Otázka: Planeta Země – součást vesmíru
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Marie12
VESMÍR =soubor všech kosmických těles, které na sebe vzájemně působí
Vznik vesmíru:
– planeta Země vznikla před 4,5 mld. let
– vesmír se začal tvořit cca 15 – 18 mld. let – TEORIE VELKÉHO TŘESKU
– původně planeta Země rozžhavená koule, kde byly termonukleární reakce
– byla druhotná atmosféra, která zničena proudem látek ze Slunce a začátek tvorby nové atmosféry + tvorba hornin ( těžké do nitra Země – nikl, železo ) à ochlazení à vznik prvotního oběhu vody, protože mnoho let pršelo
– prvotní organismy na Zemi byly ve vodě
– 15°C je teplota Země
Zvláštní délkové jednotky:
– SVĚTELNÝ ROK – vzdálenost světelného paprsku za rok
– ZÁKLADNÍ ASTRONOMICKÁ JEDNOTKA – 150 mil. Km ( vzdálenost Země od Slunce )
– vesmír = omezen vzdáleností 20 mld. světelných let
– do 18 mld. světelných let dohlédne infračervený teleskop ( vyvinut NASA ); může proniknout do center galaxií, ale má použitelnost pouze 2,5 roku
Postavení Země ve vesmíru:
Vesmír à supergalaxieà galaxieà mléčná dráhaà sluneční soustavaà Země
Vesmír tvoří tato kosmická tělesa:
Galaxie-hvězdné soustavy, které obsahují miliardy hvězd. Naše Galaxie (Mléčná dráha) má 150 mld.hvězd.
Hvězdy-základní stavební prvky vesmíru. Kulová gravitačně vázaná tělesa složená z plazmy. V nich termojaderné reakce.
Planety-věší vesmírná tělesa, obíhají kolem hvězd.
Planetky-menší planety
Přirozené družice planet (měsíce)-pevná tělesa obíhající kolem planet
Komety = vlasatice
– mají nepravidelný tvar; tvořeny ledem a zmrzlými plyny s příměsí hornin à když se zmrzlá složka vypařuje, vidíme kometu
– Pevné jádro, obal, ocas
HELIOVA KOMETA – každých 76 let
Meteorická tělesa-meteroidy, meteory, meteority
METEOROID –>malá tělesa meziplanetární hmoty
METEOR –>zanikne v atmosféře, světelný úkaz
METEORIT –>dopadne na zem, zbytek meteoroidu
SLUNEČNÍ SOUSTAVA:
– součást mléčné dráhy ( 150 mld. hvězd ) = galaxieà supergalaxie à kupy galaxií
– tvoří ji: Slunce, tělesa, která kolem něho obíhají a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje
SLUNCE:
– žhavá koule, plynné těleso – složení: 73% vodík, 25% helium, 2% ostatní plyny
– rotuje kolem své vlastní osy, i okolo středu Galaxie
– tvoří přes 99% hmotnosti celé sluneční soustavy
– 108x větší než Země
– 6000°C na povrchu, v nitru až 15 mil °C, tam přeměna helia na vodík
– dodává teplo a světlo
- SVĚTELNÉ – 48 % záření
- INFRAČERVENÉ
- ULTRAFIALOVÉ – nebezpečné pro člověka
– vzniklo z mlhoviny = silně zředěné zářící mezihvězdné hmoty
SOLÁRNÍ KONSTANTA = množství energie, která dopadne na horní hranici atmosféry
PLANETY:
– blíží se kulovitému tvaru
– obíhají kolem Slunce, i okolo své osy
– okolo nich obíhají měsíce
– nevyzařují světlo ani teplo
PLANETY BLÍZKÉ SLUNCI ( TERESTRICKÉ, ZEMSKÉHO TYPU ):
Merkur, Venuše, Země, Mars – přibližně stejné složení a rozměrů (horniny a kovy)
PLANETY VELKÉ (obří) : Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
zkapalněné plyny + pravděpodobně pevné jádro
mají prstence
MERKUR ->posel bohů,led, pomalá rotace-velké rozdíly v teplotách, nemá měsíc, nejblíže Slunci
VENUŠE ->bohyně lásky, jitřenka nebo večernice, nemá mag. pole ani měsíc, den je delší než rok,nejvíce podobná. Zemi-velikostí a hmotností, hustá oblaka kyseliny sírové, skleníkový efekt, vysoká teplota, krátery,sondy k Venuši…
