Otázka: Země jako vesmírné těleso
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Veronika Kysilkova
Vesmír = prostor s veškerou hmotou a energií -> kosmologie (zabývá se uspořádáním celého vesmíru)
Jednotky
- Astronomická jednotka(AU) – střední vzdálenost Země od Slunce (149,6mil. km)
- Světelný rok(ly) – vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok
- Paprsek(pc) – vzdálenost, ze které je 1 AU vidět pod úhlem 1 vteřiny
Teorie
Velký třesk (na začátku byla všechna nynější hmota usměrněna v miniaturním prostoru, kde panoval nekonečně vysoký tlak, nekonečně vysoká teplota a byla zde nekonečně vysoká hustota. Došlo k explozi a vesmír se začal rozpínat).
Bůh
Galaxie
soustava složená z hvězd a hvězdných systémů + vše co vyplňuje prostor mezi nimi.
3 typy: Eliptické – všechny hvězdy od středu po okraj zhruba pravidelně rozmístěné.
Spirální a nepravidelné.
Galaxie, ve které se nachází Mléčná dráha, je typem spirální galaxie s příčkou. Obsahuje mezi 150 -300 mld. hvězd.
Tělesa ve vesmíru
Hvězdy = plynný kulový objekt složený z plazmy, má velkou teplotu a probíhají v ní termojaderné reakce. Často součástí hvězdných seskupení (souhvězdí). Velikost srovnatelná se Sluncem.
Sluneční soustava tvoří Slunce a všechna tělesa, která jsou v oblasti trvalého vlivu gravitačního pole Slunce. Vznikla ze smršťujícího se oblaku prachu a plynu. Na okraji sluneční soustavy se nachází Oortův oblak, ze kterého vyletují komety.
Slunce = hvězda sluneční soustavy tvořená plazmou (horký ionizovaný plyn), termojaderné reakce (zdroj energie slunce), zdroj světla. Vzniklo asi před 4,7 miliardami let smršťováním části oblaku mezihvězdné látky.
Složeno z 3 základních vrstev: fotosféra, chromosféra, koróna.
Rotuje s celou sluneční soustavou okolo středu Galaxie jednou za 250 mil let, otáčí se kolem své osy za 25-34 dní.
Vysílá záření dvojího druhu: Elektromagnetické (světlo a teplo-radiové, mikrovlnné, infračervené, UV, rentgenové, gama), částicové(sluneční vítr-elektrony, protony vodíku).
Planety = větší vesmírná tělesa obíhající kolem hvězdy po eliptických drahách. Většina má vlastní měsíce
2 skupiny:
-Planety zemského typu (terestrické, mají podobné složení, pevná tělesa z hornin a kovů)- Merkur, Venuše, Země, Mars
-Obří planety (tvořeny zkapalněným plynem, kolem všech existují prstence z meteorického prachu a balvanů)- Jupiter, Saturn, Uran, Neptun.
Planetky = menší planety (měsíce planet). Pevná tělesa obíhající kolem planet.
Komety = drobnější zmrzlá ledová tělesa obalená prachem obíhající kolem hvězdy.
Meteorická tělesa: tři typy: meteory (světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska (meteoroidu) zemskou atmosférou, lidově padající hvězda.)
meteoroidy (tělesa vstupující do zemské atmosféry)
meteority (tělesa, která dopadla na zemský povrch)
->meteorický roj= větší shluk asteroidů a vesmírného prachu
Země
3. planeta sluneční soustavy, tvar geoid (nepravidelné těleso) nebo rotační elipsoid
pohyby
-kolem Slunce (za tropický rok, perihelium= přísluní, nejblíže slunci v lednu 147,1 mil km, oběžná rychlost maximální, afelium=odsluní, nejdál od slunce v červenci 152,1 mil km, oběžná rychlost minimální)
-se sluneční soustavou v galaxii
-kolem své osy (za hvězdný den, od Z na V proti směru hodinových ručiček, precese=zemská osa opisuje kružnici, způsobená gravitační silou Slunce a Měsíce, 1 oběh=25800 let, nutace=malý vlnivý pohyb, -> Země není dokonalé kulaté těleso)
-rotace s měsícem kolem společného těžiště
Pohyb Země na oběžné dráze je nepravidelný. Největší rychlost – v přísluní. Nejnižší rychlost – v odsluní.
Důsledky rotace Země
Zploštění, střídání dne a noci, slapové jevy, zdánlivý pohyb slunce, hvězd, planet po obloze, Coriolisova síla (Působí na tělesa, která se pohybují v otáčející se soustavě. Setrvačná síla zemské rotace. Tělesa pohybující se v poledníkovém směru na severní polokouli se stáčejí doprava a na jižní doleva) -> stáčení mořských a vzdušných proudů
Střídání ročních období: způsobeno nakloněním zemské osy (66°33‘) jedna polokoule je vždy více přivrácená ke Slunci než ta druhá.
Údaje
Poloměr Země je 6 371 km.
Délka rovníku: 40 075, 8 km
Průměrná vzdálenost od Slunce: 149,6 mil. km
Průměrná vzdálenost od Měsíce: 385 000 km
Plocha povrchu: 510,1 mil. km2
Hmotnost: 5,997.1024 kg
Objem: 1 083.1012 km3
Průměrná rychlost Země kolem Slunce: 29,8 m/s
Průměrná teplota: 15 °C
S a J polární kruh 66°33´
S a J pól 90°
Měsíc
Přirozená družice Země s 4x menším poloměrem.
Zemi oběhne za 27 dní 7 hodin 43 minut (=siderický měsíc) po eliptické dráze (384000 km).
Barycentrum (těžiště) = střed oběhu Měsíce kolem Země (1400 km pod zemským povrchem).
Rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla. Společně s gravitací měsíce způsobuje příliv a odliv.
Fáze měsíce: Nov, dorůstá, úplněk, couvá
Lunace= doba za kterou měsíc vystřídá všechny své fáze
Oběh kolem Země = kolem své osy (28 dní) -> vidíme stále stejnou stranu měsíce.
Zatmění Slunce= Měsíc se dostane mezi Zemi a Slunce tak, že Slunce zakryje.
Zatmění Měsíce= Měsíc vstoupí do stínu Země.
Pojmy
Hvězdný den=doba jedné otočky Země kolem své osy 23h 56 min 4s
Tropický rok=Oběh země kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 48 minut. Trvá o cca 6 hodin déle než rok kalendářní -> jednou za 4 roky přestupný rok (366 dní)
Orbita= oběžná dráha, po které obíhá těleso kolem těžiště soustavy
Nebeská sféra = myšlená koule, na kterou se ze stanoviště pozorovatele promítají vesmírná tělesa.
Ekliptika = průsečnice oběžné dráhy Země kolem Slunce
Rotační póly=průsečíky zemské osy se zemským povrchem
Rovník=průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země
Rovnoběžky=spojnice všech bodů se stejnou zeměpisnou šířkou
Poledníky= spojnice všech bodů se stejnou zeměpisnou délkou (greenwichský poledník – základní poledník, má 0° )
Zeměpisná délka=úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku
Zeměpisná šířka= úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země
jarní rovnodennost=20.-21.3, paprsky dopadají v poledne kolmo na rovník, slunce přechází z jižní polokoule na severní, den=noc, začíná jaro
podzimní rovnodennost=22.-23.9, paprsky dopadají v poledne kolmo na rovník,slunce přechází ze severní polokoule na jižní, den=noc, začíná podzim
letní slunovrat=21.-22.6, severní pól maximálně přikloněný ke Slunci, paprsky v poledne dopadají kolmo na obratník raka(23 27‘), na severní polokouli začíná léto, nejdelší den(16h)
zimní slunovrat=21.-22.12, Ke Slunci nejvíce přikloněný jižní pól, paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník kozoroha(23 27‘), na severní polokouli začíná zima, nejkratší den
polární noc= Slunce nevychází nad obzor, v oblastech za polárním kruhem
polární den= Slunce nezapadne za obzor, v oblastech za polárním kruhem
Klimatické pásy
různé části zemského povrchu dostávají různé množství záření => postupný úbytek slunečního záření a tím i tepla od rovníku k pólům => šířkové podnebné, vegetační, půdní pásy
-Tropický pás=mezi obratníkem Raka a Kozoroha.
-Mírný pás= vymezen obratníky a polárními kruhy příslušných polokoulí
-polární pás= vymezen polárními kruhy obou polokoulí
Slapové jevy = periodické deformace tvaru zemského tělesa
Vznik
-gravitačním působením Měsíce a Slunce (Měsíc působí na Zemi 2,2x více než Slunce – díky tomu, že je blíže)
-odstředivou silou à vzniká pohybem Země kolem společného těžiště gravitačně spjaté soustavy Země – Měsíc à těžiště barycentrum – 1700 km pod zemským povrchem.
Vlivem sil dochází v některých částech zemského tělesa ke zdvihu a hromadění hmot, v jiných částech zase k poklesu a úbytku
Projevy slapových jevů
Mořské dmutí (příliv, odliv): Příliv vzniká na straně přivrácené k Měsíci jeho gravitačním působením, na straně odvrácené působením odstředivé síly rotující soustavy Země-Měsíc.
-největší dmutí nastává pokud Slunce, Země a Měsíc leží v jedné rovině (Nov, úplněk) à síly se sčítají a nastává největší dmutí à skočný příliv či odliv.
-Měsíc v 1. či 3. čtvrti – síly se odčítají a nastává hluchý příliv či odliv
-odliv a příliv se střídá po 6 hodinách – za den – 2x příliv a 2x odliv
-v zátoce Fundy Bay na V-pobřeží Kanady dosahuje až 18m, v Normandii 15m (je zde vystavěna elektrárna)
-v mnoha řekách ústících do moře se silným dmutím, postupuje příliv mnoho set km proti proudu – to umožnilo, aby se z vnitrozemských měst staly námořní přístavy (např. Londýn)
-na řece Amazonce se při přílivu vytváří vysoká vlna, která přepadává a pohybuje se proti proudu – nazývá se pororoka
-Dmutí se využívá u vodních přílivových elektráren (např. ve Francii).
slapy zemské kůry
slapy atmosféry
Čas a časová pásma
-sluneční čas: určený podle zdánlivého pohybu Slunce; avšak doba oběhu se mění, protože se mění rychlost oběhu Země (v přísluní (je zima) je delší jak v odsluní – léto) à proto byl zaveden střední sluneční den (24 hodin po 60 minutách, 1 minuta má 60 sekund.)
-každý poledník má svůj místní čas – posun o 1° = 4 minut
-dnes se používají časová pásma – pásmový čas à časová pásma – 24 po 15° zeměpisné délky
-hlavní čas = západoevropský = světový čas
-u nás středoevropský čas – liší se o jednu hodinu
-v praxi se hranice časových pásem zcela nekryjí s průběhem poledníků, ale zpravidla s hranicemi států
-v Evropě se od jara do podzimu zavádí tzv. letní čas (o hodinu více) à umožňuje lepší využití světla během pracovního dne
-datová hranice – 180. poledník (oblast Tichého oceánu) – překročujeme- li z V-Z dva dny ponecháme stejný datum; pokud ze Z-V – přičteme den, ztrácíme jeden den
