vládnou začal až v 17 letech. (Mezitím vládla jeho nevlastní sestra Žofie).
- než vládnul-Rusko bylo zaostalé, častými konflikty vypleněné země, pomalu rozvíjející se obchod, téměř neexistující manufaktury a nevýkonné zemědělství
- od dětství byl vychováván k západnímu stylu života>odcestoval do západní Evropy, chtěl získat zkušenosti a udělat z Ruska velmoc> během pobytu se vyučil několika řemeslům (lodní,…), k vyučení přinutil i své celé poselství.
- po návratu zahájil rozsáhlé reformy> za vzor považoval absolutistické monarchie.
-zakládal školy (učil číst šlechtu)>přednost měli vojenské školy>budoval stálé vojsko
-nechal sjednotit azbuku
-reformuje státní aparát-evidence lidí
-podpora hospodářství, zve cizí odborníky, aby se Rusové učili.
-zakládaly manufaktury-nevolnické manufaktury
-zavedl Juliánský kalendář
–1703 založil nové hlavní město Sankt Petersburg (Petrohrad)
-nutil své okolí k zavádění západní módy-zakazoval ruské a zaváděl západní tance.
- nastolil tuhý absolutistický režim>oslabil jím šlechtu a církev
- přenášel do novověku řadu rysů středověkého ruského „samoděržaví“ (neomezené panovnické moci hraničily až s krutovládou)
- přijal titul „imperátora vší Rusi“
- vybudoval první ruskou vojenskou flotilu
- chtěl rozšiřovat území a získat přístup k moři >zapojení do mezinárodního obchodu>získal přístup k Baltskému a Černému moři
- Balt musel vyválčit se Švédy>Severní válka (1700-1721) >připojil se tzv.Severní lize– jejím zárodkem sasko-dánská obranná smlouva. Ke koalici přistoupilo i Polsko a Braniborsko.>Protivníkem byl Karel XII., z počátku Švédi vyhrávají>1700 porazil Petra I. u Narvy>Petr zesílí na reformách (moderní vojsko) > 1709 bitva u Poltavy, kde bylo Švédsko poraženo-převrat v Severní válce a Rusko přijalo postavení velmoci na úkor Švédska a získalo Finsko. Boje končí uzavřením míru roku 1721. Na základě něho získalo Rusko východní Pobaltí a Švédsku bylo vráceno Finsko.
- Petr se považoval za velikého reformátora, lidi za despotu
- syn Alexej utekl, po návratu byl mučen za zradu.
- Petr zemřel na zápal plic (zachránil vojáka ze studen vody)
- před smrtí úspěch v mnoha vojenských událostí, získal území dnešního Íránu
- na trůně se vystřídá mnoho panovníků> do 60. let palácové převraty>1763 nastoupí Kateřina Veliká
Rakousko za Leopolda I.
(1657-1705)
- druhý syn Ferdinanda III. a Anny Marie Španělské
- následníkem trůnu mě být jeho bratr Ferdinand IV.–brzo zemřel
- vychováván k církevní dráze
- nevýbojný, mírný, uvážlivý, obklopil se schopnými ministry a generály, skládal hudbu
- 1655 korunován na krále uherského>1656 českým králem>1658 se stal římským císařem-po velkém vyjednáváním-Francie chtěla snížit vliv Habsburků v Evropě.
- ze vnitř stát ohrožovala nestabilní politická situace v Uhrách
- na českém území se neválčilo ale museli odvádět válečné daně
- dva silní protivníci Francie (Ludvík IV.) a Turecko
- s Francií vedl boje o Nizozemí>později s Ludvíkem XIV. uzavřel mír, aby se mohl soustředit na Turky
- 1680 v Čechách vypukla selská povstání– špatné podmínky (vypukl mor), málo času na obdělávání vlastního hospodářství> vydán robotní patent císaře Leopolda>snížení roboty na panském hospodářství (3 dny v týdnu)
- 1683 obléhání Vídně Turky (druhé obléhání, první obléhání Vídně bylo 1529)
-velké zděšení, padla velká část lidí
-část Vídně vypálená
-Leopold utekl do Čech
-na pomoc přišel polský král Jan III. Sobiesky a Karel V. Lotrinský
-v čele Turků Kara Mustafa
-Turci poraženi a vyhnáni z Uher a Sedmihradska.
- významný vojevůdce princ Evžen Savojský-zásluha o vyhnání Turků z Evropy a další úspěchy
- po 1700 se snažil prosadit syna Karla na španělský trůn (válka o dědictví španělské)-neúspěšně
- zároveň nucen potlačovat stavovská povstání v Uhrách
- za jeho vlády hab. monarchie vstoupila mezi evropské velmoce
- zemřel 1705 >na trůn Josef I.- pokračuje ve válkách o dědictví španělské
Baroko
- Umělecko-kulturní směr, v evropě 1600-1750
- vznikl v Itálii
- v 16. století ve smyslu „pošetilý“, „směšný“
- sloh převládl v 2/2 17. století v literatuře, výtvarném umění, a v hudbě
- typické znaky: okázalost, bohatství forem, rozvlněné linie a pohyb
- dvě hlavní linie:-uměřené klasicizující baroko-typ. pro Evropu (radikální baroko)>pro katolické oblasti (Španělsko, habs. monarchie, Bavorsko)
- architektura: cit pro monumentalitu, kompozici-zámky městské paláce, círke. stavby
Bernini, Borromini,…
- malířství: náměty z církevní a biblické historie a antických dějin, žánrové výjevy:lovecké scény…
Carravaggio, Rembrandt, Rubens,…
- literatura a hudba: P.C de la Barca, Molier, A, Scarlatti, J.S.Bach,…
Významné památky v Čechách
- Pražské Klementinum-architekt Anselmo Martino Lurago
- Černínský palác- F. Caratti
- Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře-Jan Blažej Santini
- Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně-Kryštof a Ignác Dientzenhoferovi
- Chrám Panny Marie Vítězné na Malé Straně
- Loreta na Hradčanech nebo Strahovský klášter
- poutní místa: Svatá Hora u Příbrami, Klokoty u Tábora, kostel Panny Marie ve Křtinách
Mistři Českého baroka: Jan Jiří Bendl, Ferdinand Maxmilián Brokof (sochy na Karlovým mostě, výzdoba chrámu sv. Mikuláše), Matyáš Bernard Braun (zámek Kuks u Dvora Králové)
malíři: Jan Skréta, V.V. Reiner, Petr Brandl, J Kupecký,…