MARS ->bůh války,rudá planeta-barva půdy,dny jsou skoro tak dlouhé jako na Zemi,teplota -27ºC, 2měsíce-Deimos a Phobos (Hrůza a Strach) obrovské sopky, dříve voda-kaňony,nyní pod povrchem nebo na pólech
JUPITER ->největší, král bohů, plynný obr, nejrychleji rotující planeta kolem své osy – vznik pásů, 3 prstence, velká rudá skvrna, silné gravitační pole, 28 měsíců
SATURN ->druhý největší, také rychlá rotace, vznik pásů, prstence, nejvíc měsíců ( asi 30 )
URAN ->bůh nebes, vodík, obíhá Slunce sklopen na bok
NEPTUN ->podle boha moří, 4 prstence a 8 měsíců, největší je Triton, asi tak velký jako náš Měsíc
PLUTO ->malý, ledový, kolem vlastní osy se otáčí opačně než obíhá kolem Slunce, má měsíc Charon
PLANETKY –>tvořeny příměsí hornin, jinak led a zmrzlé plyny, do 10 km průměru
– seskupení : 1. za Neptunem
- mezi Marsem a Jupiterem
1.ČLOVĚK VE VESMÍRU> – Jurij Gagarin – 1961
Titov – obletěl zemi
-> Rusové
- ŽENA: Valentina – 1963
- ČECH: Remek ( Bajkonur z Kazachstánu ) – 1978
- LET NA MĚSÍC: 20.7.1969 – Američané: Collins, Neil Armstrong, Aldrin
MĚSÍC:
= přirozená družice Země
– poloměr 4x menší než Země
– 384 000 km vzdálen od Země, průměr: 3 476 km
– teplota: od -170 do + 130° C à velké výkyvy
– otočí se kolem své osy za stejnou dobu jako je doba oběhu kolem Země, proto se přivrací stále stejnou stranou k Zemi
– na povrchu: pohoří, doliny, moře ( lávové plochy )
FÁZE:
- NOV, NOVOLUNÍ – Měsíc je mezi Zemí a Sluncem
- ČTVRŤ – Měsíc dorůstá, „D“, polovina přivrácené strany
- ÚPLNĚK – Měsíc je na opačné straně než Slunce
- ČTVRŤ – Měsíc couvá, „C“. polovina přivrácené strany
– doba mezi dvěma úplňky: 29,5 dne
ZATMĚNÍ:
= jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa
– částečné či úplné
- SLUNCE – když Měsíc mezi Sluncem a Zemí a vrhá na ni stín
- MĚSÍCE – když Měsíc vstoupí do stínu Země
TVAR ZEMĚ:
– koule zploštělá na pólech
– od 4.st.př.n.l. zjištěno, že Země je koule
– v 19.století zaveden pojem:
- GEOID –>geometricky nepravidelné těleso; je omezen střední hladinou oceánu
- ROTAČNÍ ELIPSOID –>nepravidelné těleso, nesplňuje podmínky pro výpočty, náhrada za geoid
- REFERENČNÍ ELIPSOID –>přimyká k rotačnímu elipsoidu; tvar vhodný pro matematické
Výpočty
- REFERENČNÍ KOULE – o poloměru 6378 km, který byl zvolen tak aby se povrch koule co nejvíce přiblížil povrchu referenčního elipsoidu
– celkový povrch Země: 510 mil. km² – 29% pevnina
– 71% vodstvo
– jeden poledníkový stupeň: 111 km
– rovníkový stupeň ČR: 72 km
ZEMĚ:
Povrch Země: 510 083 059 mil. km²
Objem Země: 1 083 mld. km³
Hmotnost Země: 5 977 . 10 na 24 kg
(HANI: obvod Země: 40075 km
poloměr: 6378 km)
POHYBY ZEMĚ:
-dva důležití pohyby-rotace Země a oběh Země kolem Slunce
– Země se otáčí od západu k východu
– zemská osa svírá s rovinou oběhu úhel cca 66,5°
ZEMĚ KOLEM SLUNCE:
– po elipse – 939, 2 mil. km, rychlostí asi 30 km/s
– jeden oběh: 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund ( jednou za 4 roky přestupný rok )
– průměrná vzdálenost Země od Slunce: 149,5 mil. km = AU = astronomická jednotka
- Maximum = afelium = odslunění – 152 mil. km
- Minimum = perihélium = přísluní – 147 mil. km
– Země se pohybuje nestejnoměrnou rychlostí
