Otázka: Současné dělení světa
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Silvii
Státy můžeme rozdělovat podle několika kritérií:
> Podle státního zřízení
– MONARCHIE – vláda jedince (obvykle dědičná)
– absolutní monarchie – neomezená moc panovníka (Saudská Arábie, Brunej, Katar, Svazijsko)
– konstituční monarchie – panovník je omezen ústavou, parlamentem (Kanada, Nizozemí, Dánsko, Norsko, Švédsko)
– parlamentní monarchie – panovník nemá velké pravomoci, jeho role je spíše reprezentativní (státy Commonwealthu, Spojené království – uvádí se, že je to parlamentně-konstituční monarchie, to se dá zároveň tvrdit i o Norsku, Nizozemí, Dánsku…)
– REPUBLIKA – vláda volené hlavy státu
– prezidentská – vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo (například Spojené státy americké, Brazílie, Chile, Argentina)
– poloprezidentská – vláda je zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má spíše obsáhlejší pravomoci (například Čína, Egypt, Turecko, Francie, Ukrajina)
– parlamentní – vláda je odpovědna parlamentu (někdy přímo volena parlamentem), hlava státu je volena nepřímo parlamentem (dnes už to nemusí být nutnou podmínkou) a má malé pravomoci (například Slovenská a Česká republika, Polsko, Německo, Švýcarsko)
> Podle míry svobody (formy vlády)
– AUTOKRACIE – forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie) nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí
– diktatura – politická moc je neomezeně držena diktátorem nebo politickou skupinou
– za posledního diktátora v Evropě bývá označován současný běloruský prezident Alexandr Lukašenko; mimo Evropu je pak známý např. bývalý kubánský vůdce Fidel Castro (nyní Raúl Castro) a Kim Čong-un v v Severní Korei (dříve Kim Čong-il)
– totalitarismus – politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života, mezi ideologie inklinující k totalitárnímu režimu lze zařadit fašismus, komunistickou diktaturu proletariátu, nacismus a státní kapitalismus
– DEMOKRACIE – forma vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid
> Podle struktury
– UNITÁRNÍ STÁT – jednotný stát (Česká republika, Španělsko, Portugalsko, Švédsko …)
– FEDERACE – složený stát skládající se ze států (USA, Ruská federace, Rakousko, Spolková republika Německo – řeší si sami např. prázdniny)
– KONFEDERACE – sdružení států (znaky konfederace má Evropská unie)
>Podle počtu obyvatel
– Čína (1,3 miliardy)
– Indie (1,2 miliardy)
– USA (315 milionů)
– Indonésie (230 milionů)
– Brazílie (190 milionů)
– Pákistán (180 milionů)
> Podle velikosti
– Rusko (17 milionů )
– Kanada (10 milionů )
– USA (9,6 milionů )
– Čína (9,5 milionů )
– Brazílie (8,5 milionů )
– Austrálie (7,6 milionů )
> Podle stupně závislosti a nezávislosti
– nezávislé státy jsou převážně ostrovy (Bermudy, Falklandy, Portoriko, Ostrov Man)
> Podle hospodářské vyspělosti
– rozdělení států podle vyspělosti:
– 1. skupina: nejvyspělejší státy světa (např. USA, Kanada, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, JAR)
– 2. skupina: vyspělé státy (např. státy Beneluxu, státy zbohatlé na vývozu ropy – Saudská Arábie, Kuvajt, Katar, Spojené Arabské Emiráty)
– 3. skupina: rozvojové země (patří sem většina států Afriky, Asie a Latinské Ameriky: Nigérie, Maroko, Čína, Vietnam, Indie, Belize, Honduras…)
– 4. skupina: nejchudší země (Haiti, Somálsko, Rwanda, Laos, Demokratická republika Kongo, Burundi…)
– výpisky ze sešitu:
– hlavní rozdělení je ale na státy vyspělé rozvojové
– státy vyspělé: USA, Kanada, celá Evropa, JAR, Japonsko, Izrael, Austrálie, Nový Zéland)
– státy rozvojové (od nejméně rozvojových: Perský záliv – Katr, Bahrajn, Brunej; Brazílie, Asijští draci, státy severní Afriky, nejchudší africké státy)
Vyspělá země:
Vyspělá země je země, která má vysoké HDP – tj. HDP vyšší než 12 000 USD/obyv. (nejvyspělejší státy mají nad 25 000 USD/obyv.)
Zemědělství je ve vyspělých zemích druhořadé (avšak s využitím moderních technologií). Zaměstnanost ve službách je vysoká (nejvyspělejší státy mají zaměstnanost v priméru do 10 % a v terciéru okolo 60 %) a rozvíjí se cestovní ruch. Hospodářský potenciál je vysoký a hospodářství je často nerovnoměrné. Tyto země mají rozvinutou energetiku, strojírenství a chemický průmysl, je rozvíjena věda a technika.
Mezi vyspělé země se obvykle neřadí země, jejichž bohatství je založeno pouze na těžbě a vývozu nějakého zboží, a přitom nejsou adekvátně rozvíjeny ostatní složky hospodářství, nebo státy, v nichž je bohatství velmi nerovnoměrně rozloženo. Mezi takové země patří státy Blízkého východu, jejichž bohatství je založeno jen na vývozu ropy. (např.: Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie).
G8 je sdružení osmi takzvaně nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Rusko, Spojené království a USA). Rusko je přizváváno kvůli své velikosti.
