Otázka: Psychické vlastnosti a rysy osobnosti
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): chewbacca27
- osobnost:
– soubor vlastností, charakterizujících individualitu každého člověka; tvoří ji především charakter, temperament a schopnosti
- psychické vlastnosti + rysy osobnosti:
– relativně trvalé charakteristiky jedince, které ovlivňují jeho chování, myšlení a prožívání; lze dle nich předvídat, jak se asi člověk zachová v určitých situacích
- vývoj osobnosti v psychologii:
1) dle S.Freuda
– 5 fází vývoje libida (orální, anální, falická, latentní, genitální). Freud rozdělil osobnost na tři části; ID, ego a superego
2) dle E. Ericssona
– 8 etap dle věku
3) Piagetova kognitivní teorie
– 5 etap z hlediska poznávání a myšlení (senzorické myšlení, symbolické a předpojmové myšlení, názorné myšlení, konkrétní operace, formální operace + abstraktní myšlení)
- psychické vlastnosti osobnosti
1) Temperament
– vrozené „ladění“ člověka (vrozené z cca 80%), určuje dynamiku prožívání a způsob a sílu reakcí na podněty
– Hippokrates (5. stol. př. n. l.) – základní teorie temperamentu:
a) Cholerik – prudký, netrpělivý, hádavý, snadno vzrušivý, ctižádostivý, emočně labilní
b) Sangvinik – přátelský, otevřený, optimistický, aktivní, přizpůsobivý, emočně stabilní
c) Flegmatik – trpělivý, vyrovnaný, snášenlivý, pomalý, pasivní, emočně stabilní
d) Melancholik – nevyrovnaný, věrný, roztržitý, uzavřený, depresivní, pesimistický, emočně labilní
– Galénos (2. stol. př. n. l.) – základem 4 typů jsou tělní šťávy (CH – žluč, S – krev, F – hlen, M – černá žluč)
– C.G.Jung – přidal teorii introverze a extroverze
– H. Eysenck – labilita/stabilita
– E. Kretschmer – na základě stavby těla má člověk určité psychické vlastnosti a sklony trpět psychickými poruchami:
a) Pyknik – malý, kulatá hlava, masivní tělo –maniodepresivita
b) Astenik – vysoký, hubený – schizofrenie
c) Atletik – souměrné tělo, bez výrazného sklonu k nějaké poruše
2) Charakter
– Souhrn psychických vlastností, které určují chování člověka v určitých situacích
– Spjat s temperamentem, méně vrozený – ovlivněn socializací v primární skupině (rodina), projevuje se hlavně v mravní stránce; utváří se celý život
– Svědomí = systém morální kontroly, vnitřní hlas, který radí, co je a co není správné
– Výchova – nejdůležitější při utváření charakteru, rodina nás učí hodnoty, vztahy mezi lidmi, v práci… druhy výchovy: autoritativní, demokratická, liberální
3) Schopnosti
– Dispozice pro výkon činnosti; vlohy = vrozené schopnosti
– velká míra vrozených dispozic = nadání; větší míra = talent; největší míra = genialita
– vlohy musí být rozvíjeny, aby se z nich staly schopnosti
– druhy schopností: verbální, prostorová představivost, paměť, percepční pohotovost (postřeh), umělecká schopnost, psychomotorika… celkově se dělí na obecné a specifické
– Inteligence – umožňuje hledat a chápat vztahy mezi pojmy, přizpůsobovat se a reagovat na změny; je z 20 – 40% vrozená = fluidní, zbytek je krystalická – učením a zkušenostmi
- A. Binet – v r. 1905 zkoumal děti před vstupem do školy – Simon-Binetův test
- Na základě tohoto testu vznikl inteligenční kvocient IQ, vyjadřující poměr mentálního věku (podle testů) a chronologického věku
- C. Gauss – matematik, Gaussova křivka
- Moroni – IQ 90 – 70, nejsou retardovaní, ale pomalejší – Downův syndrom
- Mentální retardace– 70>lehká, 50 >střední, 35 >těžká
- Demence – pokud dojde ke snížení intelektu úrazem nebo infekcí, počítá se od 2 let věku; jinak většinou stařecká
- Mensa – spolek pro lidi s IQ v horních 2% lidské populace
- EQ – emoční inteligence = sociální inteligence
4) Motivace
– Pohnutky, psychologické příčiny činností člověka
– Potřeba – základ motivace; A. Maslow – pyramida potřeb
– Teorie:
- Popudu – fyziologické potřeby nás donutí něco udělat
- Aktivační – pouštět se do věcí, které jsou výzvou (nic lehkého ani extrémně těžkého)
- Incentivní – motivace z vnějšku – chce to společnost, ne my
– Další motivy: pud, zájem, ideály, ambice, zvyk
5) Vůle
– Proces účelné a vědomé regulace všech reakcí člověka –schopnost rozhodování a volby činnosti nutné k dosažení vytčeného cíle
– Protiklad pudů a reflexů
6) Emoce
– Z lat. = pohnutí
– Subjektivní zážitky libosti a nelibosti
– Teorie:
- James-Langova teorie: první po podnětu přijde fyziologická reakce, potom pocit
- Cannon-Bardova teorie: současně pocit s reakcí
– Biologie: limbický systém – emoce; parasympatikus = útlum, aktivovaná jen trávicí a pohlavní soustava, sympatikus = boj, útěk, rychlé reakce, pudy
– 3 složky emocí:
- Fyziologické projevy (pot, husí kůže, křeč, chvění, zrudnutí, uvolnění…)
- Behaviorální = expresivní složka (mimika, postoj těla; něco je vrozené a něco získané)
- Kognitivní složka (subjektivní hodnocení příjemnosti situace, naše pocity ovlivňuje i míra bdělosti a kontroly nad situací)
– Druhy a dělení emocí:
- City – trvalé psychické jevy s určitou kvalitou, na které biologicky reaguji
- Afekty – krátkodobé, silné emoce, vznikající po určitém podnětu
- Vášně – dlouhodobé, velmi silné emoce, ovlivňující naše vztahy
- Nálady – déletrvající pohotovost k emočním reakcím určitého směru, ovlivňují vnímání
- Další dělení emocí: stenické (povzbuzující – hněv, radost) x astenické (demoralizující – smutek, strach); vyšší (nejsou vrozené, součást morálky, etického a estetického cítění) x nižší (spojeny s instinkty)
– Poruchy emocí:
- Tyto poruchy většinou doprovázejí nějakou psychickou poruchu (nemoc, intoxikace, traumatizující zážitek, sezónní zimní deprese…)
- Poruchy afektu: nezvládnutý, patický afekt; afektivní stupor, ztlum, raptus
- Poruchy nálad:
a) Expanzivní: euforie, dysforie, rezonantní (zlobná) nálada, extatická nálada, manická a hypomanická nálada
b) Depresivní (mikromanické): deprese, bezradnost, anhedonická nálada
c) Úzkostné: úzkost (neurčitá obava, strach), fobie (strach z něčeho)
- Poruchy vyšších citů:
a) Defekt vyšších citů: sociální tupost, anetičnost (vyhrocená bezohlednost, egoismus)
b) Poruchy estetických citů
c) Poruchy etických citů: emoční deprivace, degradace
- Poruchy struktury emocí:
– paratymie (emoce neodpovídá podnětu kvalitou ani kvantitou), emoční labilita/tenacita, idisynkrazie (emoční přecitlivělost na určité podněty – pilování, krev…)
