Otázka: První světová válka
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Desmond94
První světová válka – důvody války – a) spory mezi národy – 1) Francie vs. Německécísařství – spor o území Alsasko a Lotrinsko, 2) Rusko vs. Rakousko-Uhersko vs. Srbské království – spor o Balkán, někde i náboženské konflikty, 3) Německé císařství vs. Velká Británie – spor na moři Německo se chtělo stát námořní velmocí, 4) Spolek vs. Dohoda, b) Balkánské války – první a druhá balkánská válka, c) Sarajevský atentát, počátek války dne 28. června 1914 Sarajevským atentátem (1998 Václav Klaus premiérem, po jeho odletu padla vláda „Druhý Sarajevský atentát“), Sarajevo = centrum Rakousko-Uherské armády, proběhla zde přehlídka Rakousko-Uherské vojenské síly, toto území získali anexí, byl zde spáchán atentát na následníka Rakousko-Uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este (vojenská přehlídka demonstrující sílu Rakouska); vyhlášení války – Rakousko-Uhersko vyhlašuje ultimátum Srbsku, které začne velmi tvrdé podmínky plnit, protože pouštět se do války s velkou mocností by byl nesmysl, Rakousku-Uhersku se to ale nelíbí, protože chtějí jasnou záminku pro válku, tak jim vyhlašují válku, protože neplní podmínky v řádných termínech, na to reagují Rusové jako spojenci Srbska, kteří vyhlašují válku Rakousku-Uhersku, Německo jako jejich spojenec vyhlašuje válku Rusku, tím Francie a Anglie vyhlašuje válku Německu, Rakousko-Uhersko tím vyhlásilo válku Francii a Anglii, na to Japonsko vyhlašuje válku Německu a začne dobývat jeho pronajaté území v Číně, Itálie zatím do války nevstupuje, ale roku 1916 vyhlašuje válku Německu a Rakousko-Uhersku, války se účastnilo 38 států; plán bleskové války – Německo plánovalo, že válka bude vyhrána do dvou měsíců od zahájení, tento plán nevyšel, protože probíhala zákopová válka; fronty – západní fronta – zákopová bitva – území, o které se neustále bojovalo, ale žádný postup Němců to nepřineslo, Paul von Hindenburg to zde vedl na straně Německa (později se stal Německým prezidentem); východní fronta – nejdelší fronta, Němci zde roku 1914 zajali 150000 ruských vojáků, Čeští a Slovenští legionáři se zde vzdávali, aby vzniklo samostatné Československo, roku 1917 proběhla revoluce v Rusku, bolševici požádali o mír Německo a Rakousko-Uhersko, tím Rusko přišlo o značnou část území v Evropě; jižní ,, italská“ fronta – otevřená od roku 1915, zákopová válka, jihovýchodní fronta – Srbové poráželi Rakousko-Uhersko (pomocí francouzských dodávek zbraní), a tak jim na pomoc přišlo Německo, mimoevropské fronty – Turecko vs. Rusko na Blízkém východu + na východě ofenzíva Japonska; průběh války – rok 1915 – Německo obsazuje oblast východní fronty a posouvají ji, od Trojspolku odstupuje Itálie, naopak získávají na svou stranu Turecko a Bulharsko (Srbsko tím ztratilo na Balkáně převahu a bylo dobyto), dochází k porážce Srbska na jihovýchodní frontě, rok 1916 – otevření západní fronty (bitva u Verdunu, nečekané vítězství Francie), bylo dobyto Rumunsko Rakousko-Uherskem a Bulharskem, zemřel František Josef I., po něm nastupuje jeho prasynovec Karel I., který se snažil udržet Rakousko-Uhersko pospolu, aby nedošlo k rozpadu a dobytí, rok 1917 – USA vstupuje do války na straně Trojdohody, předtím dodávala Anglii a Francii zbraně (důvody připojení USA na stranu Trojdohody – společná historie, stejný politický systém a podpora prezidenta Wilsona, americký ekonomický systém se vrátil státu až desetinásobně, když oživili ekonomiku), dochází k výhře Britů na Blízkém východě a vyhnání Němců z Afriky, únorová revoluce v Rusku (síla bolševismu – radikální sociální demokraté, hájí zájmy dělníků, v