Otázka: Zemský povrch a mapa
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Silvii
Kartografie – nauka o mapách zabývající se tvorbou a konstrukcí map, je spjatá s matematikou a geometrií. Zabývá se tvorbou map, globusů, atlasů a plánů.
Mapa – je rovinné zobrazení zemského povrchu, zmenšené v určitém měřítku. Tvary jsou zkreslené, protože Země je kulatá a mapy jsou rovné. Každá mapa obsahuje název (ten vypovídá o znázorněném místu), legendu (vysvětlení znaků z mapy), obecné údaje (autor, rok a místo vydání) a mapové pole (tj. vlastní mapa).
Atlas – soubor map.
Dělení map:
1. Podle obsahu
– topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
– geografické (obecně geografické-zobrazují rozsáhlá území, svět; tematické: fyzické – mapa půd, vodstva; sociální (politická mapa, průmysl, zemědělství)
– speciální (pro jiné účely než geografické – např. turistická mapa, autoatlas, historické mapy)
2. Podle měřítka
– mapy malého měřítka (měřítko 1:1 000 000 a více, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené – zkreslení působí hlavně zakřivení Země)
– mapy středního měřítka (měřítka 1:200 000 až 1:1 000 000)
– mapy velkého měřítka (měřítka menší než 1:200 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené – zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf)
Měřítko mapy
Měřítko mapy udává, kolikrát je mapa zmenšená vzhledem ke skutečnosti. Měřítko může být číselné (např. 1:25 000) nebo grafické.
Pokud je např. 1:50 000, 1 cm na mapě odpovídá 50 000 cm ve skutečnosti, tj. 500 m.
Generalizace – výběr a zjednodušení, symboly.
Vrstevnice – čára, která spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou.
Hloubnice – čára, která spojuje místa se zápornými výškami.
Měření na mapách:
1) měření délek – pravítkem, provázkem, KŘIVKOMĚREM
2) měření ploch –čtvercová metoda, PLANIMETREM
3) měření úhlů – úhloměrem
Měření délek: naměřená hodnota x měřítko (12,5 cm x 25 000)… násobíme, pokud chceme zjistit skutečnou velikost, dělíme, pokud chceme zjistit, jaká bude skutečnost na mapě
Měření ploch: naměřená hodnota x měřítko „na druhou“ (7,5 mm x ) … pokud chceme obráceně -> dělení
Obsah mapy:
1) Výškopis – barevně, vrstevnicemi, šrafováním, stínováním, kódy vrstevnic
2) Polohopis – řeky, města, silnice, hranice
3) Geografická síť – rovnoběžky a poledníky
4) Popis – názvy měst, ulic, řek, hor
Generalizace mapy: Zjednodušení mapy (např. na mapě v měřítku 1:500 000 nebudou vyznačeny hrady, zámky).
Kartografické symboly:
– bodové (např. hnědé uhlí, ropa, zemní plyn – vyjádření kvantity a kvality -> např. čtvereček určité barvy (kvality – černé uhlí) a velikosti – množství toho uhlí)
– čárové (např. směry vojsk, silnice, směr proudu)
– plošné (města, jezera, lesy)
Kartografický zobrazovací způsob je způsob, kterým zobrazujeme zemský povrch do mapy. Dochází k určitému zkreslení (úhlů, ploch, délek). Mapy, které nemají zkreslené úhly, se nazývají úhlojevné (délky – délkojevné, plochy – plochojevné).
3 základní zobrazovací způsoby:
1) azimutální – přenesení na rovinu
2) válcový – přenesení na plášť válce
3) kuželový – přenesení na plášť kužele
(dále: normální, transverzální, obecné)
Vznik mapy:
– práce astronomické – vyměření základního bodu – Slunce
– práce geodetické – nivelační (údaje pro výškopis) a trigonometrická síť (údaje pro polohopis) .. zákl. trigonometrický bod u nás – Pecný, zákl. nivelační – Lišov
– práce topografické – zachycení geografické reality co nejpodrobněji
– práce reprodukční – tvorba map z předchozích map
Trigonometrická síť:
Pravoúhlá souřadnicová síť tvořená z trojúhelníků, udává údaje pro polohopis.
Nivelační síť:
Síť tvořená uzlovitými body.
Letecké a družicové snímkování:
Letecké snímky jsou pořizovány v relativně malých letových výškách, oproti tomu družicové
snímky jsou pořizovány z oběžné dráhy Země, jsou oproti družicovým snímkům detailnější, levnější a technicky méně náročné. U družicových snímků zase můžeme vidět celou Zemi + to má výhodu v astronomii. Nevýhody:oblačnost, zkreslení.
Letecké snímkování:
- fotogrammetrie – překrývání snímků o 60 %
- stereoskopie – 3D modely
GPS – družicový polohový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených států, díky GPS lze jistit přesnou polohu na Zemi. Část těchto služeb je k dispozici civilním uživatelům.