Rozvojová země:
Někdy se rozvojovým zemím též říká země jihu či třetí svět (nejchudší země světa se nazývají jako tzv. čtvrtý svět). Rozvojové země mají HDP menší než 3 900 USD/obyv., nejchudší státy mají méně než 500 USD/obyv.
Pro tyto země je typické:
ü migrace do měst, špatná kvalita dopravy
ü chudoba a nízká úroveň vzdělanosti
ü nerozvinutý, převážně těžký průmysl a rostoucí znečištění
ü nízká úroveň školství, zdravotnictví a obrany
ü relativně mladá populace, průměrný věk pod 30 let, vysoká porodnost i úmrtnost
ü emigrace vysokoškolsky vzdělaných lidí
ü často obrovský státní dluh
ü vysoká zaměstnanost v zemědělství (až 70 %)
Státy severu a jihu:
Toto rozdělení vychází z geografického rozložení bohatých a chudých států, a protože většina bohatých států leží na severní polokouli, dostaly toto zjednodušené pojmenování všechny bohaté státy, ač paradoxně některé z nich (např. Austrálie, JAR) leží geograficky na jihu, avšak patří k ekonomickému severu.
HDI – index lidského rozvoje:
HDI je pokus o vyjádření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, délky života, porodnosti a dalších faktorů, který vypracovává OSN.
Seznam deseti států s nejvyšším HDI za rok 2011:
- Norsko (0,938)
- Austrálie (0,937)
- Nový Zéland (0,907)
- Irsko (0,902)
- Lichtenštejnsko (0,895)
- Nizozemsko (0,891)
- Kanada (0,890)
- Švédsko (0,888)
- Německo (0,885)
- Japonsko (0,885)
Česká republika je na 28. místě (0,841).
10 zemí s nejvyšším HDP na osobu (podle Mezinárodního měnového fondu):
- Katar (98 948 USD)
- Lucembursko (80 559 USD)
- Singapur (59 710 USD)
- Norsko (53 396 USD)
- Brunej (49 536 USD)
- Hongkong (79 417 USD)
- Spojené státy americké (48 328 USD)
- Spojené arabské emiráty (47 729 USD)
- Švýcarsko (44 4552 USD)
- San Marino (43 090 USD)
- Nizozemsko (42 023 USD)
Česká republika je na 36. místě (27 063 USD), nejnižší HDP má Demokratická republika Kongo (349 USD), dále Zimbabwe (431 USD) a Burundi (471 USD).
GLOBALIZACE:
– propojování jednotlivých států světa, které má své klady i zápory
– klady:
– usnadnění cestování
– větší počet firem na trhu (konkurenceschopnost, snižování cen, kvalita; pro vyhlédnutou postel z nábytkářského gigantu IKEA nemusíme cestovat rovnu do Švédska a do McDonaldu si můžeme zajít v každém větším městě)
– zápory:
– obchodní řetězce v podobě super a hypermarketů znamenají krach pro řadu drobných podnikatelů
– dochází ke ztrátě národní identity a ke stírání kulturních tradic
Světové organizace:
- Evropská unie
– Cílem EU je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouží čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a dále společné politiky Evropské unie například v oblastech hospodářské soutěže, společné vnější obchodní politiky a zemědělství.
– volný pohyb osob, zboží a kapitálu!
– ČR vstoupila do EU v roce 2004
– v EU není např. Švýcarsko, Bosna a Hercegovina, Norsko; nechtějí Turecko (islám)
- G8
– založeno v roce 1975
– dohromady představují 65% světové ekonomiky
– Kanada, USA, Japonsko, Německo, Itálie, Francie, VB, Rusko
- OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
– založena v roce 1961
– sídlo v Paříži
– 30 členů (ČR od r. 1995)
- OPEC – Organizace vyvážejících ropu
– založena v r. 1960 v Bagdádu
– sídlo ve Vídni
– členy jsou: Alžírsko, Bahrajn, Egypt, Irák, Katar, Kuvajt, Libye, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Sýrie
- ESVO – Evropské sdružení volného obchodu
– vzniklo v roce 1960
– je obdobou EU
– členy: Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko
- NAFTA – Severoamerická dohoda o volném obchodu
– členy: USA, Kanada, Mexiko
- CEFTA – Středoevropská zóna volného obchodu
– sídlo: Budapešť
– členy: ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko
- ANZUS – Tichooceánský pakt bezpečnosti
– vznik: 1951
– členy: Austrálie, Nový Zéland, USA
- NATO – Severoatlantský pakt
– založena r. 1949
– sídlo v Bruselu
– vojenskopolitické seskupení hospodářsky vyspělých zemí
– 26 členských států (ČR – 12. března 1999)
- OSN – Organizace spojených národů
– mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (r. 2004 – 191 členů)
– cílem je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti
– Rada bezpečnosti – 15 členů z toho 5 stálých
– vznikla 24. října 1945
– sídlo v New Yorku
– má řadu odborných organizací:
– Organizace pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
– Mezinárodní měnový fond (IMF)
– Světová zdravotnická organizace (WHO)
– Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka)
– Dětský fond OSN (UNICEF)
- SNS – Společenství nezávislých států
– vzniklo na podzim 1991
– zahrnuje 12 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu
– sídlo v Minsku
- COMMONWEALTH – Společenství národů
– volné sdružení VB a jejích kolonií (53 členů)
– formální hlavou je britský panovník (Alžběta II.)
Členství ČR v nejvýznamnějších mezinárodních organizacích:
- EU, OSN, NATO
- BIS – banka pro vyrovnávání mezinárodních plateb
- UNESCO
- WTO (organizace světového obchodu)