čele Vladimir Iljič Lenin (pojmenoval se tak podle řeky Leiny, kde žilo mnoho nevolníků po mnoho let, jeho vlastní příjmení je Uljanov), cílem bylo ukončení války, zrušení cara s pomocí sovětů a dumy – ruský parlament), Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku (proběhla v listopadu), útok na zimní palác (Petrohrad) – výstřel z aurory, což je lodní křižník (oznámení spojenců bolševiků k zahájení útoku na prozatímní vládu a jejich pravomoce předat sovětům), vydání dekretu o míru, půdě a okolních státech, s tím se ale nesouhlasí a dochází k občanské válce, Sověti na to ale reagují tím, že ukončují válku, což se lidu líbilo, protože už nechtěli bojovat – roku 1918 separátní mír, mír za podmínky převzetí území Ukrajiny, Běloruska a Pobaltí Německým císařstvím a Rakousko-Uherskem, car Mikuláš II. a jeho rodina byli převezeni do Jekatěrinburgu, kam mířili také československé legie, aby jej zde zachránili, jeden z jejich lidí nabídl carovi, že jim pomůže v útěku a Mikuláš to svolil, tím si podepsal rozsudek smrti a on i celá jeho rodina byla postřílena ve sklepě, československé legie ale přišli pozdě a našli zde jen malou holčičku, která tento masakr v kaluži krve přežila; rok 1918 – konec války z důvodu Německého vyčerpání sil (Americká armáda byla silnější než Německá) a nedostatku zásob, také proběhla revoluce v Německu a rozpadlo se Rakousko-Uhersko, oficiální konec nastal 11. listopadu 1918 (sjezd poražených a vítězů, touhle dobou se otevírala na Moravě Martinská vína, kvůli tomu se každý rok zkouší tento den jejich kvalita); po světové válce dojde k zavedení 14 bodů Wilsonových – mezinárodní uspořádání světa po první světové válce (např. nastolení demokracie, vznik Polska, rozpad Rakouska-Uherska, jednotlivým zemím Rakouska-Uherska bude uznána autonomie, pokud si ji budou přát → reakce na to, aby už nebyl tak velký stát, který by hrozil další válkou, Andrášiho nota – Karel I. se rozhodl, že přijme 14 Wilsonových bodů); nové objevy během
války – objeveny tanky (a jejich značné využití), letectvo, penicilin (ničil infekce), plynové bomby a ponorky; důsledky války – přes 10 miliónů lidí zemřelo, mocnosti spolku se rozpadli (nejvíce Rakousko-Uhersko), oblast východní Francie zdevastovaná (až dodnes – 29. 10. 2012), zaniknou Evropské monarchie, velmocenský vzestup USA, urychlení jednotlivých oborů díky novým vojenským technologiím
Český stát v období první světové války – před osamostatněním se otázka osamostatnění neřešila, ale Čechy se chtěli vyrovnat zemím v Rakousko-Uhersku, český stát nemohl ovlivnit vztup do války, protože byl pod Rakousko-Uherskou mocí, náš průmysl se změnil na vojenský, začala první vlna zatýkání odpůrců války, poprvé začali češi myslet na osamostatnění se od Rakousko-Uherska, při začátku války se překvapivě češi hrnuli do války, spousta významných čechů uprchla do zahraničí (Masaryk, Benš, Štefánik), vznikly zahraniční (podpora od Francie, Velké Británie, Ruska a USA, základ pro uznání oficiálního odboje Československá národní rada, oficiálně se poté jmenují Národní komité) a domácí odboje, které vymysleli Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář, začínají vznikat legie (oraganizoval je Štefanik), což bylo československé vojsko mimo české území (v Rusku – bitva u Zborova, Francii a Itálii), v listopadu 1916 umírá František Josef I., místo něj nastupuje Karel I., už nejsou tak tvrdé poměry u nás, v létě 1918 dochází k uznání Československé národní rady jako budoucí vlády Československé území, také dojde k obnovení Národního výboru, který vede Karel Kramář, Spolek už je poražen, a tak je jasné, že dojde také k porážce Rakousko-Uherska