– důsledkem oběhu Země kolem Slunce je střídání ročních období a měnící se délka dne a noci
21.ČERVNA – LETNÍ SLUNOVRAT
– Slunce svítí kolmo na obratník Raka ( 23,5° )
– nejdelší den: 16 hodin, nejkratší noc: 8 hodin
– na Severním pólu je polární den
23.ZÁŘÍ – PODZIMNÍ ROVNODENNOST
– Slunce svítí kolmo na rovník
– 12 hodin den i noc
– na severním pólu končí polární den a začíná polární noc
21.PROSINCE – ZIMNÍ SLUNOVRAT
– Slunce svítí kolmo na obratník Kozoroha
– nejkratší den: 8 hodin, nejdelší noc: 16 hodin
– na Severním pólu je polární noc
21.BŘEZNA – JARNÍ ROVNODENNOST
– Slunce svítí kolmo na rovník
– 12 hodin den i noc
– na Severním pólu končí polární noc a začíná polární den
Oběh Země kolem Slunce:
Ekliptika=průsečnice oběžné dráhy Země kolem Slunce se světovou nebeskou sférou
Světový rovník=průsečník roviny zemského rovníku se světovou sférou
ZEMĚ KOLEM SVÉ OSY:
– 23 hodin, 56 minut, 4 sekundy = hvězdný den à nevhodný, proto zvolen tzv. TROPICKÝ DEN = 24 hodin
Důsledky: střídaní dne a noci, zdánlivý pohyb vesmírných těles (slunce,hvězd)po obloze…
OBĚH MĚSÍCE KOLEM ZEMĚ:
– 28 dní
– vzdálenost Měsíce od Země: 384 tis. Km
– přitažlivost Měsíce je 46% přitažlivosti Slunce
VYMEZENÍ TEPLOTNÍCH PÁSŮ ZEMĚ:
– důsledek oběžného pohybu
– na tepelné podmínky má největší vliv úhel dopadu slunečních paprsků
- Teplý pás (mezi obratníky Raka a Kozoroha)
- Mírné pásy severní a jižní polokoule – mezi obratníky a polárními kruhy
- Polární pásy severní a jižní polokoule
SLAPOVÉ JEVY:
= periodické deformace tvaru zemského tělesa
– Měsíc a Země vytvářejí vzájemně gravitačně spjatou dvojici, která se otáčí kolem společného těžiště = BARYCENTRUM, které leží asi 1700 km pod zemským povrchem. Rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla.
– vlivem těchto sil v některých částech zemského tělesa dochází ke zdvihu a hromadění hmot a v jiných částech Země k jejich poklesu a úbytku
– slapy =mořské dmutí; slapy zemské kůry a slapy atmosferické
PŘÍLIV A ODLIV:
– pravidelně se střídají – časový rozdíl mezi dvěma přílivy je 12 hodin 25 minut
SKOČNÝ PŘÍLIV: – když Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině; cca po 15 dnech; Měsíc
v novu nebo v úplňku-gravitační síly největší
HLUČNÝ PŘÍLIV: – když Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel-nejmenší příliv
– význam: přílivové elektrárny, vplouvání lodí do přístavů, …
ZEMĚPISNÁ SÍŤ:
– soustava rovnoběžek a poledníků
– rovnoběžky – určují zeměpisnou ŠÍŘKU
90 na sever, 90 na jih od rovníku
obratníky: Raka – 23°27 s.š.
Kozoroha – 23°27 j.š.
Polární kruhy: 66° 33
– poledníky – polokružnice určující zeměpisnou DÉLKU
0° – Greenwich
180°- datová hranice ( z východu na západ: získáváme 1 den; ze západu na východ: ztrácíme 1 den )
( 15° poledník – Jindřichův Hradec )
ČASOVÁ PÁSMA:
– protože Slunce kulminuje nad jednotlivými místy postupně od východu na západ, má každý poledník svůj MÍSTNÍ ČAS
1° … 4 časové minuty
15° … celá hodina
360° … celý den
– Země byla rozdělena na 15° široká ČASOVÁ PÁSMA (25 pásem)
– v časovém pásmu se používá stejný čas, který se liší o hodinu od času sousedního pásma
-my se řídíme středoevropským pásmovým časem, který má o hodinu více, než světový čas
-z východu na západ -1hodina, ze západu na východ +1hodina
