Vikingové – doba Vikingů a jejich epos – esej

 

   Otázka: Doba Vikingů a jejich epos

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Pavel Skřivánek

 

 

 

 

Tématem mé práce jsou Vikingové. Vybral jsem si je proto, že mi přijde vikinské období mezi nejzajímavějšími.

Je to ale dosti obsáhlé téma, a tak tu budou základní informace (různé zajímavosti o vikingách)

Chtěl bych vás seznámit s jejich stručnou historií i s nejdůležitějšími králi, válečníky a mořeplavci. Také se dovíte jak, vypadaly domy Vikingů, co jedli nebo jaké bohy uctívali a neposlední řadě jak se odívali.

 

K oblasti Vikinské historie je velice zajímavá ve všech směrech, například byly to zdatný a silný bojovníci, kteří byly chytří v oblasti obchodu a sestavování lodí a přístřešků. Vytvářeli například přístřeší, která byla sešitá z ovčím rounem, kožešinami a látkami, tahle tlustá izolace umožnila obyvatelům přežít teploty pod bod mrazu. Látky byly přehozený přes lehkou dřevenou konstrukci. Lovci je často stavěli na mořském pobřeží, kde se plavili. Z toho se dá vydedukovat že, mysleli logicky, a že nebudou například bydlet 10km od břehu a tím nemusí docházet 10. km ke břehu.

 

793n.l. po kristu  se zrodila éra Vikingu která, žila s přírodními elementy, země, voda, oheň, a vítr který je doprovázel při válečním bojích.

 

Útokem začali na křesťanský klášter Lindisfarne ležícím na severovýchodním pobřeží Anglie,

Mniši v Lindseru, věřili, že jejich klášter je posvátné místo, kde tvoří harmonii míru a klidu a tím tohle považoval za nedotknutelný pobřeží. Mír zde by porušen momentě kdy se na horizontu, mírumilovné vesničce objevili Vikingové.  Vikingové věděli, co dělají, měli z toho lup tzv. přenosné bohatství, kovy a neposlední řadě u mnichů si vytvořili otrokáře pro své lodě.

 

Domnívám se že, většina lidí si vikingské válečníky představuje se sekerami. To je pravda. Původ válečných seker leží u velkých dřevorubeckých seker, které byly v hustých skandinávských lesí nezbytné. Válečná sekera měla dlouhou, dřevěnou rukojeť. Existovala jak verze jednoruční, tak obouruční, ale vždycky měla jen jedno ostří.

V bitvě šlo o velmi nebezpečnou zbraň, která drtila štíty, lámala kosti a prolamovala přilby nepřátel.

Všimne si přilby na hlavě válečníka, vikingové měli přilby hladké a to aby po přilbě jednoduše sklouzla zbraň proti útočníka. Pokud Vikingové rohaté přilby měli, bylo to jen výjimečně a pro rituální účely. Například meč byl symbolem respektu i moci a bohatství svého majitele.

 

Řekl bych, že na konstrukci lodě byly z jedny nejlepších, měli naprosto sjednoceno, jak by měla, loď vypadat v jakých rozměrech se měla stavět, tohle měli dobře promyšlené a to je dalším úkazem toho že v téhle době používali selský rozum.

Stavění lodi nemohl dělat jen tak někdo, museli to být zkušení řemeslníci, který řezali štípaly, opracovávali trámy a fošen.

Příď i záď lodi byly většinou vyřezány z jednoho kusu dubového dřeva a spojeny klínem. Trup se skládal z dřevěných prken spojených nerezavými nýty. Z prken se skládala také paluba. Ke stavbě lodi bylo nejčastěji používané jasanové nebo borové dřevo.

Lodě byly poháněny plachtami i vesly, směr bylo možné řídit pomocí kormidla, Vikingové znali i kotvu. Paluba lodi a plachty byly, pomazány tukovou směsí kvůli dešti, déšť po plachtách stékal.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!